V dnešní lidské populaci je poměr mezi praváky a leváky víceméně konstantní. Praváci „porážejí“ leváky zhruba 9:1. Bylo tomu však takto vždy?

Po stopách lidské laterality neboli preferování jedné ze stran se vydali vědci z Itálie, Chorvatska a Španělska pod vedením  prof. Davida Frayera z univerzity v americkém Kansas City. Prof. Frayer se svými kolegy si zvolil metodu skutečně nečekanou.

Prozkoumali totiž řadu zubů z mnoha evropských lokalit. Nejstarší z nich byl 500 000 let starý a pocházel ze španělské lokality Sima de los Huesos. Vědci mají za to, že patřil pravděpodobně přímému předchůdci neandrtálců.

Ostatní zuby pocházeli od dalších, často již podstatně mladších neandrtálců. A jak vlastně souvisí zkoumání zubů s výzkumy laterality? Při podrobném průzkumu totiž vědci odhalili na zubech drobné rýhy, které vznikly při výrobě kamenných nástrojů.

Dříve nebo později se totiž při práci stalo, že „pračlověk“ uhodil do zubů. Praváci se pochopitelně častěji uhodili do zubů na pravé straně obličeje. Z podrobného součtu vyšlo najevo, že praváků bylo mezi neandrtálci celých 93,1%,  tedy zhruba tolik, jako mezi dnešními lidmi.