Domů     .Top
Mrazivé vrty do hloubky 15 000 000 let: Život v extrémním prostředí
Iva Adlerová 20.5.2011

Skrz ledovou krustu jezera Vostok se do hloubky 3750 m pokoušejí provrtat ruští vědci. Ledové sevření uzavřelo jezero před více než 15 milióny let a vědci doufají, že pod ledem najdou unikátní svět. Miliony let zakonzervované původní i nové formy života.

Satelitní snímky Antarktidy prozradily ukrytý systém jezer pod ledem již na konci minulého století. Jezero Vostok nedává spát ruským vědcům i jejich britským kolegům od roku 1996. Ovšem teprve teď se proměnili v ledové krtky a pokoušejí se proniknout tunami ledu až do hluboko skryté a zřejmě křišťálově čisté vody.

Co plave v prehistorické konzervě?

Největší, nejhlubší a nejizolovanější z asi 150 jezer ukrytých pod ledem (tzv. subglaciálních) v Antarktidě je právě jezero Vostok. Sice ho nikdo ho nikdy neviděl, přesto radar zjistil, že je 250 km dlouhé, 60 km široké a pod hladinou je hloubka asi 800 m.

Svojí velikostí je tak srovnatelné s „pozemským“ Bajkalem, který leží na východní Sibiři.

Pod takřka čtyřkilometrovým příkrovem miliony let starého ledu je tekutá voda ohřívaná geotermálním teplem a kdoví, co v ní může plavat. Zřejmě je sladká, dokonce možná díky tlaku ledu přesycená kyslíkem i dusíkem jako žádné jiné místo na zemi.

„Je to jako objevovat cizí planetu, kde ještě nikdo nikdy nebyl. Netušíme, co všechno můžeme najít,“ říká Valerij Lukin z AARI (Ruského institutu pro arktický a antarktický výzkum) v Petrohradě.

Strach nahánějící velkorysost

Snaha otevřít přístup k hladině však vyvolala ve vědeckém světě dvě protichůdná tažení. Vlna nadšeného očekávání převratných objevů se v protisměru srazila s kritikou předpokládané neopatrnosti a nezodpovědnosti při odkrývání dosud neporušeného prostředí.

Kritici se obávali hlavně „velkorysosti“ ruské expedice a možnosti přenesení bakterií z vrtné soupravy do zkoumaného jezera. Pak už by nikdo nemohl prokázat, jaké formy života pocházejí z  prostředí izolovaného miliony let a jaké tam zanesli nezodpovědní experimentátoři. Ruští vědci vzali poté připomínky vážně a zpřísnili plány na odběr vzorků.

Metrové krystaly tvrdé jako sklo

Skeptiky poněkud uklidnilo to, že jezero Vostok je sice v mnoha směrech unikátní, není však jediným místem, kde se pod velmi starým ledem mohou dočkat překvapení.

První pokusné vrty probíhaly od 90. let minulého století a již v letech 2008-2009 chybělo k hladině pouhých 80 metrů. Pak se postup zpomalil, protože v těchto hloubkách má led zcela jinou strukturu, než známe.

Těsně nad hladinou jezera totiž tvoří obrovské jednolité krystaly až jeden metr v průměru, které jsou tvrdé jako sklo.

Poslední metry vrtu jsou kvůli tomu problematičtější než tři kilometry „běžného“ ledu s předvídatelným chováním nad nimi. Letošní vrtání se před nástupem antarktické zimy, kdy teploty atakují -70oC, v extrémních případech až -90oC, muselo zastavit.

Podle Lukina se podařilo dosáhnout hloubky 3 720,47 metru. Radarová měření ukázala, že je to jen 29,53 metru nad hladinou. Aby do prosince, kdy se spolu s poněkud teplejším počasím (od -10 oC do -40 oC) vědci chtějí vrátit, vrt nezamrznul, načerpali do něj podle již dříve ověřeného postupu asi 35 tun směsi kerosenu a freonu.

Jsou si Vostok a Europa podobní?

Vědci si slibují, že objeví nové formy života a také informace o tom, jak život na planetě vypadal před dobou ledovou. Kosmičtí biologové se těší, že se dozvědí něco o možnostech života v podobných podmínkách, třeba na Jupiterově měsíci Europa, kde pod jednolitou krustou ledu tlustou asi 10 – 30 km předpokládají 100 km hluboký oceán vody, ohřívané díky gravitačnímu poli Jupiteru.

Vedoucí britské expedice k jednomu z menších anatarktických jezer, Martin Siegert z univerzity v Edinburghu říká: „Je to extrémní prostředí, ale může v něm být život. To nás nutí pokusit se jej odhalit a poznat.

Jaká forma život to je? Jak prosperuje?“.

Tajemné ledokruhy

V roce 1942 přistála v Grónsku skupina amerických vojenských letadel P-38 a B-17. Když v roce 1990 přišli nadšenci s nápadem je najít a pokusit se je zprovoznit (což se v jednom případě skutečně podařilo), vyvolali jako bonus malou válku mezi vědci.

Čím? Šlo o odhad driftu (posunu ledové vrstvy) a přírůstkových kruhů ledu. Proti všem předpokladům se místo přistání nikam neodstěhovalo. Ještě větší překvapení bylo, že namísto očekávané asi šestimetrové vrstvy byla letadla za 48 let překryta 80 m silným ledem.

Prý se nepropadla, jen datování vrstev ledu podle tzv. ročních kroužků, vrstev ledu, se neukázalo jako přesné. Někteří vědci vysvětlují, že vrstvičky nevznikají střídáním léta a zimy, ale tepla a chladu, které může nastat i několikrát za den.

Související články
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, […]
Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní […]
Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy […]
Protože elektrokola nebývají úplně levnou záležitostí, je pro každého majitele nejdůležitější ze všeho kvalitní ochrana před krádeží. Toho si je dobře vědom i nizozemský výrobce kol VanMoof, který bez mrknutí oka tvrdí, že má tu nejlepší ochranu na světě. Skutečně nepřehání? Pokud se podrobněji podíváme na ochranu jejich elektrokol Electrified S2 a X2, pak je […]
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz