Podle odborníků, samozřejmě francouzských, jsou účinky červeného vína všestranně léčivě.  Nyní přišli vědci na to, že červené víno může zmírnit i některé fyziologické účinky stavu beztíže. K těm patří úbytek kostní hmoty, demineralizace kostí, zeslabení a úbytek svalové hmoty a oslabení imunitního systému.

Asi polovina všech astronautů zažije zkušenost tzv. adaptačního syndromu (nevolnosti, bolesti hlavy, pocení, nedostatek energie), které se po třech dnech zmírní. Jiné fyziologické změny přivodí dehydrataci nebo „spací anémii“.

Co to je?  Ze zatím nezjištěných příčin se sníží produkce červených krvinek, srdce pulzuje pomaleji, protože ve stavu beztíže není cirkulace krve taková námaha.

Francouzští vědci zjistili, že resveratrol, antioxidant přítomný v červeném víně přepne buněčný metabolismus tak, že tyto příznaky jsou daleko mírnější. Pokusy na zvířatech jim potvrdily jejich předpoklady.

Pokud to vypadá, že stačí přidat do výbavy astronautů několik beden temně sametového La Tache nebo lehkého a ovocného Pinot Noir, není to bohužel tak jednoduché. Množství resveratrolu, které je třeba, přesahuje převedeno na objem červeného vína objem „o něco méně než dvě sklenky“.

To je množství, které ještě neovlivní úsudek a rychlost reakce. Abychom dostali potřebnou dávku resveratrolu z červeného vína, museli bychom riskovat, že budeme současně ve stavu beztíže a alkoholického bezvědomí a to není úplně ideální.

Směr výzkumu – použitelná a účinná forma (např. prevence a léčba osteoporózy) – je tedy zřejmý.