Raketoplány jako zachránci životů

Čím vešel do historie rok 1981? V Polsku vyhlásil generál Jaruzelski stanné právo. V Londýně se konala svatba prince Charlese a princezny Diany. V Praze byla dostavena jedna z největších architektonických příšerností z dob totality – Palác kultury. A 12. dubna odstartoval z mysu Canaveral první americký raketoplán.

Projekt Space Shuttle však svou historii začal psát už mnohem dříve, a to již začátkem sedmdesátých let. V lednu 1972 tehdejší americký prezident Richard Nixon (1913–1994) vyhlásil, že NASA dostala úkol vyvinout kosmickou loď, která by nebyla použitelná jen jednou.

Mimochodem, technologové měli podle Nixona sestrojit i prostředek, který by byl vhodný pro častější dopravu k Měsíci, jak je však známo, nic takového se nakonec neuskutečnilo.

Columbia je připravena

Projekt raketoplánů byl však dotažen do konce. V roce 1976 NASA získala zatím jen pokusný model pro lety v atmosféře. Ten dostal jméno Enterprise. V té době totiž Ameriku ovládalo šílenství kolem seriálu Star Trek, takže asi není nutné vysvětlovat, proč stroj získal zrovna takové označení.

A v březnu 1979 se NASA dočkala skutečného raketoplánu. Kosmická loď zvaná Columbia byla záhy poté na zádech Boeingu 747 převezena do Kennedyho vesmírného centra na Floridě.

Dvanáctého dubna 1981 do Columbie nasedli dva astronauti: velitel John Young (*1930) a pilot Robert Crippen (*1937). Ten den se připomínalo dvacáté výročí prvního letu člověka do vesmíru, ale v době studené války Američané rozhodně nechtěli slavit sovětský úspěch.

Start byl původně naplánován již na desátého, ovšem vinou technických obtíží byl odložen.

Jinak byl však první let raketoplánu úspěšný a po dvou dnech, šesti hodinách a jednadvaceti minutách byl zakončen hladkým přistáním.

Ve stínu dvou tragédií

Columbia se postupem času dočkala sourozenců. V roce 1983 se do kosmu podíval raketoplán Challenger. O rok později se na svou první pouť vydal Discovery. Čtvrtým do party se v roce 1985 stal Atlantis. A konečně v roce 1992 vzlétl do vesmíru raketoplán Endeavour.

Ten už jednoho ze svých sourozenců nezažil. Tragická havárie Challengeru, při které zahynulo všech sedm členů posádky, otřásla v roce 1986 celým světem. Bohužel, o sedmnáct let později stejné neštěstí postihlo i raketoplán Columbia….

Přesto lze program Space Shuttle považovat za úspěšný. Za třicet let proběhlo celkem 133 úspěšných misí. Raketoplány dopravily na oběžnou dráhu desítky družic a vědeckých zařízení, včetně Hubbleova teleskopu, rentgenové observatoře Chandra či sond Magellan, Galileo a Odysseus.

Létaly k ruské vesmírné stanici Mir a od roku 1998 dopravovaly materiál a posádku k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Vzhůru k výšinám

Raketoplán startoval podobně jako klasické rakety, tedy kolmo vzhůru. Za dvě minuty po startu se stroj zbavil přídavných motorů. Ty nebyly jen tak odhozeny, ale pěkně pomalu se sklouzly na padácích, aby se mohly připravit na další směnu.

Naopak, svůj život shořením v atmosféře ukončila přídavná nádrž, jakmile z ní bylo vyčerpáno veškeré palivo.

Hlavní část raketoplánu, tzv. družicový stupeň nebo též orbiter, připomíná letadlo. Orbiter je dlouhý 37 metrů a vysoký metrů sedmnáct. Prostor pro posádku měl objem 71,5 m3. V jeho horní části byla letová paluba, vybavená 10 okny.

Zde byly soustředěny prvky řízení, v dolní části je obytná paluba s bočním průlezem pro nástup a výstup osádky a s průlezem do nákladového prostoru, sanitárním zařízením, kuchyňkou a místy pro odpočinek.

Za přepážkou v přední části obytné paluby technologové umístili řídicí elektroniku včetně pěti palubních počítačů.

K čemu to všechno bylo?

Někteří lidé se často ptají, proč jsou vynakládány tak vysoké prostředky na výzkum vesmíru, když by se tyto finance daly údajně využít účelněji. I program Space Shuttle spolykal miliardy dolarů a byl za to častokrát kritizován.

Jak to tak ale bývá, z podobných projektů získává i aplikovaná věda. Například z měsíčního programu Apollo vzešlo na padesátku patentů využitelných v praxi.

Raketoplány byly v tomto ohledu ještě úspěšnější. V různých oblastech lidského konání se nyní využívá stovka vynálezů, které by bez programu Space Shuttle nemusely vzniknout. Hasiči po celém světě ocenili infračervenou kameru pomáhající hledat ohniska lesních požárů.

Automobiloví jezdci si pro změnu libují v odolné tepelné izolaci, jež je ochraňuje. „Projekt raketoplánů je jeden z vůbec nejplodnějších počinů NASA, pokud jde o nové technologie. Nelze pochybovat o tom, že raketoplány nám daly celou řadu věcí, o kterých se nám předtím ani nesnilo,“ podotkl Daniel Lockeny z NASA.

Zázračná pumpa

Patří sem například i pumpa (ne o moc větší než desetikoruna), která pohání umělé srdce. Vzorem pro tuto pumpičku byla palivová čerpadla v raketoplánu. Dnes toto zařízení pomáhá při podpoře selhávajícího srdce do doby, než se pro nemocného najde vhodný dárce.

V oblasti medicíny lze najít i další vychytávku, jež by bez raketoplánů jen těžko vznikla. Kosmické plavidlo využívalo mechanické rameno s fascinující přesností přesouvající objemné náklady. Toto rameno bylo inspirací pro robota, který provádí složité operace mozku. Je přitom mnohem přesnější než sebešikovnější neurochirurg.

Jak funguje cévní systém

V rámci celého programu se uskutečnila i řada vědeckých výzkumů, ze kterých má lidstvo prospěch. Během jednoho z letů raketoplánu Columbia si dva astronauti nechali již před startem zavést do cévního systému katétr napojený na systém měřící tlak v žilách a vyndali si jej 2 respektive 3 dny po odstartování.

Vědcům tento experiment umožnil lépe pochopit fungování cévního systému a hlavně reakci organismu na jeho výkyvy, k nimž u astronautů často dochází. Získané poznatky pak pomáhají při pomoci zraněným, u kterých došlo k velké ztrátě krve.

V raketoplánu vznikl i teploměr, jenž tělesnou teplotu měří v uchu, nebo zde byl sledován vývoj chřipkového viru. Zkrátka, kosmické lety nedělají vesmírné agentury jen tak pro zábavu. Kromě toho, že se jedná o byznys, z nich vyjde i leccos prospěšného.

Co bude dál?

Nyní ovšem Amerika řeší trochu jinou otázku. Éra raketoplánů skončila. Skončí s ní i privilegované postavení USA v dobývání kosmu? V nejbližších letech budou americké astronauty na oběžnou dráhu dopravovat ruské lodě Sojuz.

Ale co pak? Zatím Američané spoléhají, že do pěti let se do vesmírných programů zapojí soukromé firmy.

Ještě před pěti lety se na celém programu podílelo 16 000 lidí. Nyní jich je již méně než tisíc a jejich čas se pomalu také krátí.

Nicméně, jak řekl kapitán vůbec poslední mise Chris Ferguson (*1961), když s Atlantisem přistál na Zemi: „Vesmírné raketoplány změnily způsob, jakým se díváme na svět a vesmír.“

Raketoplány v číslech

2 – počet členů nejmenší posádky raketoplánu (1. až 4. let)

2 – dva dny, šest hodin a 13 minut trvala nejkratší dokončená mise (raketoplán Columbia v listopadu 1981, celkově 2. let)

5 – tolik amerických raketoplánů letělo do vesmíru

8 – počet členů největší posádky raketoplánu (v říjnu 1985 a v červnu 1995)

9 – tolikrát se raketoplány spojily s orbitální stanicí Mir

14 – obětí si vyžádaly dvě havárie raketoplánů (Challenger 28. ledna 1986 a Columbia 1. února 2003)

16 – z tolika zemí byli lidé, kteří na palubě raketoplánů letěli do vesmíru

17 – dní, 15 hodin a 53 minut trvala nejdelší dokončená mise raketoplánu (Columbia v listopadu 1996)

25 – tun vážil nejtěžší náklad raketoplánu (Columbia v červenci 1999 vynesla na oběžnou dráhu rentgenovou observatoř Chandra)

29 – let bylo nejmladšímu členovi posádky raketoplánu (v červnu 1985 se jím stal sultán Salmán Abdal Azíz Saúd – dosud jediný občan Saúdské Arábie, který byl ve vesmíru)

30 – let létaly raketoplány do vesmíru

37 – tolikrát se raketoplány spojily s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS)

49 – tolik žen letělo na palubě raketoplánů do vesmíru

77 – let bylo nejstaršímu členovi posádky raketoplánu – v říjnu 1998 astronautovi Johnu Glennovi;

135 – misí raketoplánů proběhlo, včetně poslední mise raketoplánu Challenger, která skončila 28. ledna 1986 explozí 75 sekund po startu

306 – mužů letělo na palubě raketoplánů do vesmíru

355 – počet osob, které letěly na palubě raketoplánů do vesmíru

852 – celkový počet členů posádek raketoplánů v historii (započítáno včetně opakovaných letů některých astronautů)

1333 – dnů strávily raketoplány ve vesmíru

28 160 – kilometrů za hodinu je rychlost raketoplánu při startu

2 500 000 – zhruba z tolika součástek se skládá raketoplán.

Raketoplán policistou

Ve chvíli, kdy se raketoplán vrací ze své vesmírné mise a postupně se přibližuje k mysu Canaveral, zpočátku sviští rychlostí vysoce překračující rychlost zvuku. Ale jak zpomaluje, ke zvukové bariéře se přiblíží, až se jí dotkne.

V tu chvíli se ozvou dvě silné rány, souhrnně nazvané sonický třesk. Ten samozřejmě způsobil letos v červnu při svém posledním letu i raketoplán Endeavour. Ten v tu chvíli zrovna letěl nad Kissimmee, což je jedno z předměstí Orlanda.

Duté rány vyrušily ze spánku Amandu Kay Wayovou, která po probuzení koukala z okna, co se to vlastně děje. Raketoplán nezahlédla, ale uviděla dva muže, kteří vykrádali její auto. Jakmile byli oba lapkové se svou „prací“ hotovi, vydali se k dalšímu vozu.

Amy ihned zavolala polici a hlídka mužů zákona dorazila na místo během chvíle. Zloději se snažili skrýt, nicméně policisté je po pár minutách našli. Tak raketoplán přispěl k vyšší objasněnosti loupeží v USA.

Vizitky raketoplánů, které létaly do kosmu

Columbia

V provozu: 1981–2003

Počet misí: 28

Počet astronautů: 160

Čas strávený ve vesmíru: 300 dnů

Vypuštěná zařízení: 8

Challenger

V provozu: 1983–1986

Počet misí: 10

Počet astronautů: 60

Čas strávený ve vesmíru: 62 dní