Brambory patří k těm úplně nejzákladnějším plodinám, bez nichž si dnes nedovede představit život velká část lidí na naší planetě. Není proto divu, že se vědci již dlouho snaží přečíst jejich geny a otevřít tak cestu ke šlechtění výnosnějších a odolnějších odrůd.

Genetická výbava brambor je však podobně jako např. pšenice pro vědce skutečnou noční můrou. Brambory jsou totiž takzvaně polyploidní. To znamená, že jejich buněčná jádra obsahují více, než jen tradiční jednu či dvě kopie genomu.

První významné výsledky obrovsky náročné spolupráce vědců z mnoha zemí čtyř kontinentů  byly nedávno publikovány v prestižním časopise Nature.

Pro zjednodušení pracovaly všechny zúčastněné vědecké týmy s jedinou kulturou  brambor, které měly pouze jednu kopii genomu, byly tedy takzvaně monoploidní. Tohoto stavu dosáhli vědci tak, že celou kulturu vypěstovali z jednoho jediného zrnka pylu.

Získaný „text“ genetického kódu poté porovnali s „textem“ získaným ze vzácné odrůdy brambor, která je diploidné (má tedy 2 kopie genomu). I přes veškerou péči se jim však podařilo srovnat „pouhých“ 55% genomu.

I takto kusá informace však stačila k tomu, aby mohli vědci vyčíst několik důležitých skutečností. Ukázalo se například, že náklonnost brambor k řadě různých chorob má často genetický původ. Řada genů, o nichž je známo, že se spoluúčastní imunitní reakce, je u nich totiž zmutovaná nebo jinak nefunkční.