Umělá inteligence se stále více podobá té přirozené. Počítače už nezvládají jen logické a matematické úkoly, ale pronikají i do oblastí, které byly výsadou pouze živých bytostí. Například dokážou rozpoznat lidské emoce.

Počítač, který umí reagovat na lidské emoce, vyvíjejí vědci ve Velké Británii. Jejich výzkum rozhodně není samoúčelný. Takový počítač by měl být využit zejména v automobilové dopravě a také při práci s handicapovanými lidmi.

Skrytá komunikace je důležitá

Hovoří-li spolu dva lidé, nevyjadřují se pouze slovy. Důležitou roli v komunikaci hraje mimika, tón hlasu, gestikulace nebo držení těla. Tyto skryté signály zatím počítače ignorovaly, ale to se brzy změní.

„Počítače bez problémů chápou to, co člověk píše nebo říká, ale musí umět zvládnout porozumět i tomu, jak to říká,“ myslí si profesor informačních technologií Peter Robinson působící na univerzitě v britské Cambridgi. Pod jeho vedením výzkum umělé inteligence probíhá.

Vynikajícím vodítkem k tomu, jak rozpoznat emoční stav u většiny lidí, je výraz obličeje. V Cambridgi vyvíjejí robota, který by to měl zvládnout. Pokročilé testy ukázaly, že robot správně určí emoce v 70 % případů. Téměř stoprocentní je již v poznávání smutku a radosti.

Jak zabránit havárii?

Řízení automobilu vyžaduje plné soustředění, zvláště v dnešní době, kdy jsou silnice plné agresivních a bezohledných šoférů. „Řídíte-li auto a jste ve velikém stresu, nacházíte se ve velkém provozu a počasí je špatné, možná by nebylo dobré, nechat se ještě k tomu rušit zvonícím telefonem.“ podotýká člen výzkumného týmu Ian Davies.

Revoluční zařízení umí podle výrazu tváře poznat, jakou má člověk zrovna náladu. Ian Davis uvádí příklad, jak celý systém funguje: „Ve chvíli, kdy je řidič ve stresu, počítač vyhodnotí situaci a zabrání tomu, aby telefon vyzváněl. Až poté, co se řidič uklidní, počítač mu oznámí, že mu někdo volal.“.

Nastává éra osobních sluhů?

Pro vědce je vývoj takového počítače samozřejmě výzvou. Jejich cílem je, aby se s umělou inteligencí dalo komunikovat i v běžném každodenním životě. „Když přijdete k informační přepážce na nějakém úřadě nebo v bance, místo člověka narazíte na počítač, který bude nejen reagovat na vaše emoce, ale sám bude mít nějaké pocity.

Naučíme ho usmívat se nebo se tvářit překvapeně,“ přibližuje další z cambridgeských výzkumníků, Litevec Tadas Baltrusaitis.

Takový počítač by pak výrazně ulehčil život i lidem, kteří mají nějaký handicap. Pokud se nová vyspělá umělá inteligence zabuduje do robota, může se stát osobním sluhou. Není to sci-fi, Britové už na tom pracují.

„Zrovna je učíme přenášet věci z jedné místnosti do druhé nebo čistit zuby,“ naznačuje současné pokroky robotů členka výzkumného týmu Laurel Rieková.

Umělá inteligence: úspěch i debakl lidstva

*Je to paradox. Sestrojení superpočítače je bezesporu lidským úspěchem. Ale chvíle, kdy počítač ve vědomostní soutěži člověka porazí, je zároveň i lidským debaklem. A to se přesně stalo v soutěži Jeopardy, kterou z našich obrazovek známe pod jménem Riskuj!

*Počítač Watson od společnosti IBM zde naprosto suverénně rozdrtil dvojici lidských soupeřů a za své odpovědi získal 77 147 dolarů, což bylo více více než oba jeho soupeři – dva bývalí šampioni – dohromady.

*Watson předvedl nejen encyklopedické znalosti v řadě oborů, od archeologie až po módní návrhářství, ale dokázal, že si poradí i s méně konkrétními otázkami. Například na nápovědu „Špatní dělníci na něj svalují vinu“ správně odpověděl „nářadí“.

*Ovšem počítač nebyl zdaleka neomylný. Nevěděl třeba, že Slovinsko patří do Evropské unie. Problémy mu dělaly slovní hříčky a dvojsmyslné otázky. Na otázku po synonymu, které vyjadřuje »módní eleganci« a zároveň »skupinu studentů« odpověděl slovem »chic« (vkusný) namísto »class« (třída, úroveň).

Jak se rodila umělá inteligence

4. století př. n. l.

Na území dnešního Iráku bylo známo jednoduché počítadlo – abakus.

1.století př. n. l.

V Řecku byl používán počítací stroj – antikythera, kterou archeologové objevili až v roce 1901. Sloužil k zaznamenávání a předpovědi pohybů hvězd a planet.

8. a 9. století n. l.

Arabské číslice postupně v Evropě nahrazují dříve používané římské. Někde ale běžné používání římských číslic pokračovalo až do 17. století.

1623

Profesor univerzity v německém Tubingenu Wilhelm Schickard (1592–1635) sestrojil první mechanický počítací stroj (některé zdroje ale uvádějí jako prvního konstruktéra už Leonarda da Vinciho). Pracoval s šesti číslicemi, nikdy však nepřekročil prototypové stadium.

1642

Francouz Blaise Pascal (1623–1662) sestrojil mechanickou počítačku, která uměla sčítat a odečítat osmimístná čísla.

1670

Gottfried Wilhelm Leibniz (1646–1716) sestrojil mechanický počítací stroj, který uměl sčítat, odečítat, násobit i dělit.

1801

Joseph-Marie Jacquard (1752–1834) použil u tkalcovského stavu záznamové médium – železné děrné štítky, na kterých byl uložen program pro tkaní vzoru.

1890

Američan německého původu Herman Hollerith (1860–1929) vyvinul děrné štítky, které byly použity k mechanizovanému zpracování dat při sčítání obyvatelstva v USA. Jím založená společnost se v roce 1924 přejmenovala na International Business Machines (IBM).

30. a 40. léta 20. století

Německý inženýr Konrad Zuse (1910–1995) sestrojil několik počítačů nazvaných V (později Z) 1 až 3.

1944

Howard Aiken (1900–1973) podporovaný firmou IBM sestrojil elektromechanický počítač Mark I. Počítač byl kolos dlouhý šestnáct metrů a vážící pět tun.

1946

V Bellových laboratořích sestrojen ENIAC (Electronic Numerical Integrator And Computer) – hmotnost 30 tun, zabíral 15 m2.

1947

Vědci z Bell Telephone Laboratories John Bardeen, Walter Brattain a William Shockley vynalezli tranzistor.

1948

Firma IBM přichází na trh s počítačem SSEC a později s modelem 604 (1400 elektronek. IBM předpokládala prodej 75 kusů, ale nakonec se jich prodává 5600, z nichž je ještě v roce 1975 400 v provozu.

1951

V Německu je vyvinut první předchůdce dnešní diskety.

1957

Na celém světě se používá kolem 1300 počítačů.

1958

Američan Jack Kilby (1923–2005) postavil pro firmu Texas Instruments první integrovaný obvod.

1963

Douglas Engelbart (*1925) představil první polohovací zařízení, předchůdce počítačové myši. Takzvaný »X-Y ukazatel« byla hnědá dřevěná krabička s dvěma k sobě kolmými kolečky a červeným tlačítkem navrchu.

duben 1965

Gordon Moore (*1929), zakladatel společnosti Intel, v článku v časopise Electronics uvedl, že každých 18 až 24 měsíců se počet tranzistorů na čipu a výpočetní výkon zdvojnásobí, a to při zachování přibližně stejné ceny. Toto tvrzení se označuje jako Moorův zákon a platí i dnes.

1969

Začíná fungovat počítačová síť Arpanet, vyvinutá vojenským výzkumným centrem.

1975

Na titulní straně časopisu Popular Electronics se objevil počítač Altair 8800, který je označován za první »osobní počítač«.

1976

Obchodník s psacími stroji polského původu Jack Tramiel (*1928) popularizuje domácí mikropočítače u firmy Commodore a později Atari.

1982

Na veřejnosti byl po pětiletém vývoji představen kompaktní disk – CD.

1983

Americký student Fred Cohen (*1957) na semináři o počítačové bezpečnosti představil experimentální virus, první svého druhu.

1988

V počítačové síti se poprvé objevil vir, který se sám reprodukoval a posílal dál.

1993

Americký prezident Bill Clinton spustil internetové stránky Bílého domu spolu s e-mailovou adresou prezidenta.

1996

Byl představen nástupce CD. DVD (Digital Verstaile Disc), disk s mnohonásobně vyšší kapacitou.