Archeologové v pražské Bubenči odkryli brázdy, které považují za nejstarší doklad orby a za nejstarší pole v českých zemích. Vznikly v první polovině čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem. Zprávu nyní zveřejnil Archeologický ústav akademie věd.

Výzkum probíhal už na podzim minulého roku. V ulicích Papírenská a Ve Struhách byly nalezeny také doklady osídlení od nejstarších zemědělců přes Kelty, germánské kmeny až po raný středověk. Archeologové se přitom domnívali, že Bubeneč mají prostudovanou a že v lokalitě již nic zajímavého nenajdou. V budoucnu by proto rádi prozkoumali i další pozemky v okolí.

Z místa si odvezli 200 beden artefaktů a odebrali více než tunu půdních vzorků, které budou dále zkoumat přírodovědci.

Nejvýznamnějším nálezem jsou vyryté čáry, které byly odkryty v ulic Ve Struhách. Čtyři nepravidelné, ale souběžné brázdy dlouhé 9 metrů, široké 10 a hluboké 8 centimetrů, jsou podle archeologů doklady po orbě.

Zatím je předběžně datovali do starší fáze eneolitického období, tedy do let 3800 až 3500 před naším letopočtem. Nejstarší doklady používání háků a jednoduchých pluhů se v Evropě objevují přibližně ve stejné době.“Výjimečnost nálezu z Bubenče tkví ve skutečnosti, že nalezené paralelní linie (brázdy) pravděpodobně nelze pokládat za rituální orbu.

Jednalo by se o nejstarší doklad pole na našem území,“ poznamenala mluvčí Archeologického ústavu Akademie věd ČR Jana Maříková.