Co je vlastně na objevu vaření či spíše pečení tak převratného? Abychom tento evoluční milník ve vývoji člověka řádně ocenili, uveďme nejprve několik čísel. Náš život je poměrně energeticky náročný. Abychom udrželi svůj organismus v chodu (nezapomínejme, že velkou část energetických nároků si odebírá náš velký mozek), museli bychom strávit celých 48 % veškerého volného času pouze příjmem potravy.
Zhruba takové číslo totiž platí pro lidoopy o velikosti srovnatelné s člověkem. Ti však pochopitelně žvýkají potravu syrovou. Namísto toho věnují dnešní lidé jídlu v průměru pouze 4,7 % svého času. Zbytek času je tedy pochopitelně možné investovat do dalšího rozvoje.
není proto třeba dlouhého přemýšlení, abychom došli k závěru, že právě vaření bylo jedním z důležitých faktorů, který urychlil lidskou expanzi po celém světě.
Antropologové z Harvardovy univerzity Zarin Machandová a Chris Organ si nedávno dali tu práci a provedli rozsáhlé srovnávání 14 různých druhů fosilních hominidů, současných lidoopů a současných lidí.
Ze srovnání DNA, velikosti stoliček a celkové velikosti těla vyplynulo, že lidé museli začít s tepelnou úpravou jídla podstatně dříve, než se dříve myslelo. Druh Homo erectus si mohl dovolit trávit jídlem jen 6,1 % času, neandrtálci asi 7 %.
Vědci se důvodně domnívají, že znalost tepelné úpravy jídla musela být známá již relativně primitivním druhům, jako byl Homo habilis či Homo rudolfensis.
