V roce 1966, rok po zákazu komerčního lovu velryb, žilo v Severním Pacifiku jen 1400 keporkaků. Díky mezinárodnímu zákazu „velrybolovu“ se jejich počet zvýšil na 21 000 kusů a vědci dodávají, že jich bude možná ještě více.
Keporkaci (Megaptera novaeangliae) byli sčítáni v rámci speciálního projektu s obsáhlým názvem Struktura populace, množství a statut keporkaků, který v angličtině skládá zkratku SPLASH, volně přeloženou jako „plesk“ nebo „cákanec“.
Projekt SPLASH se rozjel v roce 2004. Mezinárodní tým složený ze stovek vědců vyfotografoval za dva roky více než 18 000 ocasních ploutví těchto velryb. Fotilo se od Aljašky pod Guatemalu, od Filipín po Rusko. Každá ocasní ploutev keporkaka je stejně jedinečným znakem, jako lidský otisk prstu.
Vědci posléze až do letošního roku determinovali současnou velrybí populaci porovnáním fotek z Severního Pacifiku (jejich krmná oblast) se snímky z jižních oblastí jejich výskytu, z tropických rozmnožovacích oblastí, které jsou od sebe vzdáleny téměř 5 000 kilometrů. Pomocí statistické analýzy pak vědci vyčlenili jedinečných 21 000 vzorů.
Toto číslo ukazuje, že se populace keporkaků vzpamatovala z komerčního lovu. Je tak naděje, že se jednou rozmnoží až na hranici 125 000 kusů, kteří dříve planetu obývali.