Kam až stoupne hladina moří?

Problém klimatických změn rozdělil společnost na dva nesmiřitelné tábory. Ovšem fakt, že dochází k tání pevninských ledovců, je neoddiskutovatelný. S dalším důkazem nyní přicházejí vědci z Kalifornské univerzity v USA.

1,3 milimetru za rok, to na první pohled není nikterak závratná rychlost. Jenže i toto tempo může z dlouhodobého hlediska nadělat pěknou paseku. Přesně touto rychlostí se totiž kvůli tajícím ledovcům v Antarktidě a v Grónsku zvedá hladina světového oceánu. A tato rychlost se navíc zvyšuje….

Tání šláplo na plyn

Docela nepříjemnou zprávou je, že tání polárních ledovců nabralo v posledních dvou dekádách vyšší tempo. Vědecký tým sdružený kolem Erica Rignota, jenž působí na Kalifornské univerzitě a také v NASA, své tvrzení dokládá nejen klimatickými modely, ale i tvrdými daty ze satelitních snímků.

A ta jdou obejít jen stěží. Zvláště když byla použita na dlouhé časové ose. Měření hladiny oceánu pomocí satelitů totiž probíhá již od roku 1992.

Pro lepší představu vědci upřesnili, kolik hmoty polární ledovce za rok ztrácejí. Ještě v roce 2006 ztrácely antarktický a grónský ledovec dohromady 475 miliard tun ledu. Nyní se tato čísla zvýšila, u grónského ledovce o 22 miliard tun a u antarktického ledovce o 14,5 miliardy tun ročně, což činí asi 7,5 %.

Nemusí se to sice zdát tolik, ale rychlost, jakou tání nabývá, je alarmující. Pravda, tu a tam se vytvoří nový led, ale ten je křehčí a méně odolný. „I v těch pár letech, kdy celková plocha ledu v Severním ledovém oceánu zůstává stabilní, tloušťka a objem ledové pokrývky klesají, a led je tak náchylnější k průběžnému ubývání,“ řekl jeden z předních odborníků na tuto problematiku, Ron Kwok z NASA.

Kdy přijdou klimatičtí uprchlíci?

Co tento stav znamená v praxi? Především ohrožení přímořských pevninských oblastí a také značné narušení biosféry.

Pokud tempo tání ledovců vydrží, v roce 2050 se hladina světového oceánu zvýší o 15 centimetrů, v roce 2100 to již může být více než půl metru. Řada ostrovů tak zmizí pod vodou. Některé ostrovní státy jsou s tímto stavem již smířeny.

Například pacifické Tuvalu již připravuje plány na přestěhování svých občanů do Austrálie či na Nový Zéland.

Ostrovní státy v Oceánii palčivý problém zvyšování hladiny moří pociťují na vlastní kůži již dnes a není bez zajímavosti, že Česká republika od nich na půdě OSN sklízí ostrou kritiku za postoj některých svých představitelů ke klimatickým změnám.

Vodní hrozba pro Evropu

Ohrožena je ovšem i Evropa, především její severozápadní část a také Itálie. Zvedající se hladina moří může podnítit migrační spirálu, která se pochopitelně dotkne i vnitrozemských států, ČR nevyjímaje.

„Fakt, že tání pevninských ledovců může za růst hladiny oceánu, není nikterak šokující. Překvapivé ale je, jakým tempem k němu přispívá,“ uzavírá Eric Rignot.

Horským ledovcům zvoní hrana

*Pro Středoevropana je klasická představa Španělska spojena se sluncem, plážemi a mořem. Ovšem i ve Španělsku lze najít ledovec. Tedy alespoň zatím.

*Vždyť na severu Španělska, na hranicích s Francií, se nacházejí Pyreneje – pohoří, před jehož výškou se stydí i třeba takové Tatry, o českých horách ani nemluvě.

*Nejvyšší hora Pyrenejí Pico de Aneto se hrdě tyčí do výšky 3404 metrů (nejvyšší hora Tater Gerlachovský štít měří 2655 metrů, Sněžka pouhých 1602 metrů).

*Ovšem pyrenejskému ledovci pomalu, ale jistě zvoní hrana.

*Tým španělských univerzitních vědců představil studii, ve které došel k neveselému závěru: „Progresivní nárůst teploty, který dosáhl od roku 1890 do současnosti 0,9 stupně Celsia, znamená, že pyrenejské ledovce zmizí ještě před rokem 2050.“.

*Z více než stovky ledovců jich v Pyrenejích zůstalo jen 21. A podobná situace je už nějakou dobu patrná i v Alpách.