Sledování souvislostí mezi různými jevy vědce často přivede k poznatkům, které jsou naprosto bizarní. Právě takovým je i poznatek Rogera Byarda, profesora patologie na univerzitě v australském Adelaide.
Ten si všiml, že řada objektů jeho odborného zájmu, tedy pozůstatků sebevrahů, na jeho stole, měla na sobě tetování zobrazující australského psance Neda Kellyho (1855 – 1880). A jaké z toho plyne poučení?
Profesor Byard se rozhodně nevydal cestou nepodložených spekulací o „vlivu“ zločince ze záhrobí. Podle Byarda je tetování, zejména takové, které nese jednoznačný význam, upřímným signálem o povaze člověka.
Portrét charismatického Neda Kellyho, který byl proslavený svým nebezpečným životem psance a nakonec zemřel na popravišti, si lidé jistě nevybírají náhodou. Výběr zrovna jeho tváře značí přihlášení se k osobnostním rysům, mezi které patří sklon k riskování a s ní velmi vlažný vztah k hodnotě vlastního života.
