Jak to tak bývá, největší pokroky věda zaznamenává v oblasti vojensko-průmyslového komplexu. Zde totiž peníze nescházejí, takže vědci a technologové mohou vesele bádat. Zvlášť když je to ve státním zájmu, jako třeba nyní ve Velké Británii.

Britská úřední místa se rozhodla vybavit svou armádu solárně soběstačnými uniformami.

A bude jedno, zda bude slunce svítit, schová se za mraky či půjde o noční operaci. Nová uniforma bude schopná vydávat energii kdykoli a za jakýchkoli podmínek.

„Voják to má těžký, když chodí jen pěšky…“

Takový voják to má opravdu těžké. A to doslova. Vybavení, které s sebou tahá a vláčí, může vážit pěkných pár kilogramů. Většinou se jedná o nejrůznější přístroje, kvůli nimž se lépe orientuje v neznámém prostředí a kromě toho jimi udržuje spojení se svými spolubojovníky.

Každý takový přístroj navíc potřebuje energii a tu bere z akumulátorů, jejichž hmotnost není zrovna z nejnižších. Obvykle dosahuje až desítek kilogramů a taková váha se už pronese, i když je člověk vytrénovaný.

Vojákům působícím pod nezaměnitelnou britskou vlajkou se však již brzy jejich situace ulehčí. Vědci z Engineering and Physical Research Sciences Center a několika britských univerzit nyní na objednávku britské armády vyvíjejí uniformu, která by fungovala i jako akumulátor.

Trochu jako upír

Přes den bude uniforma čerpat energii ze slunečního svitu, koneckonců jedná se o nejčistší způsob získávání energie. A v noci? To se tak trochu promění v upíra. Bude totiž vysávat svého nositele. Pochopitelně že do něj nevsune nějaké své ostré zuby a nezačne pít krev. Ale bude si brát teplo, které vojákův organismus vydává.

Celá uniforma, a tím pádem i její nositel, tak bude mít neustále dostatek energie pro své zbraně, pro orientační systémy typu GPS nebo pro vysílačku.

Speciální oblek rovněž dokáže chladit vodu a potraviny, což je při operacích, při kterých je jednotka delší čas mimo svou základnu, životně důležité. A navíc voják nebude mít pocit, že na zádech tahá haldu cihel.

„Nový systém by měl zlepšit pohodlí vojáků, a tím i zvýšit účinnost a efektivitu armádních operací,“ popisuje Duncan Gregory z Glasgowské univerzity.

Tajemství tkaniny

Taková speciální uniforma samozřejmě není vyrobena z běžných materiálů. Látku vlastně tvoří fotovoltaické články doplněné o lehounké akumulátory a termoelektrický konvertor. Vzhledem k tomu, že nový oblek má pohlcovat i teplo, protivník s infrabrýlemi bude mít během nočních operací smůlu.

Další nespornou výhodou nové uniformy je i to, že získanou energii dokáže skladovat pro horší časy.

Výzkum je nečekaně rychlý

Výzkum a příprava nových technologií postupují překvapivě rychle. Podle badatelů, kteří se na výrobě nové uniformy podílejí, by prototyp měl spatřit světlo světa již koncem letošního roku.

Profesor Gregory poukazuje na to, že v budoucnu by podobné systém mohly být využity i pro jiné účely než pouze pro ty armádní: „Tyto technologie mohou mít rozmanité použití. Napadá mě napájení družic, přeprava léků, které muejsí zůstat v chladu, nebo dodávka čerstvých potravin pro oblast postiženou katastrofou nebo horkem.“.

Ostatně nebylo by to poprvé, kdyby původně vojenské technologie pronikly i do civilního života, asi nejznámějším takovým příkladem je internet.

Neviditelná armáda aneb ochrana před nepřítelem

*Neméně zajímavé je i maskování vojáka budoucnosti.

*Aby totiž unikl zpozorování infračervenými čidly, jeho uniforma bude chlazena.

*Helma s uniformou jsou hermeticky uzavřeny, a proto se jimi vybavený člověk může pohybovat například i v radioaktivitou zamořeném pásmu.

*V dlouhodobém výhledu je i možnost, že voják budoucnosti bude „neviditelný“.

*Jeho kombinéza by totiž měla být schopna měnit barvu v závislosti na okolí.

Výzbroj a vojáci minulosti

Pravěk

V dobách před naším letopočtem se dá o nějaké výbavě mluvit spíše s nadsázkou. Oštěp, možná luk a šíp, vrhání kamenů a občas i holé ruce. Tak vedli boje naši předkové někdy v desátém století před naším letopočtem.

Antika

Vojáci římské legie byli oblečeni do tunik, v případě horšího počasí patřil k vybavení i plášť neboli sagum. Svoji ochranu si hradili sami, takže byla velice různorodá. Kdo mohl, pořídil si kroužkovou košili se zesílenou ochranou ramen další vrstvou kroužků.

Ochrana hlavy byla buď kožená, nebo bronzová. Neodmyslitelnou součástí výstroje legionáře byl štít. Předsunutí lehkooděnci (velites) a důstojníci používali menší plochý kruhový nebo oválný štít (parma) o průměru asi 50–100 cm.

Ostatní legionáři nosili velký oválný štít (scutum). Hlavními zbraněmi byly kopí a meč. Římané už znali i těžké vrhací stroje.

Středověk

Oděv například husitského válečníka nijak zvlášť nechránil. Existovaly kroužkové košile a štíty nebo pavézy. Do výzbroje vojáka té doby patřily osvědčené kopí a meč. Vedle toho se objevily třeba sudlice něco cepy.

Byly využívány i ruční palné zbraně, například ručnice nebo píšťaly. K těžkým zbraním patřily tarasnice a houfnice.

1. světová válka

Po uniformách z 19. století, které mívaly výrazné pastelové barvy, se objevily oděvy, již měly vojáka alespoň částečně maskovat. Hlavu měla chránit plechová přilba. Proti zbraním, jako je kulomet nebo granát však stejně moc nepomáhala.

Z ručních zbraní se používaly pušky s bajonety. První světová válka ovšem již přinesla i plynovou masku jako obranu před útokem bojových plynů. Nasazení se sice dočkala letadla a první tanky, ale základní strategie spočívala na pěchotě, což vedlo k infernu zákopové války.

2. světová válka

Zatím nejstrašnější konflikt v dějinách lidstva přinesl v oblasti výstroje a výzbroje armád mnoho nového. Maskovací uniformy v barvě khaki se objevily již dříve, například čs. armáda je zavedla ve 20. letech 20. století.

Mezi lehké osobní zbraně patřila pistole nebo lehký kulomet. Nejpodstatnější roli v boji hrálo letectvo a obrněné jednotky. A v roce 1945 byla odpálena i zbraň z nejhrůznějších – atomová bomba.