Jméno ruského matematika Grigorije Perelmana se začalo v médiích celého světa skloňovat počínaje rokem 2006. Byl to právě tento ruský podivín a zcela bezpochyby i matematický génius, který na internet zcela bez jakékoliv další publicity volně vyvěsil správné řešení jednoho z nejobtížnějších matematických problémů všech dob, tzv.

Poincarého domněnky. Tento Rus je známý tím, že odmítá prakticky veškeré pocty, které se něj díky jeho výkonu jen hrnou. Odmítl jak Fieldsovu medaili, jakousi obdobu Nobelovy ceny v matematice, tak prémii ve výši 1 miliónu dolarů, kterou jej chtěl za vyřešení více než 100 let starého matematického problému odměnit Clayův institut, který se na vypisování cen pro řešitele obzvláště těžkých matematických rébusů specializuje. .

 Jaké byly Perelmanovy důvody? Podle vlastních slov si takovou cenu nezaslouží. Největší práci podle něj udělal jiný matematik, profesor Richard Hamilton z Columbia University v New Yorku.   A právě Hamilton byl před několika dny odměněn za svou práci prémií udělenou nadací  Shaw Prize Foundation v Hong Kong.

Hamilton si však odnesl pouze polovinu prémie, tedy „pouhých“ 500 000 dolarů. Druhá část ceny putovala prof. Demetriu Christodoulovi na Švýcarský federální technologický institut do Ženevy. Prof. Christodoulos se věnuje zejména práci v oblasti obecné teorie relativity a černých děr.