Mozek má svou ochranku, hematoencefalickou bariéru, která umožňuje jen omezený transport látek mezi krví a mozkovou tkání. Stinná stránka je v něčem, s čím příroda nepočítala. Hematoencefalická bariéra zabraňuje v přenosu léčiv do mozku, znesnadňuje terapii např. Alzheimerovy choroby, roztroušené sklerózy a nádorů centrálního nervového systému.

Vědci z Cornell University však našli jedno z možných řešení. Zjistili, že adenosin, molekula produkovaná v lidském těle, moduluje vstup velkých molekul do mozku. Pokud jsou aktivované receptory adenosinu na buňkách, které vytvářejí hematoencefalickou bariéru, otevírá se tím brána a z krve do mozku se mohou dostat i léky, které by jinak neměly šanci.

Dřívější metody se pokoušely propašovat požadované molekuly účinných látek do mozku „za zády“ nebo „na zádech“ molekul, které mají od mozku propustku, ale hematoencefalická bariéra je chytřejší, protože modifikace způsobená vazbou dost často vedla ke ztrátě účinnosti léku.

Vědci také zkoušeli, jak daleko mohou s novou metodou zajít, tedy jak velké molekuly mohou díky účinkům adenosinu do mozku dopravit, takže testovali různé protilátky a složité polysacharidy. Úspěšně se jim podařilo dopravit do mozku protilátky proti beta-amyloidu a pozorovat jejich vazbu na beta-amyloidní plaky v mozku transgenních myší (tyto plaky se vytvářejí v mozku lidí s Alzheimrovou chorobou a poškozují jeho funkce).

Podobná práce byla zahájena pro léčbu roztroušené sklerózy. Tam se vědci pokoušejí uplatnit jiný princip, doufají, že se jim podaří naopak zpřísnit ochranu, ztížit prostup hematoencefalickou bariérou pro destruktivní protilátky, které způsobují onemocnění.

Vědci nyní budou testovat různé preparáty s potenciálem využití pro tuto metodu léčby a současně se budou snažit prozkoumat procesy probíhající při vzniku a vývoji mozkových nádorů s cílem najít efektivní způsob terapeutického zásahu.