Plejtvákovci šedí (Eschrichtius robustus) jsou středně velcí kosticoví kytovci, dosahující délky až 16 metrů. Od svých příbuzných kosticových kytovců, např. plejtváků, keporkaků či pravých velryb se kromě mnoha dalších znaků liší způsobem krmení.

Zatímco většina ostatních druhů filtruje sítem svých kostic kril z obřích „mračen“ zooplanktonu, plejtvákovci vsadili na jinou strategii. Pohybují se spíše u dna, kde se krmí korýši ze zvířené vody.

Podle paleontologa Nicholase Pyensona ze Smitsoniánského institutu a biologa Davida Lindberga z univerzity ve kalifornském Berkeley však v minulých 120 000 let dokázali plejtvákovci své zvyky několikrát změnit.

Původním způsobem života plejtvákovců bylo také krmení při hladině, které však vytlačilo výhodnější krmení u dna. V době, kdy byly zdroje u dna nedostupné, dokázali se rozvzpomenout na zvyky svých předků a zařadit je do svého repertoáru.

Podle obou vědců dává takto velká plasticita zvyků velryb naději, že by se na  budoucí klimatické změny mohly  adaptovat relativně snadno.