Nová pozorování odlalila, že planetka Lutetia je fragmentem stejného materiálu, ze kterého vznikaly planety Země, Venuše či Merkur. Vlastnosti asteroidu se totiž nápadně podobají vzácnému typu meteoritů, které jsou nalézané na Zemi.

U těch se předpokládá, že vznikly ve vnitřní části Sluneční soustavy. Na současnou dráhu v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem se tedy Lutetia musela postupně dostat v určitém období svého vývoje.

Asteroid Lutetia, který měří  studovala skupina astronomů z francouzských a severoamerických univerzit detailně studovala ve velmi širokém rozsahu vlnových délek. Cílem bylo shromáždit dostatek informací o složení tohoto tělesa.

K pořízení nejúplnějšího spektra planetky, jaké dosud bylo získáno, využili vědci data ze  sondy Rosetta, dalekohledu ESO/NTT v Chile, Havajského dalekohledu Infrared Telescope Facility a Spitzerova vesmírného dalekohledu, který snímá v infračerveném záření. Spektrum planetky bylo následně porovnáno s detailními laboratorními spektry meteoritů nalezených na Zemi.

V celém rozsahu sledovaných vlnových délek se s Lutetií shodoval jediný typ označovaný jako enstatický chondrit. Meteority typu enstatický chondrit představují materiál, o němž je známo, že pochází z raných fází vývoje Sluneční soustavy.

Předpokládá se, že se vytvářel poblíž mladého Slunce a tvořil jednu z hlavních složek při formování kamenných planet, především Země, Venuše a Merkuru. Zdá se tedy, že Lutetia nepochází z hlavního pásu planetek, kde ji najdeme nyní, ale že vznikla mnohem blíže ke Slunci.

Dřívější studie barvy a dalších vlastností povrchu ukázaly, že Lutetia je mezi asteroidy hlavního pásu velmi neobvyklým a trochu záhadným tělesem. Nedávné přehlídky potvrdily, že podobné objekty jsou velmi vzácné a představují pouhé 1 % populace těles mezi Marsem a Jupiterem.

Nové objevy však odlišnost Lutetie vysvětlují – jedná se o zbytek původního materiálu, ze kterého se formovaly kamenné planety.