Ptáci se většinou nekrmí přímo těly mraveců, ale hmyzem, který pochodující mravenčí armáda vyplaší. Výpravy mravenců však nejsou nikdy stále časté ani stejně prostorově uspořádané a zdroj potravy je tak v neustálém a nepředvídatelném  pohybu.

Mentální kapacity ptáků tak podléhají vynikajícímu přirozenému testu: ptáci si musejí zapamatovat, kde se různé bivaky večer vytvořily a ráno je přiletět zkontrolovat. Toto „kontrolování bivaků“ (bivouacs checking) je proto ideálním příkladem toho, že ptáci dokáží díky svým mentálních schopnostem „cestovat v čase“.

Podle jedné z účastnic výzkumu, Coriny Loganové z univerzity v Cambridge, představuje zjištění ornitologů další důkaz toho, že mentální cestování v čase není pouze výsadou člověka či vyšších primátů.