Jsou odpovědné za transformaci a distribuci základních živin, podílejí se na kontrole klimatu na naší planetě. Bez mořských mikroorganismů by život nemohl existovat. Podle vědců je přibližně 10 milionů virů v každé kapce povrchové mořské vody, ale i přes takový velký počet je jich jen velmi málo infekčními agens pro větší zvířata, jako ryby, velryby a člověka.

To proto, že téměř všechny mořské viry jsou „fágy“ – viry, které se dávají hostit jinými mořskými mikroorganismy. Mořské fágy nemají nástroje k bunečnému metabolismu a proto využívají svého hostitele k množení.

Nově vytvořené fágy na odchodu často hostitele zahubí, buňka se rozpadne a její obsah se uvolní do okolí.

Tak se dostávají aminokyseliny a nukleové kyseliny, dusík, fosfor a železo do otevřeného oceánského systému a mohou být použity dalšími mikroorganismy. Vědci studovali deset let velmi podrobně dynamiku fytoplanktonu ve vzorcích odebíraných v měsíčních intervalech od začátku roku 2000 ve vodním sloupci do hloubky 300 m.

Získali tak množství zajímavých a důležitých dat, které prokazují pravidelné opakující se vzorce změn výskytu virů, v závislosti na oceánské chemii a dalších vlivech. A protože nezanedbatelná část virů jsou cyanofágy, viry, které infikují fotosyntetizující bakterioplankton, mají tak i vliv na oceánskou biogeochemii.