Jak vlastně funguje v mozku látka psilocybin, s jejímž prostřednictvím si řada lidí dobrovolně pořídí otravu magickým houbami lysohlávkami? Britští vědci si na jeho „řádění“ nedávno posvítili prostřednictvím funkční magnetické rezonance.
„Houbičky“ podle nich překvapivě aktivitu mozku spíše utlumují. .
Psylocybin, tedy účinná látka „magických hub“, má velkou přitažlivost nejen pro lidi, kteří se čas od času rádi dostanou do „rauše“. Její struktura je totiž velmi podobná serotoninu, tedy látce, která má mnoho společného s naší náladou.
Tato podobnost ji předurčuje k tomu, aby se vázala na stejné receptory na povrchu buněk, jako právě serotonin. Její další významnou vlastností je, že stimuluje buňky k přepisování genů, které mají co do činění s kontaktem mezi nervovými buňkami.
Není proto divu, že se tato látka ocitla v hledáčku neurologů, kteří pátrají po ještě účinnějších antidepresivech.
Nebylo by proto od věci, abychom zjistili, jaké změny v mozku vlastně psilocybin způsobuje, řekli si vědci z londýnské Imperial College pod vedení Robina Cartana-Harrise. Vědci své dobrovolníky z řad studentů nejprve „nadopovali“ houbičkami a poté je umístili do „tunelu“ funkční magnetické rezonance (fMRI).
Pohled přímo do jejich hlav odhalil, že tato látka sice „rozšiřuje mysl“, ve skutečnosti však naopak snižuje jak proudění krve, tak vzájemné propojení mezi různými oblastmi mozku. Přesně stejná místa bývají naopak velmi aktivní u lidí, kteří trpí depresí.
Léky založené na psilocybinu by tedy mohly v budoucnu vést k efektivnímu potlačování depresí.