Člověk se považuje za moudrého, ale dobrá zpráva je, že i za hravého tvora. Nové archeologické nálezy tisíce let starých her, vznik vědy zvané ludologie a s nadsázkou používaný termín Homo ludus, člověk hravý, nejsou jevy náhodné. Vrací do popředí zájmu roli a smysl her v zajímavých společenských souvislostech. V Mohendžodaru (Pahorek mrtvých) na území […]
Na přelomu 19. a 20. století je Zlín nepříliš významným městysem, kde žijí necelé 3000 lidí. To je zhruba tolik, jako mají v současnosti Slušovice či Mnichovice u Prahy. V roce 1894 zde však dochází k na první pohled nevýznamné události, která změní tvář nejen obce, potažmo regionu, ale do jisté míry i historických zemí […]
Výsledky nové studie potvrdily obavy lékařů. Po relativně krátké době, kdy byly laboratorní myši vystaveny emisím motorových vozidel, se u nich projevilo významné poškození mozku. K nejzávažnějším příznakům patřily ty, které byly spojené se ztrátou paměti a Alzheimerovou chorobou. Čím a jak je to způsobeno? Kdyby tedy např. krysy pravidelně používaly městskou dopravu nebo dojížděly […]
Snem nejen lékařů, ale především jejich klientů je zjistit zdravotní stav, aniž by ošetřující museli do těla bodat injekce, odebírat krev, rentgenovat, řezat či organismus jinak vystavovat zátěži – včetně psychické. Nyní také u nás začíná sloužit zájemcům neinvazivní diagnostika pomocí tzv. přístrojů 3. tisíciletí. Dávno před vypuknutím choroby, rakovinu nevyjímaje, ukážou nové přístroje, že […]
Seizmicita. Tektonika. Tsunami. Tři slova, která byla v nedávné době každodenně skloňována i v těch nejméně odborných médiích. Síla, kterou o sobě čas od času dává vědět skrytá část naší planety, však nemusí vždy znamenat jen důvod k slzám. Pro vědce jsou zemětřesení jedním z nejlepších způsobů, jak se dozvědět zajímavé a důležité informace o […]
Zárodky symbolické komunikace, a tedy i jazyka, dokázali vědci objevit již u skutečně pestré palety živých tvorů. U žádného z nich ovšem nedosáhl jazyk takové dokonalosti jako u nás lidí. Kde a kdy však pračlověk poprvé promluvil, není vědcům dodnes jasné. Podle posledních počítačových analýz se zdá, že místem, odkud se všechny jazyky rozšířily do […]
Přinášíme vám nové zprávy o kosmické misi sondy IBEX, jež zkoumá heliosféru, ochranný obal okolo sluneční soustavy. Za dobu svého trvání přinesla mise poznatky obracející naruby 40 let staré teorie a umožňující vědcům pochopit v principu podobné struktury, které mohou obklopovat jiné hvězdné systémy ve vesmíru. „Objevování energetických pásů z map IBEX bylo jako odstraňování […]
Medúzy jsou vzorem pro mnoho vědních oborů. Způsob jejich pohybu i stavba těla například inspirovala nový typ pump pro medicínu či jemnou robotiku. Jak se umí udělat medúza hydrodynamicky neviditelnou pro plankton? A jak dokáže prosperovat i v prostředí s velmi nízkým obsahem kyslíku? Medúzy někteří z nás znají jako nadýchané obláčky, možná jako něco […]
Jak to tak bývá, největší pokroky věda zaznamenává v oblasti vojensko-průmyslového komplexu. Zde totiž peníze nescházejí, takže vědci a technologové mohou vesele bádat. Zvlášť když je to ve státním zájmu, jako třeba nyní ve Velké Británii. Britská úřední místa se rozhodla vybavit svou armádu solárně soběstačnými uniformami. A bude jedno, zda bude slunce svítit, schová […]
CO: suchý zip OBJEV: 1948 ZVĚTŠENÍ: cca 200x To, co vypadá jako změť špaget zavěšená na řeznické háky, není nic jiného než barevně upravená fotografie z elektronového mikroskopu, na které je zachycen detailní pohled na suchý zip. Ten vynalezl Švýcar Georges de Mestral (1907–1990), kterého při jednom náhodném venčení psa napadlo »okopírovat« vlastnosti semen lopuchu, […]
I Měsíc může měnit barvu Odkud se vzal zelený záblesk? Very Large Te(le?)scope, umístěný v chilské poušti Atacama, nedávno zachytil pozoruhodný jev. Na jednom ze snímků Měsíce se v oblasti severního pólu objevila nečekaná zelená záře. Znamená to snad, že na Měsíci došlo k explozi? Nikoliv, vědci mají pro tento jev jednodušší vysvětlení. Stejně jako […]
Tání arktického ledu má i další důležitý aspekt – mizí obrovský ledový blok, který vytváří přirozenou bariéru mezi různými druhy velkých savců, pro jiné je jejich přirozenou lokalitou. Mohlo by tedy dojít k mezidruhovému křížení, zániku některých druhů a ke ztrátě mnoha adaptivních kombinací genů. V genech arktických a subarktických živočichů, vyvíjejících se tisíce let […]
