Stimulace mozku pro duševně nemocné

Videohra pro léčení schizofrenie

Schizofrenie je velmi komplikované onemocnění s řadou různých příznaků. K těm nejběžnějším a pro pacienty zároveň nejvíce nepříjemným patří postupný úpadek kognitivních a sociálních dovedností. Se zmírňováním úpadku duševních schopností by mohl napomoci software nápadně podobný počítačové hře.

Současná situace v léčbě schizofrenie je asi taková, že psychofarmaka umějí sice účinně potlačovat řadu symptomů onemocnění, s úpadkem paměti, pozornosti a schopnosti řešit problémy si však stále nikdo poradit nedokáže.

Profesorka Sophia Vinogradová z univerzity v San Franciscu v USA proto navrhla specifický program určený ke stimulaci mozku. Účelem této „videohry“ je stimulovat specifické pochody tak, aby se vytvářela nová spojení mezi buňkami, která budou moci převzít roli těch již nefunkčních.

Kytovci se potápějí příliš hluboko

Postrach velryb: srážky s loděmi

Katastrofální stav populací velryb černých je velmi dobrým důvodem pro poznávání co nejmenších detailů jejich životního stylu. Podle nedávné studie vědců pod vedením Susan Parksové z americké Pennsylvania State University tkví příčina četných velrybích kolizí s lodními stroji v jejich potravní specializaci.

Velryby, které vědci sledovali v zátoce Cape Cod Bay u břehů státu Massachusetts, totiž hejna drobounkých korýšů klanonožců, jimiž se živí, pronásledovali hlouběji pod hladinu, kde již hrozí kolize. Podle biologa Doug Nowaceka z Duke University může mít tento poznatek význam při ochraně druhu.

Kombinace monitorování populací korýšů a dohlížení na snižování rychlosti lodí by mohla napomoci tomuto druhu velryb přežít.

Nová pomůcka pro slepce

„Brýle do uší“ od britských vědců

Lidé se silnou poruchou zraku dostanou v blízké budoucnosti dalšího potenciálního pomocníka. Je jím zařízení „vOICe“, které propojuje funkce „špionských“ brýlí s  webovou kamerou,  chytrého telefonu a sluchátek.

Kombinace těchto komponent dokáže převést vizuální informace o uspořádání okolí přímo do sluchátek. Informace je z obrazu přeložena do zvuku pomocí modulace výšky a hloubky tónu. Předměty, které jsou „výše“ v zorném poli, jsou reprezentovány vyšším tónem, nižší tóny značí pochopitelně orientaci opačnou.  Jeho autoři z Queen Mary´s College v Londýně doufají, že stejný princip budou moci v budoucnu využít pro zkonstruování přístroje pro infračervené noční vidění či sonaru pro podvodní navigaci.

Nově „přečtená“ fosilie z Mongolska

Dinosaurus, který zemřel ve vlastních stopách

Nálezy fosilizovaných stop dávno vyhynulých tvorů jsou sice poměrně vzácné, skutečnou raritu však pro vědce nepředstavují. Ovšem nalézt fosilii zvířete současně s jeho posledními stopami, to už je vzácnost mnohem větší.

Polští vědci nedávno takovou raritu objevili ve fosilii, pocházející z Mongolska. Podařilo se jim objevit „zkamenělý okamžik“ smrti býložravého dinosaura protoceratopse. Autorem objevu je polský paleontolog Grzegorz Niedźwiedzki z univerzity ve Varšavě a jeho kolegové.

Vzácnou fosilii vědci neobjevili na místě, ale „jen” správně přečetli exemplář, který ležel v jejich depozitáři již 45 let. Objev napomůže vytvoření „slovníku” stop. Protoceratopsové patřili totiž k nejběžnějším zástupcům pozdně křídové fauny na území dnešního Mongolska.

Při každém příštím nálezu stopy si budou vědci mnohem jistější, zda patřila právě protoceratopsovi či nějakému jinému druhu.

Pomocník proti sexuálnímu násilí

Senzor, který vás ochrání na rande

Anglický termín „date-rape drug“ bychom mohli přeložit jako „droga, která napomáhá znásilnění na rande“. Tento název se rozšířil na počátku 90. let, kdy začal raketový nárůst užívání chemikálií jako je GHB, ketamin či rohypnol, jež se dají nepozorovaně vhodit do pití, a způsobit tak povolnost, kterou dotyčná osoba rozhodně neměla v plánu.

Zjistit jejich přítomnost v nápoji prostou chutí či zrakem je však prakticky nemožné. Fernando Patolsky a Michael Joffe z univerzity v Tel Avivu v Izraeli však nedávno přišli s jednoduchým senzorem, který přítomnost těchto látek rychle odhalí.

Zařízení využívá toho, že přítomnost drogy slabě promění optické vlastnosti kapaliny, která tvoří nápoj. Lidské oko tuto změnu sotva postřehne, senzor je však citlivý i k velmi drobným změnám. Tento ideální doprovod na rande naslepo má však zatím jednu nevýhodu – má velikost asi jako krabice od bot.

Vědci nyní pracují na jeho zmenšení tak, aby vypadal třeba jako zajímavý přívěsek na klíče.

Probuďte svůj spící počítač

Zapojte se do hledání Higgsovy částice

Využití kapacity domácích počítačů pro vědecké účely není v dnešní době nic neznámého. Váš počítač se mohl a stále může účastnit například propátrávání signálů z vesmíru a napomoci tak při hledání mimozemské inteligence, pátrat po léku na rakovinu či po gravitačních vlnách.

Nyní můžete přispět svou troškou do mlýna i k jednomu z největších vědeckých projektů dneška, hledání Higgsova bosonu – hypotetické elementární částice, jejíž existence byla předpovězena již v roce 1964. LHC, tedy urychlovač částic, který věnuje pátrání po Higgsově částici velkou část svého úsilí, umožní pomocí platformy  LHC@home2.0 a aplikace Test4Theory@Home využít dřímající kapacitu vašeho stolního počítače k simulování srážek částic.

Data ze simulací budou zaslána zpět do LHC. Využijete příležitosti a zapojíte se do jednoho z největších dobrodružství současné vědy?

Houby na okraji moře

Záhadná substance z Aljašky

V mělkých vodách u pobřeží Aljašky se nedávno objevila podivná substance připomínající oranžové „bláto“. Přivolaní vědci zjistili, že se jedná se obrovské množství drobounkých spor (výtrusů) rzí, tedy hub, které napadají listy rostlin (třída Pucciniomycetes).

Výtrusy se však nepodobaly žádnému ze známých druhů. Podle Stevena Mortona z NOAA laboratoří v Charlestonu v Severní Karolíně, kde byla analýza prováděna, se jedná o spory zatím nepopsaného druhu rzi, jejímž domovem je antarktická tundra.

Recesistická debata? Nikoliv!

Vyroste v Nizozemí umělá hora?

Základní geografickou charakteristiku Nizozemska naznačuje již jeho samotný název. O horu, neřku-li o pohoří skutečně hodné toho názvu, člověk v Nizozemí zkrátka nezavadí. Plán postavit jako turistickou atrakci horu vysokou 2000 metrů tedy možná sice nepřekvapí, přece jen však zní napoprvé spíše jako vtip.

V Nizozemsku se však na téma umělé hory vede debata, která recesistické rysy již dávno ztratila. Za původce vážných úvah na téma umělého hory je třeba považovat bývalého sportovce a sloupkaře deníku De Pers Thijse Zonnevelda.

Umělá hora, jejímž ideálním umístěním by byla podle Zonnevelda provincie Flevoland, by měla sloužit v první řadě jako turistická atrakce.

Nový pomocník pro vojáky

Robot v roli „chytrého granátu“

Vojáci, na které čas od času připadne řešení situace se „zlými hochy“ zabarikádovanými uvnitř budovy, budou mít v blízké budoucnosti velmi efektivního pomocníka. Bude jím „chytrý granát“, v němž bude ukryt robot.

Vojáci mohou granát vhodit do budovy, vmanévrovat robota, kam potřebují, a odpálit jej na dálku. Robot s názvem „First Look 110“ je asi 1,5 kg těžké zařízení, které vypadá trochu jako maketa tanku. Jeho pohyb je umožněn díky dvěma pásům.

V útrobách skrývá vysílačku, malou videokameru a nálož. Vývojáři nyní pracují na dalším kroku – na jeho zmenšení.

I plankton je třeba hlídat

Cesty planktonu a globální oteplování

Podrobné studium složení planktonu v různých oceánských systémech ukazuje, že jeho po statisíce let balancovaný ekosystém by se mohl zhroutit. Důvod hledají vědci v globálním oteplování, které proměňuje směry proudění oceánské vody a vede tak k větší výměně.

Němým svědkem celého procesu je mikroskopická rozsivka druhu Neodenticula seminae, která byla původně jedním ze základních stavebních kamenů potravního řetězce severního Pacifiku. Dnes ji však nalezneme již ve velké části severního Atlantiku až po islandské břehy.

Tato zpráva sama o sobě ještě neznamená velkou katastrofu. Vědci se však obávají, že rozsivky by mohly být následovány i dalšími složkami planktonu, které by mohly vytlačit původní atlantické druhy.

Lidé nejsou jediní, kdo „mluví“

Ptačí zpěv má gramatiku

Syntax neboli větná skladba je disciplínou, která se zabývá pořadím jednotlivých slovních druhů ve větě. Patří tradičně do hájemství lingvistů. Zcela nedávno se k nim však přidali i ornitologové. Vědci pod vedením Kentara Abeho (1. p.?) z univerzity v Kjótu v Japonsku přišli s tvrzení podloženým pádnými důvody, že zpěv ptáků má své zákonitosti, které jsou velmi podobné gramatice lidských vět.

A jak k takovému závěru mladý japonský vědec došel? Spolu se svým kolegou Dai Watanabem pouštěli pokusným ptákům chůvičkám japonským nejrůznější nahrávky jejich zpěvu. Tři z nich byly běžnými nahrávkami různých ptačích „nářečí“, čtvrtá varianta, kterou vědci označili jako SEQ2, byla od běžného zpěvu odlišná.

90 % testovaných ptáků reagovalo právě na tuto nahrávku, která evidentně odporovala zažité „gramatice“.

Bakterie jako motor

Meteorologické bóje na živý pohon

Do moře je třeba čas od času umístit zařízení, jež změří hodnotu jistého parametru (teploty, tlaku, koncentrace soli atd.) v různých hloubkách, například ve 100 metrech a u hladiny. Pro funkčnost celého systému je důležité, aby se taková bóje pohybovala pokud možno samočinně, bez zásahu lidské ruky.

Inženýři z americké Výzkumné námořní laboratoře přišli nedávno s tubusovitým senzorem, který má být poháněn vodíkem, jenž pro něj vyrábějí bakterie. Ventil v horní části komory využívá ke svému pohonu tlak plynu produkovaný bakteriemi jako koncový produkt jejich metabolismu.

Senzor umístěný ve vrchní komoře, rovněž poháněný tlakem plynu, zjistí polohu zařízení u mořské hladiny a vydá pak povel k potopení.

Novinka z amerického armádního výzkumu

Nový „superpásek“ pro vojáky

Pohyb vojáků na bojišti může být ztížen řadou nepříznivých povětrnostních podmínek. Do cesty se jim může postavit vítr a prach, mlha, dýmovnice nebo jen docela obyčejná tma. Důvodů k tomu, aby se inženýři pracující ve službách armády snažili přijít se zařízením, které vojákům v těchto ztížených podmínkách napomůže s orientací, je tedy celá řada.

Posledním z takových zařízení je tzv. „haptický pásek“, který komunikuje s tělem vojáka prostřednictvím dohodnutých signálů v podobě vibrací. Tuto pomůcku stvořili inženýři z Armádního výzkumného úřadu v Severní Karolíně pod vedením Elmara Schmeissera.

Nová technologie v podobě propisky

Obvody napsané stříbrným perem

Vědci z univerzity v Urbana-Champaign v americkém státě Illinois nedávno přišli s technologií, díky níž do světa 3D začíná pronikat i obyčejná čára, napsaná perem. Klíč k pochopení podstaty nového zařízení spočívá pochopitelně v tom, že pero ani čára zas až tak obyčejné nejsou.

Inkoust je totiž z velké části tvořen stříbrnými nanočásticemi. Jak hrot klouže po papíru, dřevě či jiném běžném materiálu, částice se uvolňují a vytvářejí stopu v principu nikoliv nepodobnou slizové „cestičce“ hlemýžďů či slimáků.

Klíč k úspěchu je v tom, že jakmile se stříbrná směs dostane do kontaktu se vzduchem, zatuhne do podoby supertenkého drátku. Jakkoliv je drátek tenký, přece jen stačí k vedení elektrického proudu. Nové pero může být snadno užíváno k vytvoření vodivých obvodů na nejrůznějších nerovných površích všude tam, kde jde o čas.

Jak čelit trhavinám v moři?

Plán na záchranu indonéských korálových útesů

Korálové útesy mělkých moří celého světa patří k nejdůležitějším centrům biodiverzity a v moři tak představují ekvivalent tropických deštných pralesů. Tyto nesmírně důležité ekosystémy však v posledních letech ohrožuje řada nejrůznějších vlivů.

Útesy v oblasti souostroví Wakatobi u indonéského ostrova Sulawesi jsou ohrožovány lovem ryb pomocí podomácky vyrobených trhavin, který praktikují domorodci z národa Bajau Laut. Nadace The Operation Wallace Trust proto nedávno přispěchala s plánem na záchranu.

Dnes probíhá intenzivní mapování činnosti rybářů. Klíčem k záchraně celé oblasti má být odkoupení jejich rybářských licencí a převedení aktivit Bajaů do jiných, pro životní prostředí méně rizikových aktivit.

Nová ústa pro roboty

Stroj, který mluví jako člověk

O posedlosti Japonců či Korejců roboty asi není třeba nikoho dlouho přesvědčovat. Zajímavý důkaz této posedlosti přinesl nedávno na výstavě Robotech 2011 v Tokiu. Tým konstruktérů, vedený Hidejukim Sawadou z Kagawa University v Takamacu po letech výzkumu ukázal robota, jehož mluvidla jsou utvářena podobně jako ta lidská.

Namísto „plechově“ znějícího hlasu tak robot promlouvá hlasem takřka lidským. Profesor Sawada se inspiroval utvářením lidského hlasového aparátu velmi pozorně. Lidské plíce nahrazují vzduchové měchy, robot má i umělé hlasivky, silikonový jazyk a nosní dutinu. Kromě mluvení zvládá dokonce i zpěv.

Pozitivní stránka negativní nálady

Vztek „nakopne“ vaši kreativitu

S lidmi cholerické, tedy ke „vztekání“ náchylné povahy, to nebývá snadné. Náchylnost ke vzteku je jak zdrojem řady zdravotních potíží, tak konfliktů v rodině či na pracovišti. Vztek má však kromě všem dobře známých odvrácených stránek i stránky pozitivní, jejichž zkoumání je v poslední době mezi psychology poměrně „v kurzu“.  Tým psychologů z univerzit v Amsterdamu a Groningenu v Nizozemsku pod vedením Bernarda Nijstanda se pokusil otestovat, zda jsou rozzlobení lidé kreativnější než lidé smutní či lidé v neutrálním naladění.

V sérii testů skutečně zjistili, že vztek podporuje méně koordinovaný přístup k řešení problémů, který je typický pro kreativní myšlení. Nižší koordinace totiž umožňuje vznik zcela nových spojení mezi myšlenkami, zatímco koordinace vyšší vede spíše k pohybu ve vyšlapaných cestách.

Sonda WISE přišla s dalším „úlovkem“

Nejchladnější hnědý trpaslík

Hnědí trpaslíci jsou tak trochu smolaři mezi hvězdami. Jejich velikost totiž nedostačuje k tomu, aby se v jejich nitru zažehla jaderná fúze. Šanci na to, aby se stali skutečnými hvězdami, tak definitivně promarnili.

Jelikož se jim nepodařilo rozjet vnitřní „vytápění“, jsou nejen mnohem chladnější, než „skutečné“ hvězdy, ale také nezáří ve viditelném světle. Pro jejich nalezení je proto třeba využít právě přístroj, který nese na své palubě sonda WISE, tedy infračervený teleskop.

Sonda zatím objevila na 100 hnědých trpaslíků. Jen 6 z nich však patřilo do kategorie „Y“, jejichž teplota na povrchu by měla být nižší, než 226 0C. Úplným rekordmanem je pak trpaslík WISE 1828+2650, jehož teplota je nižší, než 25 0C. Jedná se tedy o nejchladnějšího z doposud nalezených hnědých trpaslíků.

Vědci v roli detektivů

Kolik je na Zemi druhů?

Odhady skutečného počtu biologických druhů, které v současné době obývají Zemi, se pohybují v poměrně rozsáhlém intervalu: mezi 3 000 000 – 100 000 000. Tým biologů, geografů a matematiků z univerzity v kanadském Halifaxu a v Honolulu na Havaji přišel nedávno s velice kvalifikovaným odhadem:

na Zemi by mělo žít okolo 8 700 000 milionu druhů eukaryotických organismů (eukaryotická buňka vždy obsahuje pravé jádro). Zhruba 2,2 milionu by mělo připadnout na druhy mořské, zbytek tvoří suchozemci.

Za celých 250 let, co se přírodovědci snaží stav počtu druhů zmapovat, se jich podařilo popsat „pouze“ asi 1,2 milionu. Asi 86 % suchozemských a 91 % mořských druhů tedy stále čeká na své objevení.

Jak se maskuje lidská touha

Bisexuální muži? Ano, existují!

Sexuologové neměli o mužské bisexualitě dlouho jasno. V roce 2005 se dokonce objevila studie, která schopnost některých mužů být přitahován oběma pohlavími současně zpochybňovala. Takzvaní „bisexuálové“ byli podle jejích autorů vlastně jen skrytými homosexuály.

Nová studie psychologů pod vedením Allen Rosenthala z Northwestern University v Evanstonu v americkém státě Illinois však potvrdila, že mužská bisexualita je stejně jako bisexualita ženská skutečná biologická vlastnost.

Nový způsob získávání elektřiny

Kovové kuličky v botách nabijí baterie

Základním principem elektrosmáčení (electrowetting) je vliv elektrického proudu na kapalinu. Kapička kapaliny je usazena na hydrofobním povrchu. Když se do tohoto povrchu přivede elektrický proud, začnou kapičky pod jeho vlivem proměňovat svůj tvar.

Dvojice inženýrů Tom Krupenkin a Ashley Taylor z univerzity v Madisonu ve státě Wisconsin se však rozhodla, že tento proces obrátí tak, aby změna tvaru kapiček energii ve formě elektrického proudu naopak produkovala.

Zařízení založené na principu reverzního elektrosmáčení, umístěné v podrážkách bot, může podle nich generovat výkon až 10 wattů. To je přinejmenším 100x více, než kolik zvládnou současné konvertory, založené na piezoelektrickém jevu.

Co způsobí v těle rentgen?

Organismus se dokáže přizpůsobit radiaci

Velmi slabou dávku ionizujícího záření získává každého den tělo každého z nás. Lékaři, kteří pracují v těsné blízkosti rentgenového zařízení, však získávají do těla radiace přeci jen o poznání více. I když je celkové kvantum absorbovaného záření stále v limitu, těla již začíná bít na poplach a rozjíždí ozdravné procesy.

S nečekaným zjištěním přišli vědci pod vedením Giana Luigi Russa z Italské národní výzkumné rady. I malá dávka (4 milisievertse ročně) stačila, aby vědci v těle našli stopy po probíhajícím zápasu. Hladina peroxidu vodíku, který indikuje poškození buněk, byla 3 vyšší, než se čekalo.

Tento proces měl však i svou rubovou stánku. Vědci odhalili v krvi 2x více glutathionu, tedy přirozeného antioxidantu, který chrání buňky. Ze zvýšení hladiny antioxidantu mohou profitovat všechny buňky těla, tedy i ty, které nebyly radiací nijak zvlášť zasaženy.

Slabá dávka radiace by tedy mohla fungovat jako prevence takových potíží, jako je např. srdeční infarkt.

Stalo se:

před 355 lety:

8. 11. 1656 se v Londýně narodil britský matematik, fyzik, meteorolog a astronom Edmund Halley. Ačkoliv je znám zejména předpovědí periody komety, která nese jeho jméno, jednalo se o všestranného génia, který se zapsal na mnoha polích přírodní vědy.

před 235 lety:

2. 11. 1766 se narodil český šlechtic a vojevůdce Jan Josef Václav hrabě Radecký z Radče. Během své dlouhé kariéry ve službách rakouského císaře se účastnil bojů s Osmanskou říši, s vojsky Napoleona Bonaparta i proti Prusku. Johann Strauss starší složil na jeho počest slavný Radeckého marš.

před 163 lety:

8. 11. 1848 se narodil německý matematik, logik a filozof Gottlob Frege. Fregeho práce znamenaly osvobození logiky od schémat, které jim udal 2200 let před ním řecký filosof Aristoteles. Na jeho práci navazuje také významná linii filosofie 20. století, známá jako analytická filosofie.

před 142 lety:

17. 11. 1869 byl pro dopravu otevřen Suezský průplav, spojující Středozemní moře s Rudým mořem. Průplav sice neomezuje délku lodi, šířku a ponor však ano. Velké tankery proto průplav používat nemohou a musejí stále obeplouvat Afriku.

před 127 lety:

2. 11. 1884 zemřel v Praze lékař, přírodovědec a jeden z důležitých představitelů rodící se české inteligence Karel Slavoj Amerling. Největší zásluhy si vydobyl na poli pedagogiky. Byl dlouhodobým ředitelem jedné z prvních vzdělávacích institucí pro učitele – Učitelského ústavu v Praze.

před 98 lety:

10. 11. 1919 se ve vesnici Kurja v Altajské oblasti narodil ruský konstruktér a vynálezce Michail Timofejevič Kalašnikov. Proslavil se především jako autor konstrukce automatické útočné pušky AK-47, kterou navrhl v roce 1947. Tato zbraň patří stále v mnoha zemích světa k nejoblíbenějším.

před 48 lety:

22. 11. 1963 zemřel autor románů Konec civilizace a Ostrov, slavný anglický spisovatel Aldous Huxley. Aldous pocházel z významné rodiny Huxleyů. Jeho děd Thomas Henry Huxley (známý též jako „Darwinův buldok“) a jeho bratr Julian Huxley byli slavnými biology, jeho otec Leonard byl taktéž spisovatel.

Malé velké informace:

Prakticky všechny dosud zdokumentované pokusy o domestikaci psa se datují do doby vrcholu poslední doby ledové a těsně po ní, tedy do raného holocénu (cca 14000 – 9000 let). Nález lebky z jeskyně Razbojničija na Sibiři však ukázal, že vlk se připojoval k lidem již v době těsně předcházející poslednímu glaciálnímu maximu, v době před 33 000 lety. Podle paleontologů zachycuje tato lebka vlka ve velmi raném stádiu domestikace.

Nový plug-in WhoIsLive, který je dnes již dostupný pro Firefox a Internet Explorer (verze pro Chrome má přijít záhy) vytvoří ve vašem prohlížeči novou lištu. Kliknutím na se rozbalí seznam všech lidí, kteří si ve stejný moment jako vy prohlížejí stejnou internetovou stránku.

Program však není určen pouze k takovému „špehování“. Jeho prostřednictvím můžete například všem najednou poslat vzkaz, nebo dokonce chatovat s každou osobou individuálně.

V oblasti Karamoja na severovýchodě této rovníkové africké země byla nalezena velmi dobře zachovaná lebka vzdáleného příbuzného dnešních lidoopů z doby před 20 milióny let. Druh Ugandapithecus major, jehož desetiletému samci lebka patřila, byl stromově žijící vegetarián velikosti asi dnešního šimpanze.

Kapacitou své mozkovny se však s dnešními šimpanzi měřit nemohl: srovnání snese spíše s paviány.

Vlna tsunami, která rozčísla hladinu Tichého oceánu 11. března tohoto roku a způsobila zkázu na pobřeží Japonska, měla své dozvuky i ve velmi vzdálených oblastech. Jedním z nich byla oblast Sulzbergova zálivu, který tvoří krajní výspu Rossova moře u pobřeží Antarktidy.

Vlna tsunami, která zde dosahovala už jen výšky pouhých 30 cm byla dostatečně silná na to, aby se gigantický ledovec během několika dnů nalámal na několik kusů.

Ptáci jsou s největší pravděpodobností potomky některé z větví teropodních dinosaurů, kteří na rozdíl od svých neopeřených příbuzných přežili obří katastrofu na konci křídy. Je proto jen logické vyvozovat, že dinosauři a ptáci žili alespoň nějakou na Zemi bok po boku.

Nový nález z Kazachstánu starý 83 milionů let nazvaný Samrukia nessovi ukazuje, že na sklonku své nadvlády nad souší se o ni dinosauři dělili s obřími ptáky.

Z mumifikovaných těl lze pochopitelně vyčíst podstatně více informací, než z těl, která by byl pohřbena nebo dokonce spálena. Když navíc podají pomocnou ruku nejmodernější technologie, je z nich dokonce možné vyčíst i to, že Egypťané byli podobně jako dnešní lidé zamilováni do „gelu na vlasy“.

Stopy po tucích v jejich vlasech nedávno objevil specializovaný tým z Centra pro biomedicínskou egyptologii na univerzitě v britském Manchesteru.

Vědcům z University of California v Riverside, kteří pracují na nových technologiích katalyzátorů, se podařilo udělat z kyseliny zásadu. Transformovali sloučeninu bóru na sloučeninu podobnou sloučenině dusíku, jinými slovy dokázali, že se kyselina chová jako báze.

Kyselou povahu sloučenin bóru vědci změnili na zásaditou, fantastickým zásahem do atomární struktury – změnili počet elektronů, aniž by měnili složení jádra atomu.

Mezinárodní tým astronomů, např. z  Diderotovy univerzity v Paříži dokázal, že eliptické galaxie nejsou „mrtvé“, jak se dosud předpokládalo.

Podle posledního objevu se ukazuje, že sledované eliptické galaxie (NGC 5557) vznikly ne právě mírumilovným „sloučením“ dvou velkých spirálních galaxií jen asi o 1-3 miliardy let dříve.  Z části materiálu obou galaxií se během kolize vytvořila oblaka hvězdného prachu a ten může být materiálem pro tvorbu nových hvězd.

Rostlina, která je doma v kubánském deštném pralese, Marcgravia evenia, opylovaná netopýry, si vyvinula speciální echolokátorový list. Vědci otestovali jeho akustické odrazové vlastnosti.  Zjistili, že odráží vyslaný signál téměř ideálně, zesílený a vícesměrný, takže netopýrům takové echo nemůže uniknout.

Rostlina si tak v prostoru vytváří nezaměnitelný akustický podpis. Vědci pak testovali netopýra Glossophaga soricina a doba hledání krmítka se zkrátila na polovinu, pokud na něm byla připevněna replika listu Marcgravia evenia.

Profesor potravinářské chemie Shelly J. Schmidt z univerzity v americkém Illinois tvrdí, že cukr se ve vodě nerozpouští, ale rozkládá. Zjistil, že různé naměřené hodnoty teploty tání nezávisí na čistotě sacharózy, ale i na tom, jak rychle se zahřívá.

Tím lze ovlivnit vznikající produkty. Pokud ale záleží na kinetice procesu, jedná se pak podle všeho o tání a ne o rozpouštění. Aby vědci odlišili termodynamické tání a tento nový jev, nazvali jej „nepravým táním“.

To může být užitečné pro farmaceuty při výzkumu složení pomocných látek i pro potravinářské technology.

Pokud se výsledky elektrotechniků z Duke University v americké Severní Karolíně potvrdí, pak se zrodí technologie založené na tom, že bude možné zacházet se světlem stejně jako s proudem elektronů.

Jejich objev je postavený na použití exotických kompozitních materiálů, tzv. metamateriálů, které by se strukturou daly přirovnat k miniaturní sadě žaluzií. Výzkumníci dokonce hovoří o nahrazení elektronických součástek, to by ovšem byla podobná revoluce jako zavedení kabelů s optickými vlákny v telekomunikačním průmyslu.

Africký hlodavec chlupáč dlouhosrstý (Lophiomys imhausi) používá na svou obranu jed stromu Acokanthera schimperi, který používají i domorodci k napouštění šipek.

Hlodavec přežvykuje jen kůru stromu, která obsahuje jed ouabain (biochemicky podobný curare). Slinami pak natírá srst na bocích, kde chlupy mají porézní strukturu podobnou knotu svíčky a nasají účinné množství jedu. Hádankou zůstává, jak to, že se chlupáč sám neotráví, když jed přežvykuje.

Novou naději pro lidi trpící neurodegenerativními chorobami (jako je např. Alzheimerova choroba, Parkinsonova a Huntingtonova choroba) přinesl objev vědců z Gladstone Institutes v San Franciscu. „Přeprogramovali“ totiž kožní buňky a změnili je na nervové.

Pro přeprogramování kožní buňky použili vědci malé fragmenty RNA, tzv. microRNA, které se účastní regulačních dějů v každé tělní buňce a farmaka. Svůj postup už úspěšně odzkoušeli i klinicky.

Jak to, že jen jedna (a není to vždycky ta nejrychlejší) spermie a jak se naváže na povrch vajíčka? Mezinárodní tým vědců mj. z Imperial College v Londýně zjistil, že vajíčko je „ulepené“, přesně řečeno jsou na jeho povrchu speciální řetězce sacharidů (SLeX), se kterými proteiny hlavičky spermie vytvoří pevnou vazbu.  Je to objev, který může změnit život párům potýkajícím se s neplodností (až 15 % párů v reprodukčním věku) nebo přinést novou metodu antikoncepce.

Vědci dánské Nadace národního výzkumu pro Geogenetics v Natural History Museum of Denmark (University of Copenhagen) vyvinuli metodu, kterou je možné měřit změny arktického ledu několik tisíciletí zpět v čase.

Klíč k rozsahu mořského ledu našli v naplaveném dříví. To zamrzá do ledu a společně s ledem cestuje a hromadí se na pobřeží. Stáří nálezů měřili radiokarbonovou metodou. Různé druhy dřeva z různých míst nalezené společně také dokumentují změny oceánských i větrných proudů.

Studie vedená odborníky z Univerzity v Oxfordu prokázala, že vyšší lidé mají vyšší riziko vzniku nádorového onemocnění. Prokázali, že s rostoucí výškou se zvyšuje riziko rakoviny jako takové i riziko jednotlivých typů nádorů (prsu, vaječníků, tlustého střeva, leukémie, maligního melanomu).

Autoři provedli i porovnání s výsledky předchozích studií a své výsledky potvrdili. Příčina není ještě zřejmá, v podezření jsou vlivy prostředí, včetně stravy a infekce v dětství, stejně jako množství růstového hormonu.

Vědci z univerzity v Duke pokryli ponořenou část lodi porézním materiálem s ukrytým systémem mikročerpadel, která vytlačují z pórů vodu přibližně stejnou rychlostí, jaká je rychlost lodi. Eliminují tak střižné síly, které působí při rozrážení vodní masy lodí.

Voda vytlačovaná z pórů povrchu lodi vlastně potahuje hladinu a nestrhává s sebou stojící vodu, po které loď klouže. Energie potřebná pro mikročerpadla by byla samozřejmě podstatně menší než energie potřebná na pohyb lodi bez nich.

Planeta TrES-2b, velká jako Jupiter a černější než uhlí, překvapila astronomy z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics. Jedná se o nejčernější dosud objevené těleso. Planeta obíhá svou hvězdu ve vzdálenosti pouhých pět milionů kilometrů a hvězda ji intenzivně zahřívá na teplotu více než 1000 stupňů Celsia.

Atmosféra TrES-2b obsahuje látky pohlcující světlo, jako páry sodíku a draslíku nebo plynný oxid titaničitý, ale ani to nevysvětluje vysokou teplotu jejího povrchu.

Mozky potomků šimpanzů a lidí záhy po narození jsou podobně nerozvinuté v centrech důležitých pro kognitivní funkce včetně rozhodování, sebevědomí a kreativity. Rozdíl se vytváří během vývoje, u lidského mláděte přibývá v prefrontálních částech mozku podstatně více bílé hmoty mozkové, která obsahuje vysoký počet nervových vláken.

Šimpanzí i lidská mláďata potřebují pro zdravý vývoj blízké vztahy, větší prefrontální centra v lidském mozku pak umožní vývoj řeči, jazyka a složitých sociálních interakcí, které jsou pro člověka jedinečné.

Z výsledků studie vědců z americké Purdue University vyplývá, že bakterie rodu Salmonella a bakterie Escherichia coli  mohou přežívat i uvnitř rostlinných tkání. Vědci používali pro zamezení kontaminace při krájení řezů tkáň fixovanou podchlazením a pro detekci bakterií používali imunocytochemické metody.

Správná dezinfekce by tedy odstranila buňky patogenů z povrchu potravin, ale na ty uvnitř je třeba dokonalé prohřátí potraviny.

Evoluce může probíhat u jednoho druhu tak rychle, že její dopad na populaci i její biologické projevy je možné pozorovat v průběhu několika málo generací, jak dokazuje výzkum vědců z University of California v Riverside.

Zjistili, že za podmínek v přírodě obvyklých docházelo u běžných škůdců – mšic – ke změnám sledovaných genetických znaků už ve čtvrté nebo páté generaci a vyvíjející se populace rostla asi o 42 % rychleji.

Nový výzkum vědců z univerzity v Göttingenu v Německu ukázal, že u dospělých, které koktání trápí od dětství, probíhají procesy motorických řečových funkcí (např. nedostatečná funkce patra či jazyka) a sluchových funkcí v jiných částech mozku, než u těch, kteří nekoktají.

Studovali aktivaci mozkových center u dospělých lidí s koktavostí a zjistili, že jejich hemisféry reagovaly na stimulaci opačně než u kontrolní skupiny. Zajímavé bude zjistit, kdy se tato odlišnost vyvíjí.

Vědci z kanadské University of British Columbia zjistili, že klíčovou roli při organizaci mikrotubulů, lešení v buňkách, hraje protein nazvaný CLASP, který moduluje jejich prostorové vazby uvnitř buňky.

Vědci také zkusili, co to udělá, když gen pro protein zmutují a ukázalo se, že buněčná struktura postupně kolabuje. Tento objev může mít význam např. pro výzkum biologie kmenových buněk v biomedicínském výzkumu.