Kliniky pro léčbu neplodnosti rostou v ekonomicky vyspělých zemích jako houby po dešti. Odhaduje se, že zhruba 18 % partnerských párů má potíže při početí dítěte. Představa, že rozvojového světa se problém neplodnosti netýká, je mylná. Trable s početím dítěte tam trápí dvakrát více párů než v rozvinutých státech.

Stanovení plodnosti však představuje celkem zapeklitý problém. Není jednoduché ji spolehlivě určit třeba jen u jednoho konkrétného muže. Kvalita jeho spermatu není každý den stejná. Vlivů, které se na tom podepisují, je celá řada.

Jiné výsledky přinese hodnocení spermatu muže, jenž delší dobu neměl pohlavní styk, a jiné parametry by lékaři naměřili témuž muži po sexuálních orgiích.

Hrozivý pokles, nebo míchání jablek s hruškami?

Před bezmála dvaceti lety se ve Velké Británii objevila alarmující studie. Dokazovala, že počet spermií u mužů na celém světě hrozivě klesá. Podle dánských lékařů měli muži v roce 1990 ve srovnání se stavem v roce 1938 bezmála poloviční počet spermií v ejakulátu. A to nebyl zdaleka jediný narůstající problém, který muže sužoval.

Četnost rakoviny varlat a vývojových defektů mužských pohlavních orgánů podle téže studie významně stouply. Autoři studie se neostýchali v grafu znázorňujícím pokles kvality mužského spermatu narýsovat čáru naznačující vývoj do budoucna.

Pokud by se tato „grafická prognóza“ naplnila, znamenalo by to pro svět jediné – lidstvo vymře na mužskou neplodnost.

Studie je s odstupem času však hodnocena jako kontroverzní. Před druhou světovou válkou se totiž používaly jiné postupy na hodnocení kvality spermatu než dnes a v průběhu let se systém hodnocení měnil.

Není proto vždycky jednoduché srovnávat data ze současnosti s daty ze vzdálenější minulosti. Je to tak trochu míchání jablek s hruškami. Před válkou nemuseli být muži nutně plodnější. Je možné, že se tenkrát pro posouzení plodnosti používal méně přísný metr.

Hormony kolem nás

Autoři dánské studie neváhali ukázat na viníka údajné narůstající neplodnosti prstem.  V životním prostředí se nachází řada látek, které mohou mít na plodnost mužů neblahý dopad. Nemusí jít zdaleka jen o syntetické produkty chemického průmyslu, jako jsou třeba některé komponenty umělých hmot.

Plodnost mohou srážet na kolena i ryze přírodní látky, obsažené ve vodě nebo potravě. Voda řek protékajících pastvinami je znečištěna hormony, jež vylučují pasoucí se stáda domácích zvířat. Každá stračena funguje jako hormonální fontána.

Denně s močí i s výkaly vylučuje nemalou porci hormonů. Pokud kráva zabřezne, zvýší se vylučování hormonů z jejího těla na mnohonásobek.

Před účinky hormonů zatoulaných do vodních zdrojů nejsou nejlépe chráněni obyvatelé venkova čerpající vodu z vlastních studní, ale kupodivu obyvatelé měst, kteří pijí chlorovanou vodu z vodovodu. Při chlorování jsou molekuly hormonů celkem spolehlivě zničeny.

Alkohol a kouření: takoví normální zabijáci spermií

Znečištění životního prostředí nemusí být zdaleka hlavním, a už vůbec ne jediným faktorem, který se podepsal na velkém počtu dánských mladých mužů s nízkou koncentrací spermií v ejakulátu.

Plná polovina dánských matek se přiznává ke konzumaci alkoholu během těhotenství. Dánky začaly po druhé světové válce masově kouřit a po dlouhou dobu byly v tomto ohledu mezi obyvatelkami severní Evropy na prvním místě.

V 80. letech kouřilo v těhotenství 40 % dánských žen a ještě v roce 2005 byl podíl kuřaček mezi těhotnými ženami 16 %. Jak konzumace alkoholu, tak kouření během těhotenství jsou považovány za významný negativní faktor ovlivňující koncentraci spermií u synů.

Svou roli mohl sehrát v poklesu kvality spermatu v letech 1938 až 1990 i nárůst obezity v mužské populaci. Obézní muži mají v průměru o poznání horší sperma než muži s normální tělesnou hmotností.

Budou z chlapců někdy otcové?

Poslední dvě desetiletí se v Dánsku nesou ve znamení velké nervozity mužů, lékařů i demografů. Dánští mladíci vyrůstají s otázkou. „Jak na tom asi jsem?“

Sleduje trend vývoje kvality spermatu mužů skutečně sestupnou křivku, narýsovanou před dvaceti lety dánskými lékaři? Stanou se z chlapců jednou otcové? Demografové si zoufají nad perspektivami vývoje dánského obyvatelstva.

Lékaři se pustili do důkladného výzkumu, za jehož výsledky by mohli dát ruku do ohně. Nedávno byla publikována data z nové dánské studie, která sledovala počty spermií v ejakulátu u osmnáctiletých dánských branců.

Tentokrát nešlo o „lékařské ohlédnutí“ jako v roce 1990, při kterém lékaři sesbírali dostupná data velmi nesourodé kvality a pokusili se z nich vyčíst vývoj stavu mužské plodnosti. Výzkum odstartoval v roce 1996 a do roku 2010 se mu podrobilo zhruba 5000 mladých dobrovolníků, kteří byli ochotni při odvodu poskytnout vzorek svého spermatu. Tentokrát není ke zpochybňování výsledků výzkumu sebemenší důvod.

Dobrá a špatná zpráva

Ve sledovaném období docházelo ke kolísání kvality spermatu. Nejnižší hodnoty byly zjištěny v roce 2006. Nejlépe však na tom byli mladí Dánové hned o rok později. Nárůst z roku na rok činil asi 40 %.

Již to naznačuje, jak je těžké se v konečných datech vyznat. Přesto mohli dánští lékaři ohlásit dvě zprávy – špatnou a dobrou. Ta špatná zní: počet spermií je u velkého podílu dánských mužů nepříjemně nízký.

Za dobrou zprávu lze považovat skutečnost, že celkově kvalita spermatu mladých Dánů rozhodně neklesá. Pokud došlo v předchozím období k výraznému propadu, pak se tento neblahý trend zjevně zastavil.

Publicita pro vybraná data

Sdělovací prostředky se často řídí zásadou „dobrá zpráva – žádná zpráva“. Publicity se tak dostává informacím založeným buď rovnou na spekulacích, nebo aspoň na jednostranném výběru fakt.

Přednost mají výzkumy dokazující zhoršující se kvalitu spermatu. V roce 2011 vyšly nejméně tři studie hodnotící plodnost mužů ve Skandinávii. Kromě již zmíněného dánského výzkumu byly zveřejněny výsledky sledování finských a švédských mužů.

Zdaleka nejdůkladnější byla dánská studie, ale té se sdělovací prostředky příliš nevěnovaly.  Ze zbývajících dvou studií přilákala velkou pozornost novin, internetových serverů, televizních i rozhlasových stanic práce finských vědců dokazující pokles kvality spermatu a nárůst četnosti nádorů varlat.

Švédská studie, která nic podobného nezjistila, nebyla v této souvislosti vůbec zmíněna.

Neblahé tablety proti bolestem

K vážným vývojovým defektům patří nesestoupení varlat do šourku (čili kryptorchismus) u novorozených chlapečků. V roce 1960 se tento defekt vyskytl v Dánsku u 1,8 % novorozenců. Do roku 2000 však vzrostl podíl novorozenců s kryptorchismem na 8,7 %.

Kryptorchismus se dá napravit celkem jednoduchým chirurgickým zákrokem. V dospělosti však těmto chlapcům hrozí další problémy, jako je snížená kvalita spermatu a vyšší riziko nádorů varlat. Proč v Dánsku přibývá kryptorchismu?

To je záhada. Nejnovější výzkumy ukazují prstem na léky proti bolestem čili analgetika.

Těhotné ženy trpí často různými bolestmi a nejednou sáhnou po lécích, které jim od tohoto trápení uleví. Dánští vědci sledovali syny žen užívajících během těhotenství tři různé typy analgetik – paracetamol, aspirin a ibuprofen.

U synů žen, které během těhotenství užívaly aspoň jeden z těchto léků, byl výskyt kryptorchismu sedmkrát častější. Zvláště citlivý se zdá plod k analgetikům ve druhé třetině těhotenství. Pokud matka užívala v tomto období paracetamol, pak stoupalo riziko narození syna s kryptorchismem na dvojnásobek ve srovnání s ženami, jež v těhotenství žádná analgetika nebraly.

Ibuprofen a aspirin zvyšovaly riziko na čtyřnásobek. Pokud ženy užívaly během druhé třetiny těhotenství několik různých analgetik, stoupalo riziko kryptorchismu šestnáctkrát.

Neplodnost a třetí svět

V rozvojových zemích dosahuje podíl neplodných partnerských párů 30 %. V subsaharské Africe vyšplhalo jejich zastoupení v populaci zřejmě na 40 %. Populační explozi, které tyto země čelí, zajišťuje relativně úzká skupina dospělých, kterým se problémy s plodností stále ještě vyhýbají.

Neplodnost je tak ve třetím světě utajena a většina lidí netuší, jak velký problém ve skutečnosti představuje.

Zatímco v Evropě a dalších zemích bohatého severu jsou příčiny neplodnosti mužů i žen z valné části nejasné, ve třetím světě jsou důvody poruch plodnosti zřejmé. Na jednom z prvních míst stojí následky neléčených nebo špatně léčených infekčních pohlavních chorob.

Další problémy vznikají v důsledku nedostatečné hygieny při porodech, uměle vyvolaných potratech nebo při obřízce mužů i žen.

Osvěta, prevence a hygiena

Recept na boj s neplodností v subsaharské Africe a dalších zemích třetího světa je jasný a poměrně jednoduchý – osvěta, prevence, hygiena. Nedá se očekávat, že by v dohledné době přišla tato opatření ke slovu.

Rozvojové země nemají peníze. Prostředky, které seženou, věnují na řešení problémů, jež považují za naléhavější.  Zvýšení plodnosti a vzestup počtu obyvatel chápou spíše jako hrozbu než jako nápravu žalostného stavu.

Představa, že lidstvo nevyhyne, protože pro obyvatele rozvojových zemí nepředstavuje neplodnost žádný problém, je tak založena na kardinálním omylu.

Prof. Ing Jaroslav Petr, DrSc. Výzkumný ústav živočišné výroby v Praze Česká zemědělská univerzita v Praze

Žena není toulavý pes!

*Neplodnost má v zemních třetího světa mnohem závažnější společenské důsledky než v západním světě.

*Zvláště v subsaharské Africe vyvolává neplodnost celou řadu následných problémů. *V mnoha společenstvích je nepřípustné přiznat neplodnost muže.

*Pokud žena nemůže s neplodným mužem otěhotnět, je nucena souložit s dalšími mužskými příbuznými manžela.

*Ženy se v takové situaci zoufale snaží otěhotnět a nejednou hledají řešení v mimomanželském sexu, což dramaticky zvyšuje riziko nákazy virem HIV.

*Pokud žena neotěhotní, bývá vystavena sociální izolaci, strádá ekonomicky a mnohdy je vystavena hrubému násilí.

*V subsaharské Africe se říká, že neplodná žena nemá ani cenu toulavého psa.

*Nejde jen o planá slova.

*Bez ohledu na skutečnou příčinu neplodnosti se tak Afričané k ženám, které v manželství neotěhotněly, skutečně chovají.