V učebnicích fyziky od základních škol po vysoké se elementární částice včetně elektronů znázorňují kruhem. Můžeme se ale domnívat, že částice jsou skutečně kulaté? Napovídala by to unikátní povaha koule – je ze všech možných tvarů nejsymetričtější a tedy jaksi „nejdokonalejší“.

Žádná ze současných teorií však nepředpokládá, že by tomu tak skutečně bylo. Jednotlivé teorie se však vzájemně liší  v předpovědích, jak hodně velká či malá by odchylka měla být..

Podle  v současné době nejpřijímanější teorie o povaze subatomárního světa, tzv. standardního modelu je tak malá, že ji v za současného stavu techniky není ani vzdáleně možné naměřit.  Jedna z konkurenčních teorií, tzv.

supersymetrický model, však předpovídá něco jiného. Elektron by podle ní měl být „šišatý“ tak, že by to dnes již mohli experimentální fyzikové zjistit.

Jony Hudson a jeho kolegové z Imperial College London, kteří nedávno zveřejnili své výsledky v časopise Nature,  pracovali s ultrachladnými molekulami fluoridu ytterbia. Vědci manipulovali molekuly elektrickým a magnetickým polem a pozorovali, jak na proměny pole reaguje spin částice.

Proměny ve spinu (tedy velmi zhruba něco jako „rotaci“ elektronu) by měly odhalit jakoukoliv asymetrii.

A výsledek? Elektron se choval jako dokonalá koule. Znamená to tedy, že mezi fyziky oblíbená teorie supersymetrie má skutečně na kahánku? I když se to touto teorií již kýve židle i z jiných důvodů, stále ještě nebyla zcela poražena.

„Nemůžeme supersymetrii vyvrátit. To však neznamená, že bychom na ni nevytvářeli tlak,“ vysvětluje Hudson.