Poslech Beethovenovy hudby a recitace ze Shakespeara může odnaučit i koktání. Kromě námětu pro docela dobrý film to je také argument pro to, že krátkodobý efekt „zamaskování“ zvuku své vlastní řeči, svého hlasu, hraje nějakou roli v plynulosti nebo neplynulosti řeči.
Nový výzkum ukázal, že u dospělých, které koktání trápí od dětství, probíhají procesy motorických řečových funkcí (např. nedostatečná funkce patra či jazyka) a sluchových funkcí v jiných částech mozku, než u těch, kteří nekoktají.
Vědci z univerzity v Göttingenu a Düsseldorfu také studovali aktivaci mozkových center u skupiny dospělých s koktavostí a kontrolní skupiny, která koktavostí netrpěla. Používali metodu speciální magnetické stimulace mozku a sledovali, jak ovlivňuje pravidelnost, rytmus ťukání prsty do rytmu udávaného metronomem.
Zjistili, že se obě skupiny liší tím, jak reagují pravá a levá hemisféra na stimulaci, u koktavých pacientů reagovala pravá, u kontrolní skupiny levá. Předmětem budoucího výzkumu bude souvislost s dalšími funkčními i morfologickými změnami v mozku, například se změnami ve struktuře bílé hmoty mozkové.