Paradox: teplá léta mohou zachránit grónské ledovce

Poslední průzkumy naznačují, že teplá léta nemusejí pro grónský ledovec znamenat pohromu. Roztátá voda totiž ve skutečnosti napomáhá ledovci brzdit jeho pohyb směrem k oceánu. „Dostatek roztáté vody pravděpodobně způsobil proměnu architektonického uspořádání ve spodní části ledovce.

Ledovec pak snadněji poklesl, což způsobilo proměnu rychlosti jeho pohybu,“ míní jedna z členek vědeckého týmu z univerzity v Leedsu Aud Venke Sundalová. Vědci však upozorňují, že jejich závěry znamenají pouze to, že bude třeba poupravit modely, které předpovídají rychlost ubývání ledovců. Na jejich ohrožení klimatickými změnami se bohužel nemění nic.

S oštěpem na dávné »praslony«

»Paleoindiáni« lovili gomphotheria

Zatímco mamuty zná snad každý školák, o existenci jejich menších, nicméně stále dosti těžkotonážních příbuzných gomphotherií nemá většina lidí ani potuchy. Vědci měli dlouho za to, že velký význam neměli tito savci ani pro naše dávné předky.

Nedávný nález z mexického státu Sonora však možná dokazuje, že cesty lidí a gomphotherií se přece jen protnuly. Poblíž kostí jednoho z nich, starých asi 12 000 let, byly totiž nalezeny 3 typické cloviské (cloviská kultura patří k nejstarším indiánským kulturám v Americe) artefakty – kamenné hroty.

Skutečnost, nebo reklamní trik

Laciné palivo s nulovými emisemi?

Když reprezentant nějaké firmy oznámí, že uvede na trh ekologicky čisté a přitom velmi laciné palivo, navíc použitelné v současných typech automobilů, spíše než nadšené skandování uvidí v sále protažené pochybovačné obličeje.

Abychom celou složitou věc zjednodušili: Vědci z britské firmy Cella Energy tvrdí, že se jim podařilo objevit metodu, díky níž lze vodík skladovat ve smysluplně využitelném množství v polymerových mikrokapsulích.

Speciální vlastnosti této látky jsou zodpovědné za to, že vodík se z těchto kapsulí na jedné straně snadno uvolňuje a může být tedy využit ke spalování v motoru, na druhou stranu však také slouží jako médium, které absorbuje uhlíkové zplodiny vznikající při spalování.

Nový materiál pro ultratenké vrstvy

Molybdenit: budoucnost počítačů?

O kterém materiálu se v poslední době nejčastěji mluvilo jako o budoucím velkém hráči ve světě výpočetní techniky? Ano, správně, o grafenu, tedy zvláštně uspořádaném uhlíku. Výzkumy fyziků z Polytechniky ve švýcarském Lausanne mají však jiného kandidáta –minerál molybdenit.

Tento minerál se výjimečně dobře hodí k výrobě supertenkých nanovrstev s vlastnostmi vynikajících polovodičů. Předčí tak nejen grafen, ale i dnes již poněkud obstarožní materiál k výrobě počítačových tranzistorů – starý dobrý křemík.

Další napodobenina nápadu přírody

Lepidlo odkoukané od slávek

Napodobování nápadů matky přírody je ve světě dnešních vědy již pevně etablovaným trendem. Vědcům z univerzity v americkém Chicagu se nedávno podařilo napodobit lepidlo, které odkoukali od známých obyvatel přílivových zón – mlžů slávek.

Výhodou této látky je, že vykazuje unikátní vlastnosti i v přítomnosti vody. Své uplatnění by mohla podle slov svých vynálezců nalézt v lodní dopravě či medicíně.

Pozor na to, co konzumujete!

Hořká chuť nás dělá „zahořklými“

Dáváte přednost hořkým jídlům či nápojům před sladkými či slanými? Pak byste se měli mít na pozoru, až budete soudit druhé lidi. Podle výzkumů psychologa Kendalla Eskineho z City University of New York mělo pozření nápoje hořké chuti nepopiratelný vliv na hodnocení morálních kvalit lidí na fotografiích, které pak pokusným osobám psychologové předkládali. Ne nadarmo se tedy říká, že někdo »zahořkl«.

S labradory pro nemoci

Psi dokážou vyčenichat rakovinu

Služeb psího čichu si lidé navykli využívat již při velké řadě příležitostí. Brzy by k nim mohla přibýt i jedna další, ovšem poněkud nečekaná. Podle posledních výzkumů totiž psi dokážou velmi dobře rozpoznat osobu, která trpí rakovinou tlustého střeva, a to i v úplně raných stadiích.

Podle japonských vědců pod vedením Hideta Sonody z Lékařské fakulty univerzity ve Fukuoce  by se tak psi mohli stát stálými nemocničními »zaměstnanci«, kteří by mohli nahradit i nepříliš populární kolonoskopické vyšetření.

Bakterie, která přemění odpad z biopaliva v nové biopalivo

Pokud možno ekologická likvidace odpadu či výroba nejrůznějších látek, které budou moci sloužit jako suroviny k dalšímu zpracování, jsou v poslední době častým cílem výzkumů mikrobiologů. Obě tyto mouchy se jednou ranou podařilo zabít doktorskému studentovi Keerthi Venkataramanovi na univerzitě v Huntesville v Alabamě v USA. Běžný kmen půdní bakterie Clostridium pasteurianum mu napomáhá rozložit nečistý glycerol, který vzniká jako odpadní produkt, na několik dalších látek.

Nejvýznamnější z nich je alkohol butanol, který může být znovu využíván jako palivo.

Jste tím, co jíte

Kouzla jednobuněčných mořských predátorů

Na rozdíl od řady svých příbuzných jsou mořští prvoci obrněnky rodu Oxyrrhis typickými predátory. Mezi jejich běžnou kořist patří bakterie, je-li však nouze, dokážou se krmit i buňkami téměř tak velkými, jako jsou ony samy, příslušníky vlastního druhu nevyjímaje.

Tým pod vedením prof. Patricka Keelinga přišel se zajímavým vysvětlením jejich nezvyklé červené barvy. Způsobuje ji pigment zvaný rhodopsin, který obrněnky využívají k získávání energie ze slunečního záření.

Tato energie jim však slouží zejména proto, aby jim napomohla strávit jejich kořist. Zajímavé však je, jak obrněnky ke genu pro molekulu rhodopsinu vlastně přišly. Podle kanadských vědců jej kdysi dávno získaly právě od jedné ze svých kořistí, bakterie.

„Jedná se o velmi zajímavý případ tzv. horizontálního přenosu genetické informace,“ míní prof. Keeling.

Nepříznivá hormonální lázeň

Testosteron nám ubírá na empatii

Není žádným tajemstvím, že muži s vysokou hladinou testosteronu bývají nejen sexuálně náruživí, ale často také »nejdou pro ránu daleko«. Výzkum vědců z univerzit v Utrechtu a Cambridge nedávno prokázal jasnou souvislost mezi vysokou aktuální hladinou testosteronu a (ne)schopností vcítit se do pocitů druhého.

Vědci také již delší dobu vědí, že z poměru mezi délkou prsteníku a ukazováku na rukou (tzv. 2D : 4D ratio) lze vyčíst, jakému množství testosteronu byl vyvíjející se plod vystaven.

Biologický likvidátor kontaminace

Ovce jako čističky půdy

Zbytky po výbušninách (zejména TNT), které se dostávají do půdy v důsledku vojenských cvičení či likvidace starých domů, dokážou v půdě »přežívat« celé desítky let. Nákladné čištění půdy žárem by mohly nahradit biologické stroje – obyčejné ovce.

Kontaminovaná půda se oseje travinami, které škodlivé látky »vysají« z půdy a ovce je poté »protáhnou« svým trávicím traktem. Na jeden akr (0,4 hektaru) půdy potřebují přežvýkavci asi 1 měsíc. Největší výhodou je, že pro TNT je tělo ovcí doslova konečnou stanicí. Pečínka z ní je již zcela neškodná.

Když astronomie pomáhá nanotechnologiím

Podivuhodný materiál z vesmírných vulkánů

Výzkum monohydrátu metanolu, který má podle všeho na svědomí »ledové vulkány« na měsících vzdálených planet, by mohl otevřít novou kapitolu vývoje nanoelektronických zařízení. Tato látka má skutečně unikátní vlastnosti.

Při různých tlacích a teplotách totiž nápadně mění svůj objem. Například při zahřátí na běžnou pokojovou teplotu se nebývale roztáhne v jedné prostorové dimenzi, zatímco v dalších dvou se naopak smrskne.

Tento jev označují fyzikové jako negativní lineární stlačitelnost. Tato schopnost je v přírodě velmi vzácná – zatím byla nalezena u pouhých 15 materiálů. Výzkum tak jednoduché a dostupné sloučeniny, jako je monohydrát methanolu, by mohl k poznání vlastností a jejímu dalšímu využití výrazně přispět.

Zařízení do kapsy »joggerů«

Bezdrátový »hlídač svalů« pro sportovce

Přepínání svalů může sice napomoci k jejich většímu růstu a tedy i efektnější muskulatuře, pro řadu sportovců je však nevhodné a může vést i vážným poraněním. V efektivnějším tréninku by jim brzy mohlo napomoci zařízení zvané iSense, které vyvinul Mohamed Al-Mulla z britské University of Essex.  Nejde o nic jiného než o drobné senzory, které monitorují slabou elektrickou aktivitu, která je vedlejším produktem stahování svalových vláken.

Tyto senzory pak vyšlou bezdrátový signál do drobného zařízení, které může svého majitele přesně informovat o tom, jak velké má ještě při cvičení rezervy.

Znečištění přichází z Číny

Oxidy síry opět na vzestupu?

Oxidy síry, zejména oxid siřičitý, jsou jedním z důležitých exhalačních plynů, které provázejí těžbu surovin a průmyslovou produkci. Podle nedávné studie týmu Stevena Smitha ze Spojeného výzkumného ústavu pro globální změny v College Parku v americkém Marylandu se přinejmenším v období let 2000–2005 vyhoupla koncentrace těchto plynů opět do nepříliš příznivých čísel.

Autoři studie to dávají do souvislosti s dramatickým vzestupem čínské ekonomiky. Ohledně příspěvku Číny ke znečištění atmosféry jsou však poměrně optimističtí. „Poslední data, která máme v ruce, pocházejí z roku 2005. Od té doby se však kontrola Číny nad množstvím emisí výrazně zlepšila,“ neskrývá optimismus Smith.

Příroda jako inspirace pro armádu

Robotický kolibřík poslouží jako válečný špion

Jednou z posledních hříček, kterou americká Agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů (DARPA) vypustila do světa, je robotický špión inspirovaný leteckým umem kolibříků. Oproti skutečným ptákům je jen o malinko větší (rozpětí křídel je 16,25 cm, hmotnost 19 g), jeho letové schopnosti jsou však od skutečných kolibříků takřka k nerozeznání.

Robot dokáže letět dopředu, dozadu i do stran, přetočit se po směru hodinových ručiček i proti němu.

Tetování, které se dokáže rozsvítit

Umělí »mikročervi« vytvoří »zdravotní tetování«

Inženýři z prestižního amerického MIT nedávno ohlásili vynález umělých mikročervů, kteří by mohli sloužit k přímému monitorování zdravotního stavu. Stačí z nich pouze vytvořit »zdravotní tetování«. Podle svých stvořitelů spustí zvýšení hladiny klíčové látky v organismu (např. glukózy či soli) v trubičkách chemickou reakci, díky níž začne trubička vydávat světlo.

Tetování se rozsvítí a upozorní svého majitele na to, že něco v jeho těle není v pořádku. Šikovný vynález, nemyslíte?

Vůz napojený rovnou na mozek

Auto řízené myšlenkami z Německa

Ve zdánlivém chaosu elektrických vln z encefalogramu se inženýrům z Freie Universität v Berlíně podařilo jasně rozlišit jednoznačné opakující se vzorce, které odpovídají povelům jako  »doprava«, »doleva«, »zrychlit« či »zabrzdit«.

Od tohoto zjištění byl už jen krůček k tomu, aby byla informace z mozku převedena do počítače, který byl zas napojen na ovládání automobilu. „Během našich zkušebních testů byl řidič vybavený senzory schopen ovládat auto bez problémů, mezi povelem a reakcí auta bylo jen drobné zpoždění,“ říká prof. Raúl Rojas, který má v Berlíně projekt AutoNOMOS na starosti.

Evropští astronomové na stopě jedinečného objevu

Zrození planety v přímém přenosu?

Týmu evropských astronomů se možná poprvé v dějinách podařilo pozorovat zrod planety ze své mateřské hvězdy. Mateřskou hvězdu T Chameleontis, známou též pod zkratkou T Cha v souhvězdí Chameleóna, obklopoval disk tvořený prachem, který je zárodkem pro její budoucí satelity.

Lepší zaostření na tento disk však ukázalo, že se v něm právě vytváří jakási trhlina. S vynaložením všech technologických možností pak astronomové v této trhlině nalezli stopu po tělese, které je od své hvězdy vzdálené asi miliardu kilometrů (tedy o něco více, než např. Jupiter od Slunce).

A o jaké těleso se jedná? Jako první vyloučili astronomové další hvězdu. Nově vzniklý objekt může být tedy buď hnědým trpaslíkem, nebo dokonce nově vzniklou planetou. Kdyby tomu tak skutečně bylo, jednalo by se o první pozorovaný zrod planety v dějinách astronomie.

Co všechno zařídí povrch

Nová »superkůže« pro roboty

Umělá kůže pro roboty je pro inženýry skvělou příležitostí, jak předvést své schopnosti v propojování mnoha funkcí. Inženýrka Če-nan Pao spolu se svými kolegy z amerického Stanfordu nedávno přišla s vynálezem robotické kůže, která dokáže využívat sluneční energii a zároveň je pružná i elastická. Taková kůže se bude budoucím robotům jistě hodit!

Šťastný nález z Číny

»Chodící kaktus« byl dávným »přechodným článkem«

Více než 500 milionů let stará fosilie tvora Diania cactiformis, nalezená nedávno v jihovýchodní Číně, si vysloužila přezdívku »chodící kaktus«. Ten totiž rostlina svýma tenkýma nohama, které vypadají jako ostny, připomíná.

Nález však není jen historickou kuriozitou. Při bližším ohledání přišli vědci na to, že nohy »chodícího kaktusu« byly článkované a spojené klouby, stejně jako je tomu u dnešních členovců, tedy např. hmyzu či korýšů.

Diania tedy podle všeho reprezentuje jakýsi přechodný článek mezi dnes již vymřelými lobopody a členovci, z nichž se později stala nejúspěšnější živočišná skupina všech dob.

Nový objev sondy Kepler

2 planety sdílejí stejnou oběžnou dráhu

Sonda Kepler, jejímž úkolem je pátrání po planetách mimo sluneční soustavu (exoplanetách), přišla nedávno s objevem nečekaným. V systému přezdívaném KOI-730 objevila 4 planety obíhající okolo mateřské hvězdy.

Překvapením však bylo, když zjistila, že dvě z nich obíhají po téměř identické oběžné dráze, zhruba 60 úhlových stupňů od sebe. Vědci se spekulují, že něco podobného zná z vlastní historie i naše Země.

Srážka s planetkou o velikosti Marsu, která blokovala její oběžnou dráhu, možná kdysi vedla ke vzniku našeho souputníka – Měsíce.

Stalo se:

před 2595 lety:

28. 5. 585 př.n.l. nastalo během bitvy u řeky Halys, kterou svedla vojska Lýdie a Médské (Perské) říše, zatmění Slunce. Toto zatmění již dříve předpověděl řecký filosof a matematik Tháles z Milétu. Jeho výpočet mu navždy zajistil první místo mezi evropskými filozofy a vědci.

před 304 lety:

23. 5. 1707 se narodil jeden z nejvýznamnějších vědců moderní vědy, švédský přírodovědec a lékař Carl von Linné. Linného nesmrtelnou zásluhou bylo vytvoření systému pojmenování pro jednotlivé druhy organismů, tzv. binární nomenklatury.

před 217 lety:

8. 5. 1794 zemřel v Paříži francouzský chemik, ekonom a právník Antoine Laurent Lavoisier. Do dějin vědy vstoupil jako jeden ze zakladatelů moderní chemie. K jeho největším zásluhám patří první formulování zákona o zachování hmotnosti, objasnění role kyslíku v řadě procesů a v neposlední řadě také vytvoření velké části moderní chemické terminologie.

před 130 lety:

1.5. 1881 se narodil francouzský geolog, palentolog a theolog Pierre Teilhard de Chardin. Jeho dílo je jedním z neslavnějších pokusů o smíření evoluce a církevního učení. Jako jezuita však přišel do konfliktu s nadřízenými autoritami a jeho dílo mohlo být nakonec zveřejněno až po jeho smrti.

před 51 lety:

22. 5.1960 došlo v Chile k tzv. velkému chilskému zemětřesení. Podle měření mělo toto zemětřesení sílu 9,5 stupně Richterovy stupnice a stalo se tak nejsilnějším zemětřesení v dějinách měření jejich síly.

před 11 lety:

2. 5. 2000 byla umístěna první skrýš pro geocashing (česky: geokešing). Během posledních let si tato kratochvíle na pomezí hry a sportu, která využívá souřadnice GPS, získala řadu příznivců po celém světě, Česko nevyjímaje.

Malé velké informace:

Zvláštní psovitá šelma, žijící doposud divoce na území severovýchodní Afriky, byla doposud většinou zoologů považována za jeden z poddruhů šakala (Canis aureus lupaster). Nedávno provedená podrobná analýza jeho mitochondriální DNA však jednoznačně potvrdila, že se ve skutečnosti nejedná o šakala, ale o velmi archaickou linii příbuzného druhu: vlka (Canis lupus).

Zbytkový alkohol z večírku předešlého dne už dokázal zradit pěknou řádku řidičů. Umístit přímo do auta senzory, které by monitorovaly řidičovu hladinu alkoholu, se tedy vůbec nezdá jako špatný nápad. Chopili se jej inženýři z firmy QinetiQ North America.

Senzory by měly  monitorovat koncentraci alkoholu buď z dechu, nebo z kůže. Jejich umístění přímo na volantu by pak mohl hříšníkovi i zcela zabránit, aby vůz vůbec nastartoval.

Nedávný nález kamenných nástrojů starých 125 000 let ve městě Jebel Faya na území Spojených arabských emirátů nejspíše přinutí vědce dosti poupravit své dosavadní teorie o tom, kdy vlastně první zástupci druhu Homo sapiens opustili domovskou Afriku.

Podle toto nálezu se tak stalo o celých 75 000 let dříve, než se tradičně předpokládalo.

Daktyloskopie je kvalitní spojenkyní kriminalistů již více než století. Detektivové však doposud snímali otisky pouze z pevných a hladkých povrchů. Vědci z univerzity ve skotském Abertay však nedávno zdokonalili metodu zlatých a zinkových vrstev tak, aby bylo možné sejmout otisky i z nejrůznějších tkanin.

Konstruktéři z japonské firmy Vstone mají k robotům skutečně vřelý vztah. Nedávno se dokonce rozhodli, že jim dopřejí sportovního vyžití. Své svěřence však nešetří a závodit je nechají rovnou v té nejtěžší disciplíně:

maratónském běhu. Jedním z cílů jejich „hrátek“ je otestovat robotí vytrvalost.

Mořští »červi« z kmenů mlžojedů a praploštěnců vypadají na první pohled jako velmi primitivní tvorové. První pohled však klame! Podle studie nedávno uveřejněné v časopise Nature jsou tyto organismy příbuznými takových kmenů, jako jsou strunatci (např. my lidé) či ostnokožci (např. hvězdice).

Zatímco my jsme se během evoluce vyvíjeli k vyšší komplexitě, tyto skupiny se vydaly zcela opačným směrem.

Příslušníci druhu Australopithecus afarensis, ke kterému patřila i slavná Lucy, se mimo vší pochybnost pohybovali vzpřímenou chůzí. Svědčí o tom nedávno publikovaná analýza chodidla zástupce tohoto druhu.

Čtvrtá z takzvaných metatarzálních kostí totiž nese jednoznačné rysy tvora, který našlapoval pouze na zadní.

O tom, že otylé děti by měly trávit čas spíše tělesnými aktivitami, než sezením u televize a konzumací kalorických jídel, jistě není třeba nikoho moc přesvědčovat. Podle posledních výzkumů má však pravidelné cvičení na jejich zdraví ještě další vliv.

K lepšímu totiž ovlivňuje jejich schopnost plánovat a myslet. Lepšího skóre dosahovaly dokonce i v matematice.

Masové využívání antibiotik má dnes již velmi známou stinnou stránku: bakterie si proti těmto lékům postupně vytvářejí rezistenci. Skutečnými »horkými místy«, kde takové superodolné bakteriální kmeny přicházejí na svět, však podle všeho nejsou nemocnice, ale místa, kde se do vod dostávají splašky.

Jedno takové místo objevili švédští mikrobiologové nedaleko čističky odpadních vod v Patancheru nedaleko Hajdarábádu v Indii.

O tom, že neandertálci byli velcí parádivci, jsme na stránkách našeho časopisu informovali již nejednou. V jeskyni Fumane nedaleko severoitalské Verony nalezli archeologové nedávno zbytky kostí 22 různých druhů ptáků, jejich peřím se evidentně zdobili. Obrázek neandrtálců jako primitivních neohrabanců získal opět další trhlinu.

Poslední nápad vědců pro boj s malárií zní jak z filmu o šílených vědcích. Komáry, kteří přenášejí zákeřného prvoka rodu Plasmodium, se rozhodli likvidovat prostřednictvím plísně, jež komáry přirozeně napadá.

S tím se však vědci nespokojili. Do jejích genů nejprve vpravili geny pro lidský antigen a také pro štíří jed. Z plísně se tak rázem stala geneticky modifikovaná zbraň!

O vlivu mobilních telefonů na zhoubné bujení v mozku se toho napsalo již dost, jasný důkaz však chybí. To však neznamená, že jsou mobily zcela nevinné. Podle nedávno publikované studie elektromagnetické vlnění z mobilu sice malý, ale prokazatelný vliv na metabolismus glukózy v mozku. K jakým dalším účinkům může tato změna vést, vědci zatím mohou jen spekulovat.