https://www.youtube.com/watch?v=UyM1bgKWzng&feature=related
S blížícím se listopadovým či prosincovým startem nejnovějšího marsovského průzkumníka, kterým se stane rover nazvaný Curiosity či oficiálně MSL (Mars Science Laboratory), je dobré podívat se na to, co vše zvládli jeho předchůdci.
Dvojice Spirit a Opportunity měly původně na povrchu Marsu pracovat po svém přistání 4. 1. 2004 (Spirit) a 25. 1. 2004 (Opportunity) asi 3 měsíce. Tuto dobu však mnohonásobně k údivu všech zúčastněných překonaly.
Poslední úspěšné spojení se Spiritem se uskutečnilo 22. 3. 2010 a tento robot byl definitivně „odepsán“ po několika dalších snahách o navázání dalšího kontaktu 25. 5. 2011. Opportunity stále ještě pracuje a v současné době cestuje na dno kráteru Endeavour, z něhož se však již ven nedostane.
A čím se pochlubí jejich nástupce? V porovnání s nimi je pětkrát těžší a ponese desetkrát více vědeckých přístrojů. Bude i znatelné větší. Zatímco Opportunity a Spirit měřily na délku 1,5 metru, je MSL takřka dvojnásobný a velikostí by se dal srovnat s malým automobilem.
Na povrch Marsu si MSL s sebou přiveze více přístrojů a pomůcek než jakákoliv předchozí mise na rudou planetu. Curiosity se zaměří na pátrání po možnostech mikrobiálního života na povrchu Marsu. Kromě toho k dalším úkolům patří zjištění charakteru klimatu na Mars, geologického základu planety a příprava budoucího potenciálního průzkumu Marsu lidskou posádkou.
Přístroje na palubě Curiosity patří vědeckým organizacím z celého světa. Kromě USA se projektu účastní i Kanada, Německo, Francie, Španělsko či Rusko.
Předpokládaná životnost nového „marsochodu“ je jeden marsovský rok, tedy necelé dva roky pozemské (685 dní). S ohledem na úspěch Spiritu a Opportunity se však dá předpokládat, že i Curiosity bude povrch Marsu křižovat daleko déle.
