Hvězda známá jako Eta Corvi v souhvězdí Havrana patří k těm, které jsou od Země vzdáleny ze všech nejméně – asi 50 světelných let. Není proto divu, že když se jejím směrem upřou silné teleskopy, dokáží objevit detaily, které by byly u jiných hvězd nepozorovatelné.
Poslední zprávy hovoří o tom, že její planetární soustava právě prochází podobnými dramaty, jako ta naše před 4 miliardami let.
Data ze Spitzerova vesmírného teleskopu, který je vybaven k pozorování v infračerveném spektru, ukázala, že disk vytvořený okolo hvězdy je složen z vody v podobě ledu, hornin a některých organických látek.
Chemické složení diskovitého oblaku tak velmi připomíná složení meteoritu Almahata Sitta, který dopadl na povrch Súdánu v roce 2008.
Tím však podobnost se sluneční soustavou nekončí. Ve vzdálenosti asi 150 astronomických jednotek od hvězdy objevili astronomové pás, který může fungovat jako zdroj jader komet a asteroidů. Tento pás se přirozeně velice podobá Kruiperovu pásu, známému z naší sluneční soustavy.
V disku v okolí Eta Corvi tak pravděpodobně dochází k velmi intenzivním srážkám a tvorbě protoplanet, které je velmi podobné ranným fázím vzniku sluneční soustavy.
Období tzv. „pozdního těžkého bombardování“ (LHB) proměnilo sice Zemi v ohnivé peklo, neustále ohrožované ataky asteroidů a komet, pro naši planetu však nejspíše znamenalo zcela zásadní moment. Četné současné výzkumy ukazují, že mohly být právě meteority a jejich řádění“, kdo poskytl podmínky pro vznik života.
Přímý pohled na podobné děje je proto zajímavý nejen pro astronomy, ale také pro astrobiology, které zajímají události, které se odehrávají na tenké hranici mezi fyzikou, chemií a biologií. Eta Corvi a její okolí je pro taková pozorování ideální laboratoří.
Její stáří je asi na 30% stáří našeho Slunce, což je podle astronomů zcela ideální věk pro pozorování formování planetárního systému.