Panorama

Měsíce zrozené v počítači Kolik planet má svou „vesmírnou kotvu“? Měsíc ovlivňuje svou gravitací dění na naší planetě více, než by se čekalo. Kromě toho, že ovlivňuje stoupání a klesání hladin oceánu a je tak spoluzodpovědný za vytvoření životu příznivých přílivových zón, hraje roli i jakési vesmírné „kotvy“, která napomohla ke stabilizaci chaotických pohybů Země.

Vědci pod vedením Sebastiana Elsera z univerzity v Curychu se rozhodli zjistit, kolik planet podobných Zemi by mohlo mít vedle sebe podobně velkého a také důležitého souputníka. Aby vědci odhadli, jak běžným či vzácným jevem je kombinace planety velikosti Země se satelitem velikosti Měsíce, využili různorodých počítačových simulací.

Rozptyl pravděpodobnosti evoluce takového systému byl poměrně vysoký: nejnižší odhad je pravděpodobnost 1:45, nejvyšší 1:4. Za nejpravděpodobnější vědci považují, že podobný systém vznikne u každé 12 planety podobné Zemi.

I plankton je třeba hlídat Cesty planktonu a globální oteplování

Podrobné studium složení planktonu v různých oceánských systémech ukazuje, že jeho po statisíce let balancovaný ekosystém by se mohl zhroutit. Důvod hledají vědci v globálním oteplování, které proměňuje směry proudění oceánské vody a vede tak k větší výměně.

Němým svědkem celého procesu je mikroskopická rozsivka druhu Neodenticula seminae, která byla původně jedním ze základních stavebních kamenů potravního řetězce severního Pacifiku. Dnes ji však nalezneme již ve velké části severního Atlantiku až po islandské břehy.

Tato zpráva sama o sobě ještě neznamená velkou katastrofu. Vědci se však obávají, že rozsivky by mohly být následovány i dalšími složkami planktonu, které by mohly vytlačit původní atlantické druhy.

Co lze vyčíst z vesmírných trosek? Zbytky sondy Genesis odhalují tajemství Slunce

Sonda Genesis, vypuštěná agenturou NASA 8.8. 2001, byla nesmírně ambiciózním vědeckým projektem. Jejím hlavním cílem bylo odebrat vzorky částic „slunečního větru“ a přispět tak k poznání chemického složení Slunce.

Aby se jí podařilo shromáždit dříve neznámá data, musela se od Země vzdálit neobyčejně daleko – až za oběžnou dráhu Měsíce. Průběh mise byl nadmíru uspokojivý, totéž se však nedalo říci o jejím konci.

Padák, který měl sondu snést na zem selhal a sonda tak po pádu rozprášila svůj obsah po části státu Utah. Nedávno publikovaná analýza zbytků sondy ukázala, že sluneční chemie se od té pozemské přeci jen liší.

Země je například výrazně bohatší na těžší izotopy kyslíku 17O a 18O, než je Slunce. V případě izotopu dusíku 15N je rozdíl ještě větší – na Zemi jej najedeme v koncentraci o 40% vyšší. Pro tento rozdíl nemají astronomové a kosmologové zatím žádné jednoznačné vysvětlení.

Další tajemství muže z ledovce odhaleno Ötziho poslední večeře

V ledu uvězněná „mumie“ muže, nalezená 19.9.1991 v blízkosti rakousko-italské hranice, získala brzy po svém nalezení přezdívku, vzatou podle místa nálezu, Ötztalských Alp. Ötzi, jak se tělu pocházejícímu z doby okolo 3300 př.n.l.

začalo říkat, se nyní nachází v „péči“ speciálního interdisciplinárního antropologického pracoviště, Institutu pro mumie a zmrzlá těla při Evropské akademii v Bolzanu (EURAC). Nový průzkum zbytků těla prokázal, že Ötzi krátce před smrtí pojedl něco masa z kozorožce.

Lidé nejsou jediní, kdo „mluví“ Ptačí zpěv má gramatiku

Syntax neboli větná skladba je disciplínou, která se zabývá pořadím jednotlivých slovních druhů ve větě, patří tradičně patří do hájemství lingvistů. Zcela nedávno se k nim však přidali i ornitologové.

Japonští vědci pod vedením Kentaro Abeho z univerzity v Kjótu přišli s tvrzení podloženým dosti pádnými důvody, že zpěv ptáků má své zákonitosti, které jsou velmi podobné gramatice lidských vět. A jak k takovému závěru mladý japonský vědec došel?

Spolu se svým kolegou Dai Watanabem pouštěli pokusným ptákům chůvičkám japonským nejrůznější nahrávky jejich zpěvu. Tři z nich byly běžnými nahrávkami různých ptačích „nářečí“, čtvrtá varianta, kterou vědci označili jako SEQ2, byla od běžného zpěvu odlišná.

90% testovaných ptáků reagovalo právě na tuto nahrávku, která evidentně odporovala zažité „gramatice“. Pohled do genů dravých vačnatců Testy DNA pro tasmánské ďábly

Největší draví vačnatci současnosti, ďáblové medvědovití (Sarcophilus harrisii) přezdívaní tasmánští ďáblové, jsou již dlouho ohrožování nesmírně bizarním, nicméně smrtícím druhem rakoviny. Nádor napadá jejich tváře, které nejenže znetvoří takřka k nepoznání, ale v první řadě mu zabrání v příjmu potravy.

Jedním z nejaktuálnějších pokusů, které mají napomoci jejich záchraně, je i pořízení záznamu genetické informace těchto predátorů. Tomuto úkolu se nedávno věnovali vědci pod vedením Webba Millera a Stephana Schustera ze Státní univerzity v Pennsylvánii.

Genetické testy první řadě ukázaly, že obě zvířata sdílela velkou část genetické variability. V praxi to znamená, že jsou si zhruba 2x příbuznější, než například obyvatelé Japonska a Číny. Díky vyjasněné míry variability a příbuznosti mohou vědci v budoucno odvodit, které jedince vybrat ke křížení v zajetí, díky němuž mohou vzniknout odolné populace.

Bakterie jako motor Meteorologické bóje na živý pohon

Do moře je třeba čas od času umístit zařízení, které změří hodnotu jistého parametru (teploty, tlaku, koncentrace soli atd.) v různých hloubkách, například ve 100 metrech a u hladiny. Pro funkčnost celého systému je důležité, aby se taková bóje pohybovala pokud možno samočinně, bez zásahu lidské ruky.

Inženýři z americké Výzkumné námořní laboratoře přišli nedávno s tubusovitým senzorem, který má být poháněn vodíkem, který pro něj vyrábějí bakterie. Ventil v horní části komory využívá ke svému pohonu tlak plynu, který produkují bakterie jako koncový produkt svého metabolismu.

Senzor umístěný ve vrchní komoře, který je poháněn také tlakem plynu, zjistí polohu zařízení u mořské hladiny a vydá pak povel k potopení zařízení. Novinka z amerického armádního výzkumu Nový „superpásek“ pro vojáky

Pohyb vojáků na bojišti může být ztížen řadou nepříznivých povětrnostních podmínek. Do cesty se jim může postavit vítr a prach, mlha, dýmovnice nebo jen docela obyčejná tma. Důvodů k tomu, aby se inženýři pracující ve službách armády snažili přijít se zařízením, které vojákům v těchto ztížených podmínkách napomůže s orientací, je tedy celá řada.

Posledním z takových zařízení je i tzv. „haptický pásek“, který komunikuje s tělem vojáka prostřednictvím dohodnutých signálů v podobě vibrací. Tuto pomůcku stvořili inženýři z Armádního výzkumného úřadu v Severní Karolíně pod vedením Elmara Schmeissera.

Odkoukáno od přírody 3D brýle korýšů inspirují inženýry Překrásní tropičtí korýši stračkové paví (Odontodactylus scyllarus) jsou doma v indo-pacifické oblasti od Guamu po pobřeží východní Afriky. Tito milovníci mělkých teplých moří jsou nejen krásní, ale vlastní i neuvěřitelně sofistikovanou technologickou inovaci.

Jako jedni z mála živočichů mají v očním aparátu zvláštní buňky, které jim napomáhají vytvořit stejný typ polarizovaného světla, jaký se používá při tvorbě 3D iluze. Prof. Akhlesh Lakhtakia z Pennsylvánské státní univerzity se společně s kolegy z Technologické univerzity na Taiwanu inspiroval strukturou v R8 buněk korýšů a vytvořili vlnovou destičku (waveplate), která svou strukturou prakticky přesně imituje jejich „3D brýle“. Věda ve službách umění Nové nástroje pro zeleninový orchestr

Jméno vídeňského hudebního tělesa „Vegetable Orchestra“ by mohl svádět k myšlence, že jeho členy jsou pouze vegetariáni. Ale chyba lávky! Toto hudební těleso, které funguje již 13 let se podle vlastních slov zaměřilo na „pátrání po akustických možnostech zeleniny“. Všechny hudební instrumenty, na které hudebníci hrají, jsou vyrobeny výhradně z plodů zahrádek. Ve svém inovátorském zápalu se hudebníci spojili se zemědělským inženýrem Wolfgangem Palmem z Výzkumného zemědělského institutu v Schönbrunnu, který je zase nadšeným tvůrcem nových forem zeleniny.

Palme obohatil nástrojovou skladbu orchestru zejména o dva instrumenty: kytary a trumpety. K výrobě obojího využil tykve. Tykvové nástroje mohou být totiž vysušeny a využívány opakovaně.

Nová technologie v podobě propisky Obvody napsané stříbrným perem

Vědci z univerzity v Urbana-Champaign v americkém státě Illinois nedávno přišli o technologií, díky níž do světa 3D začíná pronikat i obyčejná čára, napsaná perem. Klíč k pochopení podstaty nového zařízení spočívá pochopitelně v tom, že pero ani čára zas až tak obyčejné nejsou.

Inkoust, kterým je pero naplněno, je totiž z velké části tvořen stříbrnými nanočásticemi. Jak hrot klouže po papíru, dřeva či jiného běžného materiálu, částice se uvolňují a vytvářejí stopu v principu nikoliv nepodobnou slizové „cestičce“ hlemýžďů či slimáků.

Klíč k úspěchu je v tom, že jakmile se stříbrná směs dostane do kontaktu se vzduchem, zatuhne do podoby supertenkého drátku. Jakkoliv je drátek tenký, přeci jen stačí k vedení elektrického proudu. Nové pero může být snadno užíváno k vytvoření vodivých obvodů na nejrůznějších nerovných površích všude tam, kde jde o čas.

Jak čelit trhavinám v moři? Plán na záchranu indonéských korálových útesů

Korálové útesy mělkých moří celého světa patří k nejdůležitějším centrům biodiverzity a v moři tak představují ekvivalent tropických deštných pralesů. Tyto nesmírně důležité ekosystémy však v posledních letech ohrožuje skutečně pestrá řada nejrůznějších vlivů.

Útesy v oblasti souostroví Wakatobi u indonéského ostrova Sulawesi jsou ohrožovány dalším, poměrně nezvyklým nebezpečím. Je jím lov ryb pomocí podomácky vyrobených trhavin, který praktikují domorodci z národa Bajau Laut.

Nadace The Operation Wallace Trust proto nedávno přispěchala s plánem na záchranu. Z jeho popudu probíhá dnes intenzivní mapování činnosti rybářů. Klíčem k záchraně celé oblasti má být odkoupení jejich rybářských licencí a převedení aktivit Bajaů do jiných, pro životní prostředí méně rizikových aktivit.

Nová ústa pro roboty Robot, který mluví jako člověk

O posedlosti Japonců či Korejců roboty asi není třeba nikoho dlouho přesvědčovat. Zajímavý důkaz této posedlosti přinesl nedávno na výstavě Robotech 2011 v Tokyu. Tým konstruktérů, vedený prof. Hidejuki Sawadou z Kagawa University v Takamatsu po letech výzkumu ukázal robota, jehož mluvidla jsou utvářena podobně jako ta lidská.

Namísto „plechově“ znějícího hlasu tak robot promlouvá hlasem takřka lidským. Prof. Sawada se inspiroval utvářením lidského hlasového aparátu velmi pozorně. Lidské plíce nahrazují vzduchové měchy, robot má i umělé hlasivky, silikonový jazyk a nosní dutinu.

Kromě mluvení zvládá dokonce i zpěv.

Úspěšný trik obřích kytovců Velryby se umějí úspěšně adaptovat

Nová studie amerických biologů ukázala, jak dokázali velcí kosticoví kytovci, pletvákovci šedí (Eschrichtius robustus), měnit za posledních 120 000 let způsoby svého krmení ku svému prospěchu. Podle paleontologa Nicholase Pyensona ze Smitsoniánského institutu a biologa Davida Lindberga z univerzity ve kalifornském Berkeley bylo původním způsobem života plejtvákovců krmení při hladině, které však časem vytlačilo výhodnější krmení u dna.

V době, kdy byly zdroje u dna nedostupné, dokázali se rozvzpomenout na zvyky svých předků a zařadit je do svého repertoáru. Podle obou vědců dává takto velká plasticita zvyků velryb naději, že by se na budoucí klimatické změny mohly adaptovat relativně snadno.

Stalo se:

před 26 lety:

3. 10. 1985 odstartoval z Kennedyho vesmírného střediska na Mysu Canaveral na Floridě v rámci mise STS-51-J ke svému prvnímu letu legendární raketoplán Atlantis. Jeho posledním přistáním dne 21. 7. července 2011 skončila éra amerických raketoplánů.

před 52 lety:

7. 10. 1959 sovětská vesmírná sonda Lunik 3 nebo také Luna 3 získala první fotografie odvrácené strany Měsíce. Na Měsíci nepřistála, minimální vzdálenost, na kterou se Měsíci přiblížila, byla 7 940 km od povrchu.

Snímky exponovala na film, který prošel klasickým vyvolávacím procesem a přes radioaparaturu snímky putovaly na Zemi

před 74 lety:

19. 10. 1937 zemřel lord Ernest Rutherford, novozélandský fyzik a nositel Nobelovy ceny. Zabýval se poločasem rozpadu a rozlišil jednotlivé typy záření doprovázející rozpad prvků. Zjistil, že atom má strukturu tzv.

planetárního modelu a jako první uskutečnil transmutaci prvků (přeměnil jadernou reakcí dusík na kyslík).

před 91 lety:

22. 10. 1920 se narodil americký psycholog Timothy Leary, který se zabýval mezilidskou komunikací, snahou o oživení lidského ducha a sociálního vědomí. Podcenil riziko metod, které používal, byl mimo jiné popularizátorem psychedelické drogy LSD.

Americký prezident Richard Nixon jej nazval „nejnebezpečnějším mužem v Americe“. před 95 lety: 4. 10. 1916 se narodil Vitalij Lazarevič Ginzburg, sovětský teoretický fyzik, astrofyzik, člen Ruské akademie věd a jeden z otců sovětské vodíkové bomby.

V roce 2003 mu byla udělena Nobelova cena za fyziku, za jeho vědecký přínos v oblasti supravodičů.

před 179 lety:

2. 10. 1832 se narodil anglický antropolog sir Edward Burnett Tylor. Je považován za čelního představitele kulturního evolucionismu a jeho práce „Primitivní kultura“ (Primitive culture) a „Antropologie“ (Anthropology) vymezily antropologii jako studijní vědní obor.

Zavedl pojem animismus (anime – duše) jako prvopočátek náboženství.

před 704 lety:

13. 10. 1307, což byl tehdy pátek, bylo v ranních hodinách pozatýkáno a uvrženo do vězení na příkaz francouzského krále Filipa IV. Sličného na 5000 rytířů Řádu templářů v celé Francii včetně velmistra Jacquese de Molay.

To že to byl pátek, je důležité proto, že se tato událost uvádí jako příčina pověrčivého strachu z každého pátku, který připadne na 13. den v měsíci.

Malé velké informace:

Největší tropický ostrov na zemi, Papua-Nová Guinea, zabírá pouhou polovinu procenta celkové plochy souše. O to více vynikne informace, že podle současných odhadů hostí 6-8% všech druhů organismů, které na Zemi žijí.

Podle nedávno vydané zprávy nevládní organizace World Wildlife Fund (WWF) bylo v letech 1998-2008 na Nové Guinei a v jejím bezprostředním okolí objeveno 1060 nových druhů organismů.

Vědci pod vedení německého entomologa Alexandra Riedela nedávno nahlédli do kloubního připojení nohou brouků nosatců druhu Trigonopterus oblongus prostřednictvím výpočetní tomografie (CT). Zvláště je zajímalo spojení dvou segmentů jejich článkovaných nohou: kyčle (coxa) a příkyčlí (trochanter).

CT scan odhalil v tomto spojení drobounké závity, které se takřka navlas podobají závitům šroubů a matek.

Lidská mysl reaguje během spánku na vnější podněty mnohem aktivněji, než to na první pohled vypadá. Podle vědců z britské King´s College London to platí dvojnásob pro spící miminka. Pohled do jejich hlavy prostřednictvím magnetické rezonance ukázal, že dokáží reagovat i na tón hlasu.

Rozpoznají například smutný hlas od veselého stejně dobře, jako dospělí lidé v bdělém stavu.

Vědci z Technologického institutu v Bandungu na Jávě pracují na samospínacím systému pouličních lamp, které mohou ušetřit městům významné částky. Prototyp se skládá z lampy, videokamery, počítače a modelu auta.

Kamera, která snímá rychlostí 25 obrázků za vteřinu přenese svůj obraz do počítače. Počítačový program, uzpůsobený speciálně pro tuto příležitost pak obraz zanalyzuje a určí, zda je blížící se objekt auto či třeba jen letící pták.

Úspěšnost zařízení je zatím 91% při relativně malých rychlostech.

Mladý český entomolog Oto Nakládal z České zemědělské univerzity v Praze popsal nedávno v odborném časopise 4 nové druhy krasců rodu Philanthaxia z jihovýchodní Asie. Rozšířil tak počet druhů tohoto rodu ze 61 na 65.

Jedná se o další významný příspěvek českých vědců k poznání brouků tohoto rodu. Řadu druhů totiž pro vědu popsal asi největší český znalec krasců Svatopluk Bílý, který přednáší na téže univerzitě.

Britská hudební hvězda Imogen Heap, která je známá svým progresivním přístupem k hudbě a využívání nejsoučasnějších technologických možností, se představila v roli skutečné hudební vizionářky. Při svém vystoupení, které bylo součástí konference TED věnované technologickým inovacím, využila speciální rukavice, s jejichž pomocí bude vytvářet hudbu přímo na místě.

Rukavice zahrnují senzory, které monitorují pohyb kloubů, součástí je také gyroskop a měřič rychlosti, který mapuje pozici rukou nositele v prostoru.

Po vyřazení Pluta ze seznamu planet zůstal Neptun poslední planetou sluneční soustavy. Délka oběhu Uranu okolo Slunce, tedy jeden „Uranův rok“, je pochopitelně mnohem delší, než rok pozemský: trvá celých 164,79 pozemských roků.

Jelikož byl Uran poprvé objeven, či v tomto případě spíše vypočítán berlínským astronomem Johannem Gottfriedem Gallem až v září roce 1846, slaví právě letos své „první narozeniny“.

Sandwichovy ostrovy v jižním Atlantiku nedaleko pobřeží Argentiny byly objeveny již v roce 1775 britským kapitánem Jamesem Cookem a záhy připojeny k britské koruně. Již sám Cook uváděl, že na ostrovech se vyskytuje velký počet aktivních vulkánů.

Mořské dno v okolí ostrovů zůstalo však dlouho neprozkoumáno. Až donedávna. Britští geologové na něm nalezli řadu obřích a stále aktivních podmořských vulkánů.

Většina aktivních chladičů ve stolních počítačích funguje tak, že teplo ze zdroje (např. z procesoru či disku) absorbuje pevná deska. Poté je odváděno do kovových lamel, na které „fouká“ větrák. Chlazení nové konstrukce, které je prací inženýrů z americké Sandia National Labs spojuje funkci kovových lamel a větráku.

Efektivita chlazení by měla touto konstrukcí navýšit tak, že kdyby se masově rozšířila do všech počítačů, měla by se celonárodní spotřeba energie USA snížit o celých 7%.

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Cestování do vesmíru má stopku:...

Národní úřad pro letectví a vesmír byl s ohledem nevyhovující stav skafandrů...

Jdou dohromady videohry a vyšší...

„Neseď u té hry pořád, zblbneš…“ Připadá vám tato věta povědomá? Mnozí...

Pod pokličkou výroby kovových...

Jedinečná možnost se naskytne v sobotu 18. června všem sběratelům a fanouškům...

Úzkostí a depresí v Česku přibude

Nejprve dva roky pandemie, nyní válečný konflikt na Ukrajině. Toto náročné...

Vysoký tlak v plicích ohrožuje...

Jste bez dechu a cítíte bolest na hrudi po jarní vycházce? Na vině nemusí...

Špatný spánek brání hubnutí

Nedostatek spánku přináší celou řadu potíží, a to zejména zdravotních. Dánští...

Bude mateřské mléko pro děti z...

Stává se to čím dál častěji, matce se narodí dítě, ale ta není...

Rakovina děložního čípku? Může...

Rakovina děložního čípku. Obávaný strašák žen, který každý den v České...

Jaká je ideální doba spánku?

Příliš mnoho a příliš málo spánku souvisí s horším kognitivním výkonem a...

Na rase psa nezáleží

Pokud jde o chování psů, stereotypy nemají konce – od „společenských“...

Nenechte si ujít další zajímavé články

V pozorování přírody jsou České Budějovice 170. na světě

V pozorování přírody jsou České...

Sedmý ročník celosvětové výzvy City Nature Challenge oficiálně skončil....
Paměť jako slon? Zase taková sláva to není…

Paměť jako slon? Zase taková...

Největší mozek na světě má vorvaň obrovský. A jaké zvíře dominuje v tomto...
Počátky kinematografie: Při prvních projekcích filmů se úředníci báli požáru

Počátky kinematografie: Při prvních...

Místní karlovarská honorace se schází. „Budou tu promítat oživlé obrázky,“ šeptají si...
Pacienti s osteoporózou by se neměli bát pravidelně cvičit

Pacienti s osteoporózou by se...

Miliony lidí s osteoporózou by se neměly bát pravidelně cvičit, uvedli odborníci v...
Studentská legie v roce 1648: Prahu bránil dvoumetrový jezuita

Studentská legie v roce 1648:...

Obrovské vyčerpání cítí po bojích studenti zrána 1. listopadu 1648. Choulí se...
Díky moderním technologiím lze bez obav odstranit oční vady již ve 20 letech

Díky moderním technologiím lze bez...

Nová generace femtosekundových laserů způsobila v oftalmologii revoluci....
LIMITOVANÁ SÉRIE VÁZ BLUES: Pocta Roubíčkovi z dílny Moser

LIMITOVANÁ SÉRIE VÁZ BLUES: Pocta...

Mezinárodní rok skla, který byl komisí OSN vyhlášen na rok 2022, je mimo...
Leželo ve Valech u Mikulčic hlavní město Velké Moravy?

Leželo ve Valech u Mikulčic hlavní...

Plameny stravují dřevěné trámoví. Obyvatelé vyděšeně zírají, jak v oblaku...
Jaro a játra? Ano! O jeden z nejvýkonnějších orgánů však pečujte celý rok

Jaro a játra? Ano! O jeden z...

Játra – druhý největší orgán našeho těla a po mozku také druhý...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.