Od myši k slonovi za 24 000 000 generací
Jakou rychlostí probíhá evoluce? Tak mohla znít otázka, která vrtala v hlavách australských vědců. Ti totiž včera představili zajímavý výpočet: savec se z velikosti myši vyvine na sloní rozměry za 24 000 000 generací. Výzkum Monashské univerzity se zaměřil na savce a jejich zmenšení či zvětšení v období po vyhynutí dinosaurů. Tým 20 biologů a paleontologů…
Mozek muzikantů stárne jinak
Věkem podmíněné stárnutí mozku prý není nevyhnutelné a dokonce se určitým nervovým změnám lze i vyhnout. Podle vědců to lze díky hudebnímu vzdělávání. Nová studie Northwesternské university z Illinois ve Spojených státech je vůbec první, která přináší biologický důkaz, že celoživotní hudební praxe má vliv proces stárnutí mozku. Vědci ve Sluchové neurovědní laboratoři měřili automatické odpovědi…
Touhy závislých mají různé kořeny
Pohlaví rozhoduje, tedy pokud jde o závislost. Alespoň podle nové studie mozku lékařské fakulty Yaleovy univerzity v USA, u závislých žen stres výrazně aktivuje oblasti mozku spojené s touhou po kokainu, zatímco podobné oblasti mozku u závislých mužů aktivuje sama droga. Vědci tak navrhují, aby drogově závislí muži a ženy byli léčeni odlišnými způsoby. „Je nesmírně…
Nejlepší výběr článků každý den!
Tragédie při oslavách revoluce:...
Mezihvězdná komunikace: Pozemšťané...
Proč „zanikne“ podmokelský poklad?
Pěšky kolem světa za 13 let!
Nejzvláštnější historické zbraně:...
Záchrana divokých koní Převalského
Ultrazvuk mužskou antikoncepcí?
Jedna dávka přesně zacíleného ultrazvukového záření a muž se stane neplodným. Testy na laboratorních potkanech ukázaly, že ultrazvuk může být budoucím antikoncepčním prostředkem, neboť redukuje počet spermií až pod samu hranici plodnost. Ta je u mužů pod 15 milionů spermií na jeden mililitr. Po dávkách ultrazvuku klesl počet spermií pod deset milionů na mililitr. Dvě patnáctiminutové dávky ultrazvuku „podstatně…
Žije tasmánský tygr?
Vakovlk neboli vakovlk tasmánský či lidově tasmánský tygr (Thylacinus cynocephalus), je jediný druh čeledi vakovlkovitých, který byl ještě na začátku 20. století chován v zajetí v zoologických zahradách. Jeho rozmnožení se však nezdařilo a je považován za vyhynulého. Tento vačnatec žil na území Austrálie a Nové Guinei. Nyní však z Tasmánie přichází zpráva, jež naznačuje, že by vakovlk…
Syndrom bílého nosu
Vědci z moravských pracovišť prokázali, že netopýři u nás trpí syndromem bílého nosu ‒ plísňovým onemocněním, které v Severní Americe ohrožuje ekosystém. V Česku i v dalších oblastech Evropy však netopýři s tímto syndromem umírají jen velice zřídka a onemocnění dosud nezpůsobilo pokles množství jejich populací. Odhalení příčiny „evropské imunity“ by mohlo severoamerické netopýry zachránit…
Naše oko se nechá obelstít
Jak reaguje naše oko na nenadálý zvýšený příliv světla? Tím úplně prvním krokem, který je zcela nezávislý na naší vůli, že zmenšení plochy zornice, tzv. zornicový čili pupilární reflex. Norský badatel nedávno zjistil, že spuštění tohoto reflexu ve skutečnosti není podmíněné skutečným zvýšením intenzity svitu. Naše oko se nechá snadno oklamat. Bruno Laeng z univerzity…
Novinky a zajímavosti z celého světa!
Chytil se zbojník Oleksa Dovbuš...
V liberecké zoo mají mladé
Třpytivé srdce Gucci ke stoletému...
Incident z Alenconu: Přistálo na...
Kde se vynálezci inspirovali?
Édouard Manet: Olympia
Orangutani umějí být i zabijáky!
Orangutani jsou tradičním příkladem velmi mírumilovných tvorů, kteří se většinu dne shání po ve vrcholcích stromů po nejrůznějších typech vegetariánské stravy. I tito dobráci se však mohou příležitostně změnit v lovce, ne nepodobné svým podstatně agresivnějším africkým příbuzným, šimpanzům. Zatímco šimpanzi, zejména šimpanzi učenliví, jsou známí jako velmi efektivní a nemilosrdní lovci, další druhy lidoopů,…
První magnetické mýdlo světa
Když mezi chemiky bude mluvit o látce, která snižuje povrchové napětí vodných roztoků, asi jen málokdo bude tušit, že ve skutečnosti jde o obyčejné mýdlo. Vylepšováním fyzikálně-chemických vlastností mýdel určených pro delikátní úkoly se věnují vědci v řadě světových laboratoří. Nejnovějším vylepšením je mýdlo, které reaguje na magnetické pole. Mýdlo či surfaktant se dodává do…
Neviditelný inkoust z DNA
Řekne-li se výzkum DNA, pak si prakticky každý okamžitě představí jednu z nejvýznamnějších věd dneška, genetiku. Fyzikální a chemické vlastnosti molekuly DNA ji však předurčují k řadě jiných, velmi zajímavých aplikací. Vědci nedávno představili další z nich: neviditelný inkoust. Novou technologii představili nedávno chemici z Templeovy univerzity ve Philadelphii pod vedením Jian Lianga. Molekulu DNA…