Efektivní paměť je klíčová schopnost samostatného života v pozdějším věku a nová studie z  Iowa State University jako jedna z prvních potvrzuje, že partnerství může pomáhat paměť trénovat a rozšiřovat.

Studie také zjistila, že spolupráce, která pomáhá párům středního věku s paměťovými úkoly, se nezdá být stejně účinná pro páry starší 70 let.

Zdá se, že partneři se navzájem na sebe spoléhají jako na svou externí paměť. V pokusech jeden z partnerů na danou otázku o minulém ději odpovídal tak, že si postupně vybavoval jednotlivé kroky. Pokud byl tázán současně partnerský pár, oba partneři si vstupovali do řeči a doplňovali jednotlivé detaily.

Tento proces se ukázal být fakticky efektivnější u párů středního věku než u starších párů.

Výzkumníci doplnili údaje o paměťových testech dlouhodobě spolu žijících párů i osobnostními charakteristikami, aby zjistili, jaké osobnostní rysy korelují s efektivní spoluprací a zda mají vliv na rozdělení toho, co si „ukládají“ do paměti jednotliví partneři (lokace, emoční zážitky, časové údaje apod.).

Na základě zjištěných údajů se chystají svá zjištění aplikovat šířeji, nejen na dlouhodobé partnerské páry, ale i na partnery, kteří spolu mají efektivně komunikovat v pracovní sféře.  Další důležitou možností, kterou jejich výzkum skýtá je zpomalení projevů chorob, které postihují i paměťové funkce intezivní spoluprací a komunikováním jednoduchých zadání mezi nemocným a jeho partnerem, ošetřovatelem apod., případně prognózu onemocnění založenou na úrovni partnerské komunikace během minulých let. Jednoduše řečeno – nemluvit spolu je ta horší z možných strategií.