Řada výzkumů naznačuje, že hra mezi oběma lidskými pohlavími o zplození ideálního potomka a následnou starost o něj je mnohem komplikovanější, než by se mohlo zdát z triviálních předpokladů pravidel evolučních her.
Ženy totiž (a dost možná, že zcela nechtěně) vysílají řadu signálů, které jsou o to silnější, že na mužské straně neprocházejí vědomou kontrolou. Jde např. o signály chemické (jiné složení produktů kožních žláz), fyziologické (např. drobné proměny ve tvaru obličeje) či behaviorální (změny v oblékání či zvýšené flirtování).
Vědci již nějakou dobu vědí, že buňky tkání tvořících mluvidla mají receptory na pohlavní hormony. Je jen logické předpokládat, že fertilní období je možná také signalizována drobounkými proměnami v hloubce hlasu, které by mohly hrát roli signálu.
Tento předpoklad se rozhodli otestovat vědci pod vedením primatoložky a specialistky na komunikaci Julie Fisherové z Německého centra pro výzkum primátů v Göttingen. Fisherová si pro svůj výzkum vybrala 23 německy mluvících žen.
V průběhu měsíce jim každý den odebrala vzorek moči, aby zjistila hladinu pohlavních hormonů a následně je požádala, aby nahrály svůj hlas. Nahrávky hlasů nejprve pečlivě analyzovala pomocí počítačového programu. V dalším kroku je pak pustila anglickým mužům, kteří vůbec nerozuměli německy.
A výsledky? Hlasy žen lehce stouply v období těsně před ovulací, v první den ovulace však opět poklesly. Rozdíly jsou ovšem tak slabé, že existují důvodné pochybnosti, zda je mužské ucho dokáže vůbec zaznamenat. Nejvýraznější efekt nastal během menstruace, kdy ženy slabě ochraptěly.
Podle statistického zpracování navíc nebyly výsledky příliš průkazné. Vyššímu hlasu, který by mohl sloužit jako signál nadcházející plodné periody, dávalo přednost 55% mužů. Takový výsledek není příliš snadné odlišit od naprosté náhody.
Fischerová a její kolegové jsou tedy toho názoru, že muži ženské plodné dny prostě neslyší. Uvidíme však, co přinesou další výzkumy. Poslední řádky této kapitoly lidské biologie ještě jistě napsány nebyly.