Odborníci intenzivně hledají nové zdroje přírodních látek, které by se daly využít hlavně v medicíně. V poslední době se – nejen v USA – zaměřují na rakytník řešetlákový. Vědci z Ruska a Číny v něm při současném zkoumání moderními metodami dosud objevili 207 významných bioaktivních látek.
Profesor Petra Larmo z katedry biochemie University of Turku ve Finsku nyní uvádí, že rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) obsahuje 223 komponentů, které prospívají zdraví. Dostal dokonce přídomek „citroník severu“.
Jeho oranžové bobule mají nejméně 10krát více vitaminu C než pomeranč. Vědci tvrdí, že denní doporučenou dávku tohoto vitaminu pokryje jediná bobulka rakytníku! Obyvatelé Sibiře mu pro jeho chuť a vůni zas říkají „sibiřský ananas“.
Svět ho zná už tisíce let
V lidovém léčitelství Mongolska, Sibiře i oblastí Číny rakytník úspěšně k léčbě využívali již před mnoha tisíci lety. Z uvedené domoviny se dostal do starého Řecka a Říma. Historikové z písemných záznamů zjistili, že k obnovení svých sil i sil svých koní používali odvary z různých částí této rostliny již vojáci Alexandra Makedonského (356 – 323 př.
n. l.).
První kulturní odrůdy se však zrodily až v roce 1934 v ruské šlechtitelské stanici v pohoří Altaj ležícím na pomezí Ruska, Mongolska, Číny a Kazachstánu.
Produkty z rakytníku zdravotně pomáhaly vojákům i civilistům v době války proti hitlerovskému Německu (1941-1945) .
Nic nepřijde nazmar
Rakytník je větrosnubný opadavý, trnitý (až 6 m vysoký) řídký a rozsochatý keř či keřovitý strom. Choroby a škůdci se rakytníku vyhýbají! Unikátní je rovněž v tom, že k léčivým účelům se dá využít každá jeho část – kořen, kůra, květy, větve, listy, semena, dřevo a hlavně plody, které jsou nejdůležitější.
Nejoptimálnější je konzumace čerstvých vejčitých plodů (dlouhých 6- 8 mm) červenkavého až oranžového zbarvení.
Dále vznikají různé masti, čaje, šťávy, džusy, džemy, sirupy, olej, marmelády, bonbony. Nechybí ani likér s vůní medu.
Připomíná rostoucí chemickou laboratoř
Rakytník obsahuje vitaminy ve škále barevnější než duha – provitamin A, vitaminy skupiny B, vitaminy C, D, E, F, K a P. Je bohatým zdrojem a přirozeným koncentrátem životně důležitých aminokyselin. Ty jsou nezbytné k udržování a obnově svalů, šlach, kůže, vaziva, žláz, nehtů a vlasů.
Dále se účastní tvorby hormonů (např. inzulinu), různých tělních tekutin a enzymů, které spouštějí tělesné funkce.
Neesenciální aminokyselina arginin snižuje riziko infarktu a mozkových příhod rozšiřováním cév a snižováním krevního tlaku. Taurin léčí srdeční selhání, snižuje vysoký krevní tlak, zmírňuje rovněž bolesti při angině pectoris.
Nelze rovněž opomenout přítomnost železa a až 10 % léčivého hustého žlutavého oleje, který se užívá při léčbě aterosklerózy.
Chrání i ruské kosmonauty
Rozsáhlé plochy vyšlechtěného rakytníku najdeme zejména na Sibiři. Rozšiřují se plochy v Maďarsku, u francouzského Toulouse, v okolí Štrasburku či ve finském Turku. Nejsevernějším místem je část fjordů Norska.
Rakytník lemuje mořské pobřeží v Německu, Polsku, Belgii, Anglii, ve Španělsku, Rumunsku a Bulharsku. Výjimkou už není ve Švýcarsku, Itálii či v USA.
ČR poněkud zaostává. „Možným velkopěstitelům se zřejmě zdá sklizeň plodů dost problematická. O to více je však rakytník vhodný pro malopěstitele, kteří si na několika keřích bez větších problémů dokážou plody sklidit,“říká tuzemský „plantážník“ Emil Václav Havelka.
Rakytník slouží nejen farmacii, ale uplatňuje se i v kosmetice či potravinářství (listy a kůra větví do marmelád aj.).
Rakytníkový olej dokonce používají ruští kosmonauti jako vitamínový doplněk a ochranu před zářením.
