Přístup ke kojení je snad v každé generaci jiný. Nyní se doporučuje kojit minimálně po dobu 6 měsíců, zatímco například v 70. letech 20. století kojilo jen zhruba 22 % Evropanek. Britským vědcům se naskytla možnost zjistit, jak se kojilo v 18. a 19. století, díky zkoumání kosterních pozůstatků dětí pohřbených na hřbitově Spitalfields v Londýně.
Vědci díky vyšší hladině izotopu dusíku 15N zjistili, že se kojilo déle, než v 18. století. Novorozenec má totiž stejnou hladinu jako matka, ale přísun mateřského mléka jeho hladinu zvyšuje. Podobně reaguje také izotop uhlíku 13C. Erika Nitsch z Oxfordu se svým týmem analyzovala vzorky ze 164 koster (92 dospělých a 72 dětských).
Například z 32 dětí, které zemřely před 2. narozeninami, bylo výlučně kojeno 18 z nich. Zbytek byl krmen buď ochuceným mlékem, nebo nutričně chudou náhražkou z mouky a vody. Podle Eriky Nitsch se s přikrmováním začínalo kolem 1. roku života a kojit se přestávalo kolem 2. narozenin.
„Uměle krmení kojenci měli v prvních 6 měsících života vyšší úmrtnost než kojení jedinci,“ říká Erika Nitsch s tím, že úmrtnost kojenců krmených náhražkou byla od 50 – 90 %, kvůli tomu, že miminka byla velmi časně vystavena patogenům z jídla či vody, nebo byla podvyživená a ztratila imunitu. .
