Aerosoly, tedy směsi pevných či kapalných látek s plynem, obyčejně se vzduchem, jsou v atmosféře mimořádně aktivní. Mohou totiž fungovat jako tzv. kondenzační jádra, díky nimž se vytvářejí srážky. Jejich masivní vypouštění spadající na vrub především spalování pevných paliv, má proto moc výrazně zamíchat kartami celoplanetární cirkulace vody ve formě par a kapaliny. Zatímco jedny oblasti se vysušují, jiné sužují záplavy.

O nebezpečí, které aerosoly pro planetu a život na ní představují, se ví již dlouhou dobu. V poslední době se však množí studie, jež jejich vliv na počasí i klima poměrně přesně kvantifikují jak prostřednictvím pozorování, tak prostřednictvím teoretických modelů.

Jednou z nich je i nedávno publikovaná práce amerických vědců z americké University of Maryland pod vedením prof.  Čan-čching Li.

K budování svého modelu využili vědci data, sbíraná po 10 let výzkumným ústavem v Oklahomě. Jejich hlavním závěrem bylo, že pravděpodobnost těžkých srážek je za podmínek vyššího znečištění teoreticky až 2x vyšší, pravděpodobnost lehkého deště se však na druhou stranu snižuje na polovinu.

„Závěry ohledně dlouhodobých vlivů, které jsme získali pomocí lokálního měření z pozemní stanice, se do značné míry shodují s těmi, které byly získány prostřednictvím globální sítě satelitů, které provozuje NASA,“ vysvětluje prof.

Li. „Oba dva výsledky nás opět nutí k zamyšlení nad proměnami životního prostředí, které ovlivňují naše každodenní životy,“ připomíná hlavní autor studie.