Nebojácní lidé bývají většinou vnímáni jako morální hrdinové, kteří dokáží své strachy držet vůlí na uzdě. Podle amerických psychologů vedených Patrickem D. Sylversem z University of Washington je existuje však forma nebojácnosti, která nevyžaduje prakticky žádnou investici – je víceméně vrozená.
O to horší je, že je ve skutečnosti prakticky rodnou sestrou vlastnosti, která je vysloveně špatná: agresivity, která pramení z nedostatku empatie neboli schopnosti vcítit se do pocitů druhých.
Vědci studovali skupinu 88 chlapců. Někteří z nich byli v osobním životě zcela bezproblémoví, řada z nich však vykazovala nadměrnou agresivitu a zřejmý nedostatek empatie. Každému z chlapců vědci na zlomek vteřiny promítali obrázky lidských tváří, které vyjadřovaly 4 typy emocí: strach, zhnusení, štěstí a poslední výraz byl neutrální.
Po krátké době expozice, díky níž mohli chlapci reagovat pouze na zcela nevědomé úrovni, měli stisknutím některého z tlačítek přiřadit k obrázku patřičný pojem. Bezproblémoví chlapci reagovali na všechny typy emocí, nejrychleji však na výraz strachu. Agresivní jedinci však měli s rozpoznáním této emoce velký problém.
A závěr? Vědci měli po nějakou dobu za to, že agresivní jedinci by mohli být trénováni na rozpoznání vystrašeného výrazu svých obětí pomocí obrázků či videa. Pokus však ukázal, že něco takového nebude asi možné.