Řada čtenářů 21. století si jistě vzpomene na loňskou obrovsky medializovanou událost objevu velmi zvláštních bakterií z kalifornského jezera Mono. Z typicky americky halasného ohlášení objevu „mimozemského života“, publikovaného v časopise Science, se nakonec vyklubal objev bakterie, která dokáže přežít v životu zcela nepříznivém prostředí jezera.
To by z ní ještě kandidáta na „jeden z největších vědeckých objevů století“ ještě nedělalo. Její jedinečnost má spočívat hlavně v tom, že dokáže nahradit jeden ze šesti základních biogenní prvků, fosfor, životu jinak velmi nepřátelským arzenem.
Autoři objevu, mikrobiologové vedení Felisou Wolfe-Simonovou z Astrobiologického institutu NASA dokonce vyvozovali, že objev takovéto bakterie vlastně znamená, že se život na Zemi nevyvinul pouze jednou, ale přinejmenším dvakrát.
Halasná kampaň, která objev týmu provázela, byla přeci jen trochu moc i na Američany. Kritika metodologie konkrétních pokusů, které měly údajnou arzenumilovnost bakterií prokázat, se objevovala na blozích vědců prakticky od data prvního uveřejnění článku.
Po zhruba půl roce po prvním uveřejnění objevu se rozhodli dopřát sluchu kritickým hlasům i sami vydavatelé časopisu Science a v jeho posledním čísle uveřejnili sérii kritických článků od řady renovovaných vědců.
Kritika přinutila dr. Wolfe-Simonovou, aby i dalším vědcům umožnila přístup ke „svým“ bakteriím. Budoucnost snad ukáže, zda se výsledky prvních pokusů pokusí zreprodukovat, nebo zda se z „objevu století“ stane spíše „ostuda století“.