Jednou z možných cest, kudy by se mohlo ubírat rychlejší a efektivnější sladování dat v pevných discích počítačů je i zapojení běžné, ale v podstatě netriviální vlastnosti některých látek – magnetismu.  Klíčem k úspěchu je naučit se magnety „zapínat“ a „vypínat“ podle našich potřeb.

To je se však mnohem snáze řekne, než udělá. Vědci z Institutu pro materiálový výzkum university v japonském Tohoku nedávno přišli s metodou, jak vytvořit „chameleónský magnet“, který by bylo možné přepínat i při pokojové teplotě.

Z komentářů dalších vědců v časopise Science, kde byl objev publikován je patrné, že se Japoncům pod vedením Masashi Kawasakiho podařil skutečně významný vědecký krok.

Magnetické vlastnosti látek mají hodně společného se spinem elektronů. Je-li většina elektronů spontánně natočena stejným směrem, vykazuje látka magnetické vlastnosti. Užívat k uchování informace spinu elektronu, tzv.

spintronika, se jeví jako velmi slibná oblast, jíž by se mohla ubírat budoucnost počítačů. Současné počítače totiž čtou informace na základě přítomnosti nebo nepřítomnosti elektronů. Vytvořit proud elektronů však vyžaduje energii a navíc produkuje zbytečné ztráty v podobě tepla.

Při čtení informace pomocí natočení spinu by však tyto problémy odpadly – usklaňování informací by bylo nejen rychlejší, ale také méně náročné na spotřebu energie.

Problém však spočívá v tom, jak toto „natočení spinu“ zvnějšku zařídit. Japonští vědci umístili do struktury nemagnetického polovodiče oxidu titaničitého atom kobaltu. Vytvořili tak materiál, který může při pokojové teplotě přeskakovat mezi paramagnetickým a feromagnetickým stavem.

Podařilo se jim to díky dodání malého množství elektronů, díky nimž se elektrony v kobaltových iontech otočily správným směrem.  To, že tento děj proběhl při běžné pokojové teplotě, otevírá před materiálovým inženýrstvím další, dříve netušené obzory.