Naši parazité pronikají do divočiny

Lidský virus vraždí gorily

Ekoturismus, která má sloužit k financování záchrany převzácné gorily horské (Gorilla beringei beringei), si podle všeho začíná vybírat svou daň. Z těl dvou mrtvých goril, matky a třídenního mláděte, získali vědci vzorky tkání, které usvědčily původce nákazy.

Jednalo se virus zvaný lidský metapneumovirus, konkrétně o jeho kmen, který pochází z Jižní Afriky. Gorily sice nezemřely na nákazu virem, ale na bakteriální plicní infekci. Bez oslabení organismu bojem s virózou by však podle všeho přežily. Jak přesně se virus ke gorilám dostal, nikdo přesně neví.

Něžnější stránka přírody

I krkavci se umějí utěšit

Ačkoliv krkavci běžně žijí spíše v izolovaných párech, ve Výzkumné stanici Konrada Lozenze v Grünau v Horních Rakousích žije skupinka těchto ptáků pohromadě.

Ornitologové z Vídeňské univerzity Orlaith Fraser a Thomas Bugnyar nedávno popsali dříve neznámé chování krkavců, jež potvrdilo jejich postavení mentálně velmi vyspělého druhu. Ti z nich, kteří se spolu dostali do konfliktu o potravu, se k sobě během následujících minut začali chovat hezky.

„Seděli blízko sebe, dotýkali se zobáky a dokonce si vzájemně urovnávali peří,“ popisuje Orlaith Fraser. Rakouští vědci také s potěšením konstatovali, že se jedná o první pozorování takového chování nejen mezi ptáky, ale i mezi jinými živočichy než savci.

Sonda GOCE poskytla první data

Zatím nejpřesnější model zemské gravitace

Při detailním pohledu dokážou vědci odhalit na Zemi místa, kde gravitace působí silněji či slaběji než jinde. Se zatím nejpřesnější mapou působení zemské gravitace přišla nedávno sonda GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer).

Tuto sondu vyslala v roce 2009 Evropská kosmická agentura (ESA) na oběžnou v roce s jednoznačným úkolem – gravitační pole Země co nejpřesněji zmapovat. Gravitace Země totiž kolísá v závislosti na její rozdílné hustotě a složení v závislosti na nepravidelném tvaru, který spíše než kouli ve skutečnosti připomíná poměrně šišatou bramboru.

Nejslaběji působí gravitace uprostřed Indického oceánu, nejsilnější je naopak v oblasti pólů. Sondě se podařilo zaznamenat i proměny v síle gravitace, které vznikly díky pohybu litosférických desek a měly na svědomí nedávné zemětřesení v Japonsku.

Stres a neurony

Šikana mění chemii v mozku

Šikana ze strany spolužáků, kolegů či nadřízených je problém starý jako lidstvo samo, nevyhýbá se však pochopitelně ani společensky žijícím tvorům. Podle nedávného zkoumání amerických neurologů lze stopy po neblahém vlivu okolí nalézt i na úrovni molekul v mozku.

Změny vyvolané nepříznivým okolím mohou přetrvávat po dlouhou dobu. Podle vědců z americké Rockefellerovy univerzity pod vedením Yoafa Litvina, kteří zkoumali mozky laboratorních myší, se některé mozkové buňky stávají citlivějšími vůči stresovému hormonu vasopressinu.

Otevřená ústa a empatie

Proč je zívání nakažlivé?

Každý to jistě zná. Zívnete si a během chvilky začnou zívat i lidé okolo vás. Zívání je zkrátka nakažlivé. Vědci zabývající se lidským chováním zjistili, že zívání souvisí s naší schopností empatie, tedy schopností vcítit se do druhých.

Světově proslulý holandský primatolog Franz de Waal, jehož profesní doménou je zejména studium chování šimpanzů, se společně se svým kolegou Matthewem W. Campbellem rozhodl otestovat, jak jsou na tom se zíváním právě šimpanzi, naši nejbližší příbuzní.

Skupině 23 šimpanzů promítali videa, na nichž byli zachyceni různí zívající šimpanzi, a to jak „našinci“, tak „cizinci“.

Během promítání pak sledovali, jak moc bylo pro sledující šimpanze zívání nakažlivé. Podle jejich zjištění převažovalo zívání ve společnosti „našinců“. Vědci mají za to, že se jim podařilo přinést další důkaz pro to, jak moc je provázáno jednání, empatie a společenský život.

Cesta k novému antidepresivu?

Co dělají „magické houbičky“ našemu mozku?

Jak vlastně funguje v mozku látka psilocybin, jejímž prostřednictvím si řada lidí dobrovolně pořídí otravu magickým houbami lysohlávkami? Vědci z londýnské Imperial College pod vedením Robina Cartana-Harrise si na psilocybinové „řádění“ nedávno posvítili prostřednictvím funkční magnetické rezonance.

Pohled „přímo do hlavy“ pokusných osob odhalil, že tato látka sice „rozšiřuje mysl“, ve skutečnosti však naopak snižuje jak proudění krve, tak vzájemné propojení mezi různými oblastmi mozku. Přesně stejná místa bývají naopak velmi aktivní u lidí, kteří trpí depresí.

Léky založené na psilocybinu by tedy mohly v budoucnu vést k efektivnímu potlačování depresí.

Podivuhodný nález z jeruzalémské hrobky

Hřebíky, jimiž byl přibit Ježíš

Ukřižování byl způsob popravy, který užívali Římané pro příliš nebezpečné jedince: politické či náboženské agitátory, otroky či psance. Stopy po těchto krutých popravách však archeologové nenacházejí příliš často.

V nedávné době vzbudily velký zájem veřejnosti ocelové (??) hřebíky, jimiž mohl být přibit na kříž sám Ježíš z Nazareta. Byly totiž nalezeny v jeruzalémské hrobce, o níž se předpokládá, že patřila veleknězi Kaifášovi, který poslal Ježíše na smrt.

Zda se však skutečně jedná o hřebíky z Ježíšova kříže, se mohou všichni pouze dohadovat.

Nová pomůcka proti teroristům

Brýle pro robocopa

Brazilští policisté by měli být v blízké budoucnosti vyzbrojeni technologií, která ještě nedávno patřila pouze do sci-fi filmů. Vláda je chystá vybavit speciálními brýlemi, které dokážou v davu rozpoznat podezřelou tvář.

Toto zařízení umí na vzdálenost více než 40 metrů prosít až 400 tváří za vteřinu a porovnat je s databází tváří známých teroristů a dalších potenciálně problematických osob, které by mohly ohrozit bezpečnost davu.

Překvapivý nález ze Skotska

Kdy se vydaly organismy poprvé na souš?

Kdy se život poprvé přestěhoval z moře na souš? Na základě fosilních spor umísťovali vědci ty úplně první kolonizátory souše do doby zhruba před půl miliardou let, tedy na samotný začátek prvohor. Zcela nedávný nález však naše poznatky o evoluci suchozemských organismů patřičně poupravil.

Paulu Strotherovi z Boston College ve Westonu ve státě Massachusetts v USA se na několika místech severního Skotska podařilo v horninách starých 1–1,2 miliardy let objevit jakési fosilizované „bublinky“, které podle nich představují stopy po živých buňkách.

Tyto shluky buněk nebyly podle nich bakteriální kolonie, ale již první komplexnější eukaryoté, tedy dávní příbuzní dnešních rostlin, živočichů či hub. Na celém nálezu je nejzajímavější to, že tito tvorové žili podle všeho sice ve vodě, ale nikoliv v moři, nýbrž ve sladkovodním jezeře hluboko uprostřed souše.

I „koktání“ má svůj smysl

Jak se batolata učí řeč?

Jedním z nejtěžších úkolů, který stojí před malými dětmi, je ovládnutí jazyka. Podle nedávného výzkumu psychologů z univerzity v Rochesteru v americkém státě New York jsou při učení řeči důležité i zvuky, které z našeho pohledu vůbec nejsou slovy, takzvané disfluence. Dětem napomáhají nasměrovat pozornost.

Nové zprávy ze starých kostí

Byl poslední z australopitéků lidským předkem?

Ostatky zatím posledního z objevených druhů australopitéků, Australopithecus sediba, byly v Jihoafrické republice nalezeny v roce 2008. Mezi vědci se záhy strhla debata, zda zvláštní kombinace pokročilých a archaických rysů neznamená náhodou to, že se jednalo o přímého předka rodu Homo.

A jaké jsou jejich poslední závěry? Podle antropologa Lee Bergera z University of the Witwatersrand v Johannesburgu, který nedávno prezentoval další pokroky ve výzkumu fosílií, měl tento australopiték skutečně již velmi lidskou pánev, ruce a také přední mozkový lalok.

Tvar jeho hrudního koše, dlouhé přední končetiny a malý mozek byl však stále velmi „opičí“. Otázku, zda se skutečně jednalo o „přechodný článek“ ponechávají vědci stále otevřenou.

Armáda jako motor pokroku

Pitná voda z vyhořelé nafty?

Vývoj technologií pro armádní potřeby je velmi často významným motorem pokroku – ať už se nám to líbí či nikoliv. Vědci z  Národní laboratoře v Oak Ridge ve státě Tennessee v USA vybaví vojáky na jejich misích zařízením, které může teoreticky proměnit jeden galon nafty (3,785 l) v jeden galon vody.

Jednoduchý proces využívá nový typ anorganické membrány, na níž kondenzuje vodní pára vzniklá při spalování. Membrána navíc skvěle filtruje škodliviny, takže až 85 % takto vzniklé vody může být považováno za vodu pitnou.

Další výhodou je, že filtrování funguje přímo za běžné teploty exhalovaných plynů, takže není nutné žádné další nákladné chlazení. Tomu se říká zabití několika much jednou ranou, nemyslíte?

Co prozradí matematické výpočty?

Podzemní oceány i na Titanu?

Podobně jako náš Měsíc putuje i měsíc Saturnu Titan okolo své mateřské planety tak, že k ní obrací stále jen jednu ze svých tváří. Tuto zvláštnost jeho oběžné dráhy by podle vědců z Královské observatoře v belgickém Bruselu bylo možné vysvětlit tím, že není tvořen látkami pouze v kapalném stavu, ale také rozsáhlými oceány, ukrytými pod jeho povrchem. Svou stavbou by tedy mohl připomínat Jupiterův měsíc Europa.

Co se děje na krajích sluneční soustavy?

Pluto má atmosféru podobnou ohonu komety

Podle nedávno prezentovaných zjištění týmu Jane Greavesové ze skotské University of St. Andrews dosahuje atmosféra Pluta více než 3000 km nad její povrch, tedy téměř do čtvrtiny vzdálenosti mezi ním a jeho největším měsícem Cháronem.  Tým Jane Gravetsové zaznamenal ještě jednu zvláštnost.

Její tvar totiž připomíná „ohon“ komety. Vědci mají za to, že tento tvar je dán slunečním větrem, který i v takto vzdálených oblastech sluneční soustavy duje silou, která stačí na „odfouknutí“ atmosféry.

Co prozradí lidské prsty?

Atraktivní muži mají delší prsteníček

Podle výzkumů týmu, vedeného Camille Ferdenziovou z univerzity v Ženevě, lze z poměru mezi prsteníčkem a ukazovákem na mužské ruce (tzv. 4D:2D ratio) vyčíst kromě např. pohybového či intelektuálního nadání ještě další důležitou vlastnost – atraktivitu.

Fotografie tváří mužů, kteří měli výrazně delší prsteníček než ukazováček, tedy vyšší tzv. 4D:2D ratio, byly respondentkami hodnoceny patřičně výše než snímky mužů s prsteníčky kratšími. Jste-li muž s delším prsteníčkem, máte jistě řadu důvodů k vyššímu sebevědomí.

„Přechodný článek“ nalezen

Plazi „jedí“ kostmi, jimiž my slyšíme

U dnešních i dávných plazů tvoří jisté kosti spodní čelist, zatímco u nás i u všech ostatních savců se původně tytéž kosti přestěhovaly do středního ucha a staly se nezbytnou součástí našeho sluchového aparátu.

Dnes je pochopitelně známe pod názvy kladívko, kovadlinka a třmínek.  Důkazy pro tuto proměnu však doposud pocházely pouze ze srovnávacího studia embryí – přichytit však evoluci přímo při činu a nalézt fosílii, která by mohla být považována za „přechodný článek“ se však až donedávna nepodařilo.

Dnes však již můžeme říci, že to neplatí. Vědcům vedeným Jinem Mengem z Amerického přírodovědeckého muzea v New Yorku se v Jeholu v čínské provincii Liao-ning podařilo takového tvora skutečně objevit. Pradávný savec, který získal podle místa nálezu jméno  Liaoconodon hui, žil před 122 miliony let, v období spodní křídy.

Měl sice všechny kosti plně zachovány, svou roli při rozmělňování potravy však již ztratily.

Rekordně silný záblesk

LHC zlomil rekord v počtu sražených protonů

Srážky částic v obřích urychlovačích si pro zjednodušení můžeme představit jako kuželkové či kulečníkové koule, které se proti sobě koulí s obrovskou rychlostí. Těmito „koulemi“ není nic jiného než větší částice, tzv.

hadrony (například protony). Podle nich je ostatně pojmenován i Velký hadronový srážeč v CERNu, který nedávno oficiálně zlomil další z rekordů. Nový zápis v historických tabulkách se netýká energie, tedy „síly“, s níž se „koule srážejí“, ale jejich počtu.

Vědci jednotlivé protony pochopitelně nepočítají, ale měří tzv. zářivý výkon, tedy vlastně „sílu záblesku“ paprsků. Nový rekord má hodnotu 4.67 x 1032 cm-2s-1, čímž porazil předcházející rekord srážeče ve Fermilabu v Batavii ve státě Illinois, který měl hodnotu 4.024 x 1032cm-2s-1.

Uhlíková nanovlákna v rukou neuroinženýrů

První krok k umělému mozku?

Vytvoření „umělého mozku“ je tak vzdáleným cílem vědeckého snažení, že každý, i ten sebemenší krůček na cestě k němu může být dnes považován za krok sedmimílových bot. Takový krůček či skok nedávno učinili vědci z University of Southern California v Los Angeles pod vedením prof.

Alice Parkerové, kterým se podařilo napodobit spojení mezi neurony, nervovou synapsi, prostřednictvím uhlíkových nanovláken.

Chemie ruku v ruce s fyzikou

Nové solární panely využívají viry

Honba za vyšší efektivitou solárních článků vede vědce k využívání řady komponent, které by v této souvislosti napadly asi málokoho. Inženýři z amerického MIT (Massachusetts Institut of Technology) nedávno představili solární články, které si ke své vyšší efektivitě dopomohou pomocí upravených virů.

Peptidy z bakteriálního viru M13 se navážou na „lešení“ z uhlíkových nanovláken a napomáhají v efektivnějšímu zachycování elektronů, a tím i nárůstu elektrického proudu. Nárůst efektivity byl až o celou třetinu!

Další důležitá příčina klimatických změn?

Ozonová díra a australské povodně

Výkyvy počasí i celkové rozsáhlejší klimatické změny jsme si zvykli svádět v první řadě na skleníkový efekt, způsobený zvýšenou exhalací skleníkových plynů. Vědci z newyorské Columbia University však nedávno přišli s modelem, v němž spíše než skleníkové plyny hraje roli ozonová díra.

Podle Sarah Kangové přispívá ozonová díra především k proměnám cirkulací vzdušných proudů ve vyšších vrstvách atmosféry. „Naše modely ukazují, že se cirkulace vzduchu ve vyšších vrstvách atmosféry proměňuje tak, že se vzduch z tropických oblastí posunuje dále na jih, což přirozeně ovlivňuje množství srážek,“ vysvětluje Kangová.

Zda byl tento jev skutečně příčinou australských povodní, vědci zatím odmítají definitivně potvrdit.

Jak zastavit úpadek?

Buďte společenští a udržíte mozek v kondici!

Není žádným tajemstvím, že s přibývajícím věkem klesá jak sociální, tak i mentální aktivita lidí. Vědci z Rush University v Chicagu přišli nedávno se zjištěním, že klíčem k udržení svěžesti v obou oblastech je bohatý sociální život.

Rozsáhlá studie, během níž zkoumali 1138 lidí starších přes 80 let, jednoznačně ukázala, že podstatně lepší paměťové i mentální schopnosti vykazovali ti lidé, kteří se často účastnili nejrůznějších společenských akcí typu návštěvy restaurací, divadel či dobrovolnické práce.

Mentální schopnosti společensky aktivních lidí se navíc podstatně méně zhoršovaly v průběhu času. Vědci tedy mají za to, že skutečnou příčinou dobré mentální kondice je bohatý společenský život a nikoliv naopak.

Stalo se:

před 92 lety:

8. 8. 1919 zemřel v Jeně jeden z nejvýznamnějších biologů 19. století, Ernst Haeckel. Proslulost si zajistil nejprve jako vykající ilustrátor zejména mořských živočichů (?), později se stal jedním z nejvýznamnějších propagátorů Darwinova učení.

Zabýval se zejména embryologií, ekologií a řadou dalších teoretických disciplín.

před 89 lety:

2. 8. 1922 zemřel americký profesor fyziologie, fyzik a slavný vynálezce Alexander Graham Bell. K nejslavnějším Bellovým vynálezům patří telefon (1876) a gramofon (1883). Na jeho počest je pojmenována i jednotka, nejčastěji využívaná k popisu intenzity zvuku – decibel.

před 65 lety:

13. 8. 1946 odešel ze světa jeden ze spoluzakladatelů literárního žánru vědecké fantazie, Angličan Herbert George Wells. Světovou proslulost mu vysloužily zejména romány Stroj času, Ostrov Dr. Moreaua či Válka světů, které byly později i zfilmovány a staly se klasikou filmů se sci-fi tématikou.

před 60 lety:

26. 8. 1951 se narodil jeden z nejvýznamnějších žijících vědců, americký fyzik Paul Witten. Witten, který se zabývá zejména teorií superstrun, je mnohými považován za jednoho z největších fyziků všech dob. Mezi současnými vědci patří také k těm nejčastěji citovaným.

před 50 lety:

20. 8. 1961 zemřel profesor fyziky na Harvardově univerzitě Percy Williams Bridgman. Jako fyzik se zabýval především chováním látek za vysokých teplot a tlaků. Za své výzkumy byl v roce 1946 poctěn Nobelovou cenou za fyziku.

Vynikal též jako filosof vědy – stal se otcem vlivného filosofického názoru zvaného operacionalismus.

před 45 lety:

7. 8. 1966 se v Huntsville v americké Alabamě narodil jeden z otců současné podoby internetu, podnikatel, mecenáš a především jeden ze zakladatelů internetové encyklopedie Wikipedia Jimmy Wales.

před 5 lety:

24. 8. 2006 došlo na kongresu Mezinárodní astronomické unie konaném v Praze k vyřazení Pluta ze seznamu planet sluneční soustavy.  O dva roky později bylo Pluto zařazeno do nově vzniklé skupiny plutoidů.

Malé velké informace:

Pozdně křídový veleještěr tyranosaurus se stal prakticky synonymem dokonale vybaveného druhohorního predátora. V čínské provincii Šan-tung nedaleko města Ču-čcheng došlo nedávno k objevu fosílií příbuzného a podobně hrůzostrašného tvora, jenž dostal název Zhuchengtyrannus magnus. Jeho vědecký název můžeme do češtiny přeložit jako „tyran z Ču-čcheng“.

Populace některých druhů tučňáků, např. jihoafrického tučňáka brýlového či jihoamerického tučňáka magellanského, ničí zvláštní choroba. Mláďata, která musí několikrát přepeřit, zůstávají po dlouhou dobu zcela holá, bez peří.

Těm šťastnějším sice časem peří naroste, řada mláďat však kvůli nedostatku tepelné izolace zemře.

Hon na částice tajemné temné hmoty opět nebyl úspěšný. Tentokrát nečelili neúspěchu pracovníci LHC ve švýcarském CERNu, ale fyzikové pracující v Národní laboratoři Gran Sasso nedaleko italské L´Aquily.

Ani po 100 dnech, kdy se snažili v tekutém xenonu „ulovit“ tzv. „slabě interagující hmotné částice“ (WIMP) nebyli úspěšní. Temná hmota si skutečně hraje na schovávanou!

Sonda WISE, jejímž úkolem je mapovat okolní vesmír v infračerveném spektru, byla na oběžnou dráhu vypuštěna v prosinci roku 2009. V nedávné době začali astronomové analyzovat data, která na Zemi zaslala.

Sonda objevila obrovské množství dosud neznámých těles počínaje asteroidy a konče celými galaxiemi.

Většina žen se při shazování váhy vydá dvěma možnými cestami – dietou nebo cvičením. Podle nedávné studie dietologů z amerického Seattlu je však nejlepší, když se obě metody spojí. Kombinací dosáhly ženy v průměru 10,8 procenta úbytku hmotnosti.

Ženy, které pouze cvičily, shodily 2,4 %, ty, které se vydaly pouze cestou diety, snížily svou hmotnost o 8,5 %.

Hejna much dokážou být otravná nejen pro lidi, ale i pro zvířata držená v zoologických zahradách. Když v ubikacích šimpanzů zoo v Edinburghu nezabraly mucholapky ani insekticidy, nasadili vědci parazitické vosičky.

Do šesti týdnů byli díky tomuto hmyzu, který likviduje mší kukly, obtížných trapičů zbaveni.

Nejstarší zubní kaz má věk 275 milionů let. Přesně tak odhadují paleontologové stáří fosilie druhu Labidosaurus hamatus, nalezená nedaleko místa Coffee Creek v Texasu. CT-scan odhalil, že tohoto tvora trápila bakteriální infekce podobného typu, která trápí miliony lidí po celém světě a dává práci statisícům zubařů.

Lékařům stále chybí jednoduchá a spolehlivá metoda, jak dopředu předpovědět předčasný porod. Američtí vědci z Brigham Young University v Utahu vyvinuli postup, který je v tomto úkolu úspěšný s až 80% pravděpodobností.

Již v průběhu druhého trimestru odeberou vzorky krve, aby vyhledali specifické peptidové molekuly, které jsou podle nich k předčasnému porodu jasným signálem.