Obecně přijímaný předpoklad přitom praví, že hvězda jako je tato, s velmi nízkou hmotností a malým množstvím prvků těžších než helium, by neměla existovat, protože oblaka hmoty, ze kterých se tvořila, by nemohla kondenzovat.
Možná bude tedy třeba některé hypotézy revidovat. Hvězda je tak „řídká“ a tak chudá na prvky těžší než helium, že vědci napoprvé dokázali detekovat pouze vápník. Dosavadní teorie totiž předpokládá, že nejlehčí prvky – vodík a helium – vznikly bezprostředně po Velkém třesku, brzy poté se objevilo lithium a téměř všechny ostatní prvky byly tvořeny později, ve hvězdách.
Při explozi supernov se pak šířily i do mezihvězdného prostoru a stávaly se součástí nově se tvořících hvězd, ve kterých se mohly přeměňovat na další prvky. Takže čím má hvězda vyšší podíl těchto těžkých prvků, tím ji považujeme za mladší.
Hvězda je ale záhadou v mnoha směrech. Obsahuje také tak velmi malé množství lithia, že jeho koncentrace v hmotě hvězdy musí být asi padesátkrát menší než byla ve vesmíru podle docela vyhovujícího modelu Velkého třesku.
Takže buďto už nevyhovuje model, nebo se lithium někam z hvězdy ztratilo. Vědci chtějí zjistit, nakolik je tato podivná hvězda pravděpodobně unikátní. Vytipovali několik dalších hvězd, které by mohly mít podobně nízké koncentrace prvků těžších než helium jako SDSS J102915 172.927, a chystají se je prozkoumat pomocí VLT (Very Large Telescope v Chile).
