Když byla v roce 2004 objevena extrasolární planeta HD 160691 c, obíhající hvězdu Mu Arae, vědci jistě netušili, že se stane prvním známým zástupcem velmi běžného typu extrasolární planety. Tyto takzvané „horké Neptuny“ mají hmotnost a složení podobné Neptunovi, většinou však mají vyšší teplotu.
Okolo své mateřské hvězdy obíhají také v podstatně nižší vzdálenosti než Neptun – zhruba tak daleko, jako naše Země od Slunce.
Poté, co se ukázalo, že horké Neptuny patří ve vesmíru ke zcela běžným úkazům, začalo vědce zajímat jak je možné, v naší sluneční soustavě žádnou takovou planetu nenajdeme. Asi nejběžnější teorie o jejich vzniku počítala s tím, že tento typ planety vznikl v ve vzdálenějších regionech planetárních soustav a teprve časem se k mateřské hvězdě více přiblížil.
Astrofyzikové Brad Hansen z univerzity v Los Angeles a Norm Murray z Kanadského institutu pro teoretickou astrofyziku však nedávno prezentovali odborné veřejnosti model, který podle nich dokáže vysvětlit původ tohoto typu těles v blízkosti mateřské hvězdy a tím také v podstatě jejich velký počet ve vesmíru.
Jejich model vychází z představy disku tvořeného prachem a plynem, který obepíná mladou hvězdu. V případě, že tento disk překročí jistou hodnotu hmotnosti, vytvoří se v něm rozsáhlá centra, která kolem sebe díky své gravitaci soustředí plyny a vytvoří planetu typu horkého Neptunu.
Tento model tedy říká, že v rané fázi formování naší sluneční soustavy dostatečně hmotný disk okolo Slunce neexistoval.