Nejstarší chrám na světě Göbekli Tepe. Takto už šestnáct let referují vědecká i populární periodika o objevu na jihovýchodě Turecka poblíž města Urfa. V roce 1995 tam německoturecká expedice narazila na stopy dávného osídlení.
Po odkrytí půdy se na světlo světa opět dostaly pečlivě opracované pilíře vážící až 50 tun, které jsou postaveny do série kamenných kruhů o průměru 5 – 10 m. Precizní práce odkazuje na stáří 12 000 let.
Nyní přichází Kanadský archeolog Ted Banning z Torontské univerzity s alternativní teorií účelu stavby. Podle studie, kterou publikoval ve vědeckém časopise Current Anthropology, stavba zvaná Göbekli Tepe nesloužila náboženským účelům, jak se doposud myslelo.
Podle Banninga se našly doklady o provádění každodenních činností, např. se zde připravovala potrava nebo se zpracovával pazourek. To podle něj znamená, že místo bylo ve skutečnosti trvale obydlené, a to dost velkou populací.
Původní nálezy trvalé obydlení lidmi nepotrdily a tak se uvažovalo o stavbě pouze jako o chrámu.
„Ozdoby a masivní konstrukce nemusí znamenat, že nešlo o obytný prostor. I běžné domy mohou být plné umění,“ řekl Banning s tím, že podobné velké společenské domy měli i Severoameričtí indiáni, ve kterých uskutečňovali své velké rituály (např. potlač).
„Archeologický důkaz pro domácí umění z období neolitu existuje, například jsou dochované nástěnné malby v Çatalhöyük, což je další archeologické naleziště v Turecku,“ doplňuje Banning.
