Stres a volné radikály

Velmi reaktivní substance, takzvané volné kyslíkové radikály, si mezi lékaři ani mezi laiky nevysloužily příliš dobrou pověst. Ano, tyto látky skutečně dokáží způsobovat nevratné poškození důležitých částí buněk.

Podle nedávného výzkumu švédských vědců však dokážou sehrát v organismu i některé pozitivní role. Vědci ze švédského Karolinska Institutet pod vedením profesora Håkana Westerblada hrají při reakcích srdce na stresující podmínky roli důležitých signálních molekul.

Roboti se učí, jak se správně hýbat

Další vrátka k polidštění robotů se otevřela

Andrea Thomasová z Georgijského technologického institutu v Atlantě v USA se spolu se svým doktorandem Michaelem Gielniakem nedávno snažili naučit roboty pohybovat se lidským způsobem. Nejprve si v laboratoři vytvořili snímky pohybu několik lidí, ty poté převedli do řeči jedniček a nul a nakonec je nahráli do mozku svého robota, kterému přezdívají Simon.

Simonův pohyb se také snažili učinit plynulejší tím, že umožnili, aby se několik z jeho kloubů pohybovalo současně. V kole druhém tedy nechali lidi, aby pozorovali Simonovy pohyby, a poté se ho snažili napodobit.

Jejich napodobování vědci opět snímali a opět je pečlivě srovnávali se Simonem. Ukázalo se, že Simonovy pohyby a pohyby lidí si byly skutečně mnohem bližší. Dalo by se tedy říci, že lidé naučili robota, jak se má správně hýbat.

Stopování „padajících hvězd“

NASA chystá nový lov na meteority

Do zemské atmosféry vstoupí každý den na 100 tun větších či menších kousků meziplanetární vesmírné hmoty. Části, kterým se podaří dosáhnout zemského povrchu, meteority, jsou pak pro astronomy cenným zdrojem informací o struktuře a dějinách sluneční soustavy.

K jejich mapování naplánovala americká NASA celonárodní síť kamer. Zatím je síť skutečně chudičká, čítá pouhé 3 kamery, v následujících měsících a letech by se však měla rozrůst tak, aby pokryla celé území Spojených států.

Školou povolená hračka:

dálkově ovládaný šváb

Díky projektu, který realizovala firma Brackyards Brains může mít zanedlouho prakticky každé dítě doma vlastního švába na dálkové ovládání. Stačí si zakoupit soupravu a nasadit ji na tělo nebohého hmyzu.

Základem je jednoduchá stavebnice a dva čipy, které stimulují nervy vedoucí do tykadel. Pomocí dálkového ovládání je lze pak snadno měnit směr švábova pohybu. Tvůrci projektu předpokládají, že jejich vynález bude využíván především při výuce biologie.

Nový program na předpovídání budoucnosti

Jak budeme vypadat za 10 let? Počítač poradí!

Dejte počítači vaši fotografii, otevřete speciální program a zmáčkněte enter. Pak už stačí jen několik okamžiků počkat a z počítače na vás vykoukne vaše tvář, starší třeba o 20 let. Nezávazná hrátka? Kdepak, takový program se může skutečně velmi hodit.

Například kriminalistům. Doktorand montrealské univerzity Concordia Khoa Luu ve své nové práci zkombinoval starší přístupy a do svých algoritmů zahrnul známá pravidla proměn tváře (prodlužování a rozšiřování, přibývání vrásek, povolování svalů atd.).

Informace, s nimiž program pracuje, poté ještě rozšířil o fotografie tváří sourozenců a rodičů. Takto utvořený program dodal zatím nejlepší předpovědi, které se zatím podařilo vytvořit.

Další odhalení moci testosteronu

Jak se zrodí génius?

Jak je možné, že někdo se zrodí jako Einstein, zatímco jiní mohou za vrchol své kariéry považovat maximálně ježdění s popelářským vozem? Dojde-li v odborných kruzích na debatu, točí se vždy většinou okolo genů či prostředí.

Nový směr by jí mohl dát nedávný objev neurologů Martyho Mrazika z University of Alberta v kanadském Edmontonu a jeho kolegy Stefana Domrowskiho z americké Rider University. Nadání by podle nich mohlo souviset se zvýšenou hladinou testosteronu v těle matky.

Druhohorní ráj v chladném moři

Ztracený svět u břehů Antarktidy

Arthur Conan Doyle situoval svůj román Ztracený svět na stolovou horu ukrytou v pralesích Jižní Ameriky. Takový ztracený svět, osídlený živými posly minulosti, byl nedávno opravdu objeven. Nachází se také na hoře, ale hluboko pod mořskou hladinou.

Namísto dinosaurů zde potkáme zcela odlišnou prehistorickou faunu – lilijice, tedy příbuzné např. ježovek či hvězdic. Davidu Bowdenovi a jeho kolegům z Národního institutu pro vodní a atmosférický výzkum v Aucklandu na Novém Zélandu se jej podařilo objevit na místě zvaném Admiralty Seamount (Podmořská hora admirality), které leží v hloubce okolo 460 m nedaleko Scottova ostrova v Rossově moři.

Podle Tima O´Hary z Melbounského muzea se sice nejedná o skutečné druhohorní tvory, ale o jejich blízké příbuzné, kteří si uchovali řadu velmi archaických rysů.

Zvláštní savcovití plazi z permu

Šavlozubí vegetariáni z Brazílie

Zvláštní tvor velikosti středního psa, který byl nedávno objeven v permských vrstvách v dnešní Brazílii, získal název  Tiarajudens eccentricus. Od psů se však lišil v mnoha znacích. Především to vůbec nebyl savec, ale patřil do dnes již zcela vyhynulé linie terapsidních plazů, takzvaných anomodontů.

Přestože byl zjevně vegetarián, což prozradily jeho zuby, které do sebe krásně zapadaly (tzv. dentální okluze), a sloužily tak zjevně k drcení rostlinné potravy, čněly mu z horní čelisti také zuby obrovské připomínající úpravu chrupu u šavlozubých koček (Machairodontinae).

Vědci spekulují, že své zvláštní šavlovité zuby používal tento vegetarián buď k přitahování větviček, nebo k tomu, aby hrozil ostatním samcům.

Nový objev amerických fyziků:

Vysokoteplotní supravodiče: nová fáze hmoty?

Každé skupenství hmoty se může z hlediska termodynamiky nacházet v různých stavech, tzv. fázích. Na novou fázi narazili fyzikové při výzkumu vysokoteplotních supravodičů. Tým pod vedením Č-Sün Šena ze Stanfordského institutu pro materiálový a energetický výzkum (SIMES) se věnoval výzkumu tzv.

pseudoděr (pseudogap), které v látce vznikají díky velmi zvláštnímu chování elektronů. A jejich závěr? Ve stavu „pseudoděr“ se elektrony ve skutečnosti nepárují, ale vytvářejí nový, vlastní řád, který přetrvává i v momentě, kdy látka začne být supravodivou.

Fyzikové zatím netuší, zda je tento způsob organizace elektronů pro supravodivost přítelem, či nepřítelem. O tom, že se jedná o novou, dříve neznámou fázi hmoty, však fyzikové již nepochybují.

Co rohovka napoví o cukrovce?

Oko: okno do lidského zdraví?

Nedávný výzkum neurologů pod vedením Nathana Efrona z Queenslandské technologické univerzity v Brisbane prokázal, že přinejmenším v případě stanovování míry poškození nervů v důsledku cukrovky může napomoci metoda, jinak považovaná za „pavědeckou“ – pohled do oka.

Vědci využili vědomosti, že jednou z nejhustěji inervovaných tkání lidského těla je oční rohovka. I ta nejslabší degenerace nervů by se zde tudíž měla projevit. Oční rohovka má coby diagnostické kritérium další výhody: je snadno přístupná a lze ji přímo pozorovat prostřednictvím mikroskopu.

Co prozradí analýza meteoritu?

Na počátku byla cukrová vata

Jak vypadaly první kusy pevných látek, z nichž se postupně vytvořila sluneční soustava? Podle počítačových modelů měly strukturu velmi podobnou cukrové vatě – byly velmi křehké a porézní. Teprve v průběhu času byla turbulencemi „slisována“ do husté podoby, kterou známe dnes.

Tým geologů pod vedením Phila Blanda z Imperial College v Londýně přinesl nedávno pro tuto teorii významnou podporu. Z analýzy meteoritu typu uhlíkatého chondritu, tedy jakési fosílie z doby počátku sluneční soustavy objevili strukturu, která podle nich nemohla vzniknout jinak, než právě „zhuštěním“ původní „cukrové vaty“.

Když vlny dorazí se zpožděním…

Chilské zemětřesení mělo kalifornské „bratříčky“

Silné zemětřesení, které vloni v únoru zasáhlo Chile, mělo svou ozvěnu i na tak na první pohled nesouvisejícím místě, jako je americká Kalifornie. Mikrozemětřesení zpožděná o několik hodin měly na svědomí seismické vlny, jež mezi tím několikrát oběhly zeměkouli, dokonce i vícekrát, než jednou.

Tým Č‘-kang pchenga z Georgijského technologického institutu v americké Atlantě, který s touto teorií přišel, se dnes věnuje pátrání po stopách dalších „bratříčků“ chilského zemětřesení po celém světě.

Nové zkoumání „kosmického vraku“

Tychonova supernova vydává další tajemství

Supernova, která zazářila na obloze roku 1572 v souhvězdí Kassiopeji, sehrála v dějinách astronomie neuvěřitelně důležitou úlohu. Napomohla totiž k pádu Aristotelem založené geocentrické teorie. Ostatky po explozi hvězdy nedávno znovu zkoumal mezinárodní tým astronomů pod vedením Kristoffera Eriksena z Rutgersovy univerzity v New Jersey.

K pozorování využili metodu tzv. rentgenové spektroskopie, díky níž odhalili ve zbytcích upernovy zvláštní proužky. Ty podle nich vznikají díky zvláštní struktuře magnetického pole, kterou dosavadní modely explozí nepředpokládaly.

Podle výpočtů astronomů vznikají v místech proužků částice urychlené až na 100násobek energie, která je využívána při srážkách protonů v největším urychlovači částic na Zemi (LHC). Právě v supernovách tedy mohou vznikat vysokoenergetické částice, které přicházejí na Zemi z vesmíru.

Stalo se:

Před 194 lety:

1. 6. 1817 poprvé předvedl český mechanik, vynálezce a propagátor parovozu  Josef Božek (1782–1835) široké veřejnosti loď na parní pohon na Vltavě. Tuto loď na parní pohon zkonstruoval sám.

Před 153 lety:

6. 6.1858 se v Praze narodil Dismas Šlambor, známý spíše pod svým uměleckým jménem Viktor Ponrepo. Ponrepo se stal legendárním českým průkopníkem kinematografie a provozovatelem prvního stálého kina v Praze v domě U Modré štiky v Karlově ulici.

před 76 lety:

7. 6.1935 zemřel ruský šlechtitel a ovocnář Ivan Vladimírovič Mičurin (nar. 1855). Během jeho kariéry se mu podařilo vypěstovat na 300 nových odrůd ovoce, zejména jabloní, které byly vhodné pro chladné podmínky centrálního Ruska.

před 168 lety:

9. 6. 1843 se v Praze narodila Bertha von Suttner, dívčím jménem hraběnka Kinsky(i?) z Chynic a Tetova. Tato česko-rakouská šlechtična se velmi angažovala v pacifistickém hnutí a v roce 1905 se stala první ženou, jíž byla udělena Nobelova cena míru.

před 134 lety:

16. 6.1877 se v moravských Boskovicích narodil významný speleolog a archeolog Karel Absolon. Proslavil se především mapováním jeskyní Moravského krasu a řízením prvních vykopávek v Dolních Věstonicích a jeskyni Pekárna.

před 117 lety:

23. 6. 1894 byl z popudu pedagoga a historika Pierre de Coubertina (1863–1937) založen v Paříži Mezinárodní olympijský výbor. Spoluautorem olympijské charty a později i jedním z předsedů Výboru byl i český pedagog a překladatel Jiří Guth (1831–1943).

Malé velké informace:

O tom, že přítomnost žen má na mladé muže blahodárný vliv, bylo popsáno již skutečně mnoho papíru. Stejná věc je však v živočišné říši rozšířena i mezi mnoha jinými druhy včetně ptáků. Například mladí samečci zebřiček se naučí zpívat mnohem lépe, když se mohou „předvádět“ před staršími samičkami.

Přichytit dávno vyhynulé tvory při aktu lásky chce skutečně velkou porci badatelského štěstí. A právě to měli ruští vědci, když v baltském jantaru objevili 40 milionů let staré kopulující tvorečky: roztoče druhu Glaesacarus rhombeus.

Při bližším prohlédnutí dokonce zjistili, že si oproti dnešním druhům při milování „prohodili role“. Tím větším a aktivnějším byla samička.

Chabá strava v těhotenství může vést k pozdějšímu rozvinutí cukrovky 2. typu. S tímto zjištěním přišli vědci z britské Cambridge. Strava chudá na proteiny může podle nich vést ke špatnému vývoji tzv. beta buněk ve slinivce břišní.

Právě tyto buňky jsou zodpovědné za výrobu hormonu inzulínu, který reguluje hladinu cukru v krvi.

Britští inženýři učinili nedávno další krok k tomu, aby se laserové 3-D tiskárny staly skutečně významnou technologií, která v budoucnu změní svět tak, jako jej změnil vynález počítačů či mobilů v minulosti.

Podařilo se jim vyvinout technologii výroby z nylonu. Prvním výsledkem je kolo s nylonovou kostrou, která je údajně stejně pevná, jako by byla z kovu.

Společnost L´Oréal, která již pátým rokem uděluje stipendia L´Oréal Pro ženy ve vědě, se rozhodla komunikovat také prostřednictvím sociálních sítí. Program L´Oréal Pro ženy ve vědě je součástí mezinárodního projektu For Women In Science a kromě Akademie věd České republiky jej v naší zemi podporuje také Česká komise UNESCO. Více informací najdete na www.prozenyvevede.cz a nově také na www.facebook.com/chytreakrasne.

Roboti, jejichž velikost naznačují předpony mikro- či nano-, se díky důmyslu inženýrů pohybují v lidském těle stále častěji. Díky práci Michaela Kummera z Institutu pro robotiku a inteligentní systémy v Curychu, se dnes pohybují i uvnitř lidských očí.

Napomáhají tam totiž s rozvozem léků, které mají zabraňovat stárnutí buněk žluté skvrny.

Život ve vysokých nadmořských výškách může být v mnoha ohledech nepříjemný, má však i své výhody. Podle nedávno publikované rozsáhlé studie amerických lékařů mají lidé žijící v horách nižší pravděpodobnost, že je postihne ischemická choroba srdeční. V průměru se tak horalé dožívají vyššího věku než obyvatelé nížin.

Příští mise ze Země na Mars by mohla na své palubě nést zařízení zkonstruované vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT). Toto zařízení by mělo být schopné rozpoznat i známky po dávno zmizelém životě v horninách několik metrů pod povrchem.

Jeho cílem by měly být zbytky pradávné DNA, zanechané zde třeba i těmi nejjednoduššími buňkami.

Pokud vám záleží na zdraví, měli byste jíst co největší množství vlašských ořechů. Tak alespoň zní závěr amerických biochemiků, kteří nedávno zkoumali zdraví prospěšné látky, jež jsou v nich obsaženy. Podle jejich závěrů obsahují vlašské ořechy vysoký podíl velmi mocných antioxidantů, tedy látek, které zabraňují degenerativním procesům v organismu.

Dysfagie neboli potíže s polykáním bývají často spojené se stavem, který následuje po mozkové příhodě. Nedávná studie amerických lékařů přinesla návrh, jak pacientům s tímto omezením pomoci. Vědci navrhují stimulaci mozku slabým elektrickým proudem.

Látka kurkumin, kterou každý z nás čas od času sní společně s jídlem kořeněným kari, by mohla v budoucnu najít jedno zajímavé využití. Senzory založené na molekulách kurkuminu by mohly napomáhat při „vyčenichání“ malého množství výbušnin a přispět tak k větší bezpečnosti veřejných míst, jako jsou například letiště či městská doprava.