Za hrudní kostí vám vystřeluje palčivá bolest. Tvář dostává popelavou, bledou barvu. Na čele a horním rtu či po celém obličeji vyráží studený pot. Zachvacuje vás děsivý strach, že brzy umřete. Takovou podobu mívá žhavý adept na infarkt myokardu (srdečního svalu).

„V posledním desetiletí významně roste počet pacientů s onemocněním srdce a cév, což je dáno jak stárnutím populace, tak rozvojem diagnostických zobrazovacích metod. Tato onemocnění jsou včas indikována u lidí, především těch mladších, kteří dříve na tato onemocnění náhle umírali,“ říká přednosta Kardiocentra Nemocnice Na Homolce v Praze MUDr. Štěpán Černý, CSc., MBA.

Hybridní operační sál je hitem

Nejnovějším trendem v péči o pacienty s nemocemi srdce a cév je hybridní operační sál. Jednoho komplikovaného pacienta na něm totiž mohou současně operovat cévní chirurgové, kardiochirurgové a kardiologové několika zákroky a postupy najednou.

Zákroky na hybridním operačním sále zkracují čas potřebný na léčení pacienta – a mají mnoho výhod i z medicínského hlediska. Postižený je méně zatěžován, protože namísto dvou operací absolvuje jen jednu, zmenšuje se riziko pooperačních komplikací (např. infekcí) a v některých případech je operace na hybridním sále pro pacienta jediným vhodným postupem, protože zavádět některé moderní výztuže tepen bez specializovaného a vysoce kvalitního rentgenu je pro pacienta rizikové.

Budoucnost se dává využití tzv. kmenových buněk.

Čas nečeká…

Dnes je hlavní snahou lékařů rychle zprůchodnit ucpané cévy. Čeká vás vyšetření na elektrokardiografu (EKG). Tam se akutně probíhající infarkt obvykle projeví Pardeeho vlnou a dalšími odchylkami v elektrické aktivitě srdce.

Krevní rozbor odhalí přítomnost zvláštních enzymů, které se vyplavují do krve při poškození srdečních svalových buněk. Jejich množství vypovídá i o rozsahu poškození srdce. K diagnóze infarktu se používají i moderní zobrazovací metody jako rentgen hrudníku a ultrazvuk srdce.

Velkým přínosem se stal vznik sítě koronárních jednotek – nemocničních oddělení specializujících se na léčbu srdečních chorob. I přes veškerou snahu však celá čtvrtina nemocných s infarktem myokardu umírá ještě předtím, než se dostane do nemocnice.

Ovšem i při včasném zásahu se nemůžeme radovat. Mezi život ohrožující komplikace infarktu patří mozková příhoda, srdeční selhání, nepravidelnosti srdečního rytmu nebo vznik srdeční výduti (aneurysmatu).

Angioplastika se týká několika minut

Při léčbě srdečního infarktu je tzv. metodou volby instrumentální zprůchodnění postižené věnčité tepny pomocí tzv. angioplastiky. Několikaminutový zásah se provádí při vědomí pacienta po místním znecitlivění třísla.

Z něj se zavádí končetinovou tepnou až do srdce (!) dlouhý tenký drát – tzv. katétr. Zákrok je rychlý, nebolestivý a jeho účinek je okamžitý.

Pomocí zavedeného katétru lékař prohlédne větve věnčitých tepen, po jejich nastříknutí kontrastní látkou, pod rentgenovým přístrojem (tzv. koronarografie). Dochází k roztažení ucpaného úseku cévy balonkem, který se až k postiženému místu dostane pomocí katétru.

Ve velké většině případů se do postiženého místa umístí speciální kovová výztuž – koronární stent (vnitřní protéza cévní stěny).

Šanci dává i chirurgie a léčiva

V případě, že katetrizační léčba nestačí, je možné provést urgentní chirurgický zákrok. Srdeční chirurg při něm pomocí žíly z nohy nebo tepny z hrudníku přemostí ucpaný úsek tepny – našije aortokoronární bypass (tzv.

objížďku). V postižené části srdečního svalu se po čase vytvoří vazivová jizva, která však není stejně výkonná jako sval.

Pokud obě uvedené moderní metody nelze náhodou využít, provádí se pokus o rozpuštění cévního uzávěru pomocí nejrůznějších nitrožilně podávaných léků. Obsahují nitroglycerin a ještě účinnější isosorbid dinitrát, které uvolňují oxid dusnatý.

(NO). Postižený může dostávat léky na ředění krve, pomáhá trombolýza (rozpuštění sraženiny), která spočívá v podání trombolytik. Dále beta-blokátory, které snižují krevní tlak, nebo léky snižující množství cholesterolu v krvi.

Podání těchto i jiných medikamentů závisí na stavu pacienta a výsledcích prováděných testů.

Nemá dlouhou mrtvou historii

Věříte, že infarkt byl ještě na počátku 20. století vzácnou záležitostí? Každý případ tehdy považovali lékaři skoro za raritu (více v separátním boxu).

Hned po 2. světové válce se však infarkt dravě dral do popředí nejčastějších příčin smrti dospělých. Není divu, že začal vzrůstat zájem o onemocnění a jeho příčiny. V USA dokonce vznikl Národní institut pro výzkum srdce.

Vědci pomalu zjišťovali zákeřnou úlohu aterosklerotických plátů na stěnách věnčitých (koronárních) tepen nemocných srdcí. Nevěděli však přesně, jak vznikají. Od roku 1950 začali zkoumat 5000 obyvatel městečka Framingham u Bostonu.

Zaměřili se na hladinu cholesterolu, krevní tlak, fyzickou aktivitu, kouření a obezitu. V roce 1960 publikovali výsledky tzv. Framinghamské srdeční studie. Ta už pojmenovala hlavní rizikové faktory pro vznik onemocnění srdce.

Tuk jako tichý zabiják

Infarkt myokardu (srdeční mrtvice, srdeční záchvat) je náhlé přerušení krevního zásobování části srdce. Dochází k němu náhlým uzávěrem srdeční (koronární) tepny – nejčastěji vinou krevní sraženiny (trombu).

Ta vzniká při prasknutí aterosklerotického plátu, čímž zanikne protisrážlivá ochrana povrchu tepny. Aterosklerotický plát se skládá z vrstvy bílkovin, tuků (včetně cholesterolu), buněk imunitního systému a z jiných složek.

Vytváří se dlouhodobým ukládáním tukových látek do stěny cévy, podkladem je tedy ateroskleróza.

Cévu může uzavřít i vzduch

Mnohdy souvisí s kouřením, zvýšeným krevním tlakem (i léčeným), obezitou, vysokou srážlivostí krve, s diabetes mellitus (cukrovkou). Pokud bychom přejeli prstem po plátem pokryté tepně, získáme pocit jako při doteku teplého tvarohového koláče.

Vedle trombu se v menší míře objevují i další příčiny – třeba vmetek krevní sraženiny, která vznikla v jiném místě cévního řečiště. Cévu může nečekaně uzavřít i vzduchová bublinka. K tomu dochází zejména při potápění.

Následkem uzávěru koronární tepny může být zástava oběhu (náhlá srdeční smrt). V akutní fázi nastává kritické oslabení srdeční činnosti s kardiogenním šokem.

Každý třetí nepřežije!

K infarktu dojde, pokud méně rozsáhlá nahromadění plátů zablokují méně než 50 % průměru tepny. V těchto oblastech se vyskytují vrstvy buněk nazývané „víčko“, které oddělují střední část plátu od krve tekoucí okolo.

U nebezpečných plátů je víčko tenké a slabé, takže působením rychle tekoucí krve dochází k jeho erozi a následnému prasknutí.

Jakmile víčko praskne, složky obsažené ve střední části plátu se začnou mísit s krví; ta se kolem tohoto místa začne srážet. Sraženina roste a může velmi rychle zablokovat celou tepnu. V oblasti za krevní sraženinou dochází k drastickému omezení krevního průtoku a srdečnímu svalu se nedostává potřebného kyslíku.

Nekróza se raduje

V tuto chvíli začíná tkáň při tzv. nekróze odumírat. Pokud infarkt postihne cca 40 % srdce, jeho funkce jako stále pracující pumpy selhává. (Připomeňme, že zdravé srdce udělá za jediný den 100 800 úderů, přičemž přečerpá 7200 litrů krve!

Všechny naše cévy dohromady měří neuvěřitelných 100 000 km! Výživu buněk zajišťuje 10 miliard jemňoučkých kapilár.).

Při tom se nejvíce objevuje déletrvající (přes 10 minut) tlaková krutá svíravá bolest v oblasti srdce.

Takový průběh má většina z 1 100 000 infarktů myokardu, které každý rok postihnou obyvatele USA. Jeden ze tří postižených jedinců umírá! Obdobné je to i v České republice (další varovné příznaky jsou v boxu).

Svoje zbraně používá nečekaně!

Infarktové prokletí nezná stereotyp. Tak známe zadní infarkt myokardu, který postihuje zadní stěnu srdečního svalu. Obdobné je to u infarktu předního či spodního. Někdy se vyskytují kombinace těchto lokalizací – např. předozadní.

Největší hrozbou, která nešťastníka přímo ohrožuje na životě, je akutní infarkt myokardu. Při něm je v koronárních tepnách více uzávěrů nebo se uzávěr nachází v místě nad větvením koronární tepny. V obou případech je rozsah poškození srdečního svalu mnohem větší.

Základní příčinou je tedy ukládání cholesterolu do stěny tepny. Postupné zvětšování tukového plátu zužuje její průsvit. To může působit námahové potíže nazývané angina pectoris. V jednom okamžiku se začne tvořit krevní sraženina, nasedávající na tukové hmoty, dráždící krevní destičky.

Záludné je, že tento okamžik nastává nejčastěji v klidu, často ve spánku. Méně se vyskytují jiné vyvolávající příčiny – třeba stres, chlad, fyzická zátěž nebo změna počasí.

Zabít může i snaha přejít byt!

Při podezření na infarkt se nesmí nemocný nijak fyzicky ani psychicky namáhat. (Smrtící může být i pouhé chození po bytě!) Postiženému uvolníme těsný oděv a uložíme ho do polosedu s pokrčenými koleny, otevřeme okno.

Už od války se ve většině případů osvědčuje jako laická první pomoc rozžvýkat půl tablety acylpyrinu, což zastaví zvětšování sraženiny. Nově někteří američtí experti doporučují šálek „chilli čaje“ (lžička chilli zalitá horkou vodou).

Při bezvědomí provádíme klasické ošetření a pečlivě kontrolujeme, zda postižený stále dýchá. V negativním případě zahájíme resuscitaci. Vždy co nejdříve voláme lékařskou pomoc.

V minulosti hrály prim medikamenty rozpouštějící krevní sraženiny (např. nitroglycerin).

Přežili jsme – a co dál?

Pokud přečkáme akutní infarkt a rychlé zprůchodnění tepen, máme reálnou šanci na uzdravení. Dříve by nás po prodělaném infarktu čekal přísný klidový režim.

Dnes odborníci naopak dávají zelenou co nejčasnějšímu návratu pacienta do aktivního života. S postupnou rehabilitací se začíná již druhý nebo třetí den hospitalizace – to podle rozsahu postižení a celkového stavu pacienta.

Následuje pravidelné sledování kardiologem a doporučení na zásadní změnu dosavadního životního stylu. Léčba je prakticky doživotní.

Nevíme dne ani hodiny!

Tradičně infarkt myokardu nejvíce postihoval muže nad 50 let. Ženy do 60 roků před rozvojem aterosklerózy chrání příznivé účinky pohlavních hormonů.

V klidu však nemohou být ani mladší lidé, kteří mají nadměrnou srážlivost krve, genetické dispozice či velmi špatnou životosprávu.

V roce 2011 mezinárodní studie kupodivu ukázala, že v současnosti je typickým adeptem na problémy se srdcem muž středního věku, jenž žije pod stálým tlakem, ve stresu a nemá čas na to, aby se staral o své zdraví.

Přitom smrtelný může být již první srdeční infarkt; záleží na rozsahu i místu postižení srdečního svalu. Možný vrah, bohužel, nikdy nespí!

Více se dozvíte:

T. C. Campbell: Čínská studie, Svítání, 2011

Velký lékařský slovník, MAXDORF, 2009

https:// www.ulekare.cz

https://www. doktorka.cz

Srdeční sval se stal smutným cílem

Infarkt myokardu (srdečního svalu) náleží do rodiny kardiovaskulárních onemocnění (KVO). Tyto choroby srdce a cév jsou hlavní příčinou úmrtnosti na celém světě. Patří mezi ně mj. angina pectoris, náhlé cévní mozkové příhody, poškození ledvin apod.

KVO každý rok připraví o život cca 4 500 000 Evropanů – to je jako kdyby najednou vymřeli všichni obyvatelé Berlína a Prahy. V roce 2010 proměnily v nebožtíky téměř 54 000 obyvatel naší republiky! Bylo to 50,2 % všech úmrtí v ČR.

Prevencí vždy byl zdravý životní styl

*Předcházet infarktu znamená zejména předcházet rozvoji aterosklerózy. Často to vyžaduje radikálně upravit životní styl: Nekouřit, mít optimální tělesnou váhu, k čemuž vede i pravidelné cvičení. V dnešní uspěchané době se stále více ukazuje potřeba nepřetěžovat organismus velkou fyzickou nebo psychickou námahou.

Někteří vědci nově přicházejí s hypotézou, že za náhlé srdeční příhody může i nepravidelný sex!

*Každopádně je jasně, že důležitá je i strava. Doporučuje se vyhýbat tučným a mastným jídlům, uzeninám, nahrazovat živočišné tuky rostlinnými. Až o 35 % snižuje riziko infarktu umírněné pití alkoholu (muži cca 4 dcl vína denně, ženy poloviční dávku).

Látky v něm zvyšují hladiny HDL – „dobrého“ cholesterolu, který chrání cévy před jejich poškozením. *Italští a španělští vědci nyní vyvinuli nový druh těstovin, které pracovně označili jako „super-špagety“.

Jsou z ječné mouky a podle odborníků snižují riziko kardiovaskulárních a jiných onemocnění.

*Projevuje se i genetika v podobě rodinné zátěže (mrtvice a infarkt u pokrevních příbuzných).

Kdysi býval senzací

*Ještě kolem roku 1900 znamenal infarkt myokardu výjimku.

*Teprve v roce 1912 popsal americký lékař James Herrick (1861–1954) následky uzávěru tepen vyživujících srdce. Kromě náhlé smrti a anginy pectoris se tehdy poprvé věnoval i příznakům srdečního infarktu.

*O několik let později popsal Američan Harold Pardee (1886–1973) charakteristický EKG záznam provázející akutní infarkt.

*Již tehdy se ukázalo, že srdeční infarkt nerozlišuje „pány a kmány“: V polovině 50. let postihl i tehdejšího amerického prezidenta Dwighta Eisenhowera (1890–1969).

10 varovných příznaků infarktu myokardu

1. Bolesti srdce nebo bolesti na prsou

2. Pocit úzkosti, který při napětí vyústí v bolest

3. Pocit tlaku na prsou, který se stupňuje až do palčivé bolesti podobající se pálení žáhy (je však mnohem silnější)

4. Prudký tlak nebo těžké, dlouhodobé bolesti v oblasti hrudníku, které vystřelují

do obou paží (většinou do levé), do břicha, mezi lopatky a do dolní čelisti

5. Pálení na hrudi

6. Bolesti v krku nebo v horní části břicha

7. Úzkost a dušnost

8. Studený pot

9. Pobledlost, nucení na zvracení

10. Někdy kolaps krevního oběhu (spojený s bezvědomím nebo bez něj)

21. STOLETÍ aktualizuje: Dánští výzkumníci v nejnovější studii za další příznak uvádějí tzv. xantelasmata – malé výrůstky v oblasti očí a víček. Bývají výsledkem zvýšené hladiny cholesterolu (bílé či světlé zabarvení), a mohou značit různě závažné problémy spojené s hromaděním tuku v těle.

Nažloutlé zabarvení značí právě zvýšené riziko srdečního kolapsu (nárůst o 48 %). K těmto závěrům došli vědci  nyní, když od roku 1970 sledovali 12 745 dobrovolníků.

Dvě hodiny – a dost!

Nejnovější výzkumy znovu potvrzují, že infarkt myokardu nejčastěji útočí v pondělí ráno – nejspíše po klidu o víkendu. Poruchy prokrvení srdce pacient většinou pociťuje již dříve ve formě bolestí, které se nazývají angina pectoris (stenokardie – svíravá bolest na prsou spojená s úzkostí).

Ohrožené srdce volá o větší přísun kyslíku. Někdy je dokonce rozhodujících prvních 20 minut!

Pokud není krevní proud v postižené tepně obnoven do dvou hodin, dochází k nevratnému poškození postižené části srdce! Při sebemenším podezření neprodleně vyhledáme lékařskou pomoc – nejlépe přivoláním záchranné služby.