Vůbec poprvé objevili astronomové hvězdu, která je doslova zaplavena zmrzlou vodou. V oblacích prachu a plynu, která hvězdu obklopují, je prý tolik vody, že by naplnila tisícovku zemských oceánů. Objev tak oživuje hypotézu, že se na Zemi dostala voda právě z vesmíru.

Vědci z univerzity v nizozemském Leidenu na podzim roku 2011 publikovali výsledky pozorování 176 světelných let vzdálené hvězdy TW Hydrae, při kterém objevili okolo hvězdy v oblaku prachu a plynu obrovské množství zmrzlé vody.

Zkoumaná hvězda se teprve nedávno vynořila z obálky molekulárního mračna a její protoplanetární disk (zploštělý oblak prachu a plynu rotující kolem vznikající nebo právě zformované hvězdy) může posloužit pro vznik budoucích planet, a tedy možná i pro zformování nějaké planetární soustavy, která bude kolem TW Hydrae obíhat.

Hvězda, která připomíná naše rané Slunce, zvláště přináší odpovědi vztahující se k otázkám vzniku naší sluneční soustavy. Pomocí Herschelovy vesmírné observatoře (viz box) disk hvězdy zkoumal holandský astronom Michael Hogerhide.

Analýza zrn

„Dříve se vědělo, že se v protoplanetárním disku, který nově vzniklé hvězdy obklopuje, se nacházejí vodní páry a hypotézy naznačovaly, že se určité množství vody může nacházet také v disku kolem hvězdy TW Hydrae,“ vysvětluje předpoklady výzkumu profesor Michael Hogerhide, který společně se svým týmem analyzoval obsah protoplanetárního disku pomocí rozboru světelného spektra.

Dřívější pozorování takto odhalila přítomnost organických materiálů, jako je například monoxid uhlíku.

Podle původních teoretických odhadů se však měla voda v okolí TW Hydrae vyskytovat jen ve formě ledu, kterou by Herschelův dalekohled nezachytil. Naštěstí jsou v plynném disku ledová zrnka zřejmě potažená prachem, do nichž naráží ultrafialový foton z hostitelské hvězdy.

Po nárazu zrno vypouští jakési obláčky vodní páry, které vysílají světlo ve vlnové délce, jaké už je schopen Herschel zachytit. „Na jeden gram páry, jenž Herschel zachytil, jsou tisíce gramů ledu. Z toho odvozujeme, že celkový objem ledu v disku by měl činit až několik tisíc zemských hydrosfér,“ řekl vedoucí výzkumu Hogerhide.

Mladší bratr našeho Slunce

Hvězda TW Hydrae je oranžový trpaslík podobné váhy jako Slunce, ovšem mnohem mladší – je stará teprve 10 000 000 let. Jinak je našemu Slunci, kterému je více než 4 500 000 000 let, velmi podobná.

Mladá hvězda se na obloze objevuje nad rovníkem v souhvězdí Hydry, největším souhvězdí moderní astronomie. Vědci TW Hydrae zaškatulkovali do takzvaného typu T Tauri, což jsou hvězdy, které ještě neukončily svůj růst a ze svého okolí stále přijímají další plyn.

Díky nestabilitě akrečního disku i jejich atmosféry jsou jejich charakteristickým znakem náhlé změny jasnosti.

Planetární cisterna?

Převratným objevem Hogerhidova týmu je také to, že prokázal přítomnost ledu i při vnějším okraji disku, kde se formují komety. Ledového materiálu pro komety je v okolí hvězdy skutečně obrovské množství, až 1,5 x 1021 kg.

Pro srovnání: hmotnost Země je zhruba 5,9 x 1024. Jde tedy skutečně o velmi značnou kometární zásobárnu.

V tak obrovském množství je podle vědců prakticky nasnadě, že komety zmrzlou vodu dopravují na jednotlivé planety.

Protoplanetární disk okolo hvězdy TW Hydrae byl sice objeven již v roce 2005, stejně tak vědci již dříve detekovali ve vesmíru vodu. Jenže až dosud se předpokládalo, že voda ve vesmíru existuje jen v přímém okolí hvězd.

Bylo totiž prokázáno, že se ve vnitřních částech disků u právě vznikajících hvězd nachází horké vodní páry, které byly tak blízko hvězdy, že by podle astronomů nemohli vůbec ovlivnit vývoj nějaké planety.

Aktuální objev dokládá, že vodní led může existovat i daleko od hvězd na krajích disků, kde se může zformovat „do podoby“ komet, a být tak transportován na jiné, vzdálené planety. Je-li tomu tak, Země pravděpodobně nebude jedinou planetou s oceány. Život podobný našemu by tak mohl vznikat i na jiných místech.

Infračervené oči pozemšťanů

*Herschelova vesmírná observatoř (zkráceně HSO – Herschel Space Observatory ) je vesmírná observatoř určená k pozorování objektů v infračerveném oboru světla.

*Dalekohled je asi 7,5 metru dlouhý a 4 m široký a díky svému hlavnímu zrcadlu o průměru 3,5 m největším infračerveným dalekohledem a zároveň největším teleskopem umístěným ve vesmíru.

*Byla vypuštěna 14. května 2009.

*Observatoř byla pojmenována po britsko-německém astronomovi Williamu Herschelovi (1738–1822), který na přelomu 18. a 19. století jako první popsal infračervenou složku světla.