Nejméně 150 let se vědci  snaží přijít s evolucionistickým vysvětlením vnější podobnosti něpříbuzných organismů, tzv.  konvergence.  Jedním z nejznámějších příkladů je to, jak jedovatí motýly různých druhů napodobují navzájem své barevné vzory, aby si predátoři snáze zapamatovali varování:

„Nejezte nás!“ Nyní mezinárodní tým vědců vedený Robertem Reedem z Kalifornské univerzity vyřešil po deseti letech práce část tajemství určením jediného genu nazvaného optix. Ten je zodpovědný za červenou barvu vzorů křídel u mnoha druhů motýla Heliconius z čeledi babočkovitých.

„Toto je naše první nahlédnutí do toho, jak se mimikry a konvergentní evoluce odehrávají na genetické úrovni,“ říká Reed. Vědci tak zjistili, že stejný gen řídí vývoj červeně zabarvených vzorů i mezi jen vzdáleně příbuznými motýly.

To je v souladu s nově vznikající hypotézou o tom, že evoluci obecně ovlivňuje jen relativně malý počet genů. Z desítek tisíc v typickém genomu se zdá, že jen pár jich má tendenci řídit velké evoluční změny.

Vědci strávili několik let křížením motýlů, aby mohli zmapovat geny řídící barevný vzor. Pak zdokonalili způsob, jak analyzovat genomové mapy zkoumáním genové exprese (přepisu a překladu genů do proteinů, které kódují) v mikrosekcích motýlích křídel.

Silná korelace, souvislost, mezi červenou barvu a vzorcem exprese genů  v jedné malé oblasti genomu byl průlom, který vedl k objevu konkrétního genu. I když nález zapadá do nové hypotézy, je příkladem toho, jak jeden gen řídí vývoj složitých vzorů v přírodě,  je to záhada – opravdu je možné, že tak málo genů řídí evoluci? Teď chtějí vědci pochopit proč, čím je právě tento gen tak výjimečný.