Domů    
Proč zmizeli ze Severní Ameriky čtvrtohorní obři?
Pavel Šmejkal 8.4.2011

Vymizení obrovských zvířat po konci poslední doby ledové zůstává pro vědce dodnes záhadou. I když na toto téma byla publikována již řada názorů, žádný nebyl dosud uznán za ten jediný správný. Podle nejnovější teorie mohlo za vymizením obrů v Severní Americe stát masové rozšíření jejich důležitých konkurentů – bizonů. .

Vymizení tzv. pleistocénní megafauny, tedy obrovitých forem savců jako byli mamuti, šavlozubé kočky či obrovití bobři po konci poslední doby ledové, dráždí vědecké instinkty řady paleontologů i zoologů.

Během posledních desetiletí byla zformulována řada teorií, které sázejí tu na nouzi o potravu, tu na nové parazity, tu na zhoubný vliv nastupujícího vládce planety – člověka. Podle kurátora paleontologických sbírek v muzeu v Redlands v Kalifornii Erica Scotta však mohl stát za hromadným vymřením velkých savců v Severní Americe jiný, a dlužno říci, že velmi tradiční mechanismus – stará dobrá konkurence.

Vládci amerických prérií

Bizoni, kteří ještě před 150 lety zaplavovali svými mohutnými těly obrovské oblasti širokých severoamerických prérií, se do Severní Ameriky rozšířili z Euroasie asi před 220 000 lety. Ve srovnání se svými tehdejšími konkurenty byli poněkud lépe vybaveni.

Jako přežvýkavci mají žaludek rozdělen na 4 části a z potravy tak dokážou získat živiny patřičně efektivněji. Díky této výhodě začali nad svými potravními konkurenty početně převyšovat, až je nakonec zcela vytlačili.

Scott upozorňuje, že bizony podle všeho nelze vinit z vytlačení mamutů a ostatních obrů úplně. „Gigantická stáda pasoucích se bizonů však mohla k hromadné demisi čtvrtohorních obrů účinně napomoci,“ obhajuje svou myšlenku Scott.

Smutný osud vládců lesů a prérií

Rod obrovitých turovitých sudokopytníků jménem Bison měl ještě před zhruba jedním miliónem let přinejmenším 7 druhů. 4 z nich však již zcela vyhynuly a dnes se setkáváme pouze s dvěma, jejichž existence má však také již na kahánku: záchrana se podařila skutečně na poslední chvíli.

Američtí prérijní bizoni (Bison bison), kteří vládli prériím dlouhé tisíce let, málem zcela vymizeli během několika desetiletí ve druhé polovině 19. století. Z původního počtu 30 miliónů kusů se jejich stavy snížily na několik set kusů.

Díky ochraně v rezervacích dnes přežívá asi 80 000 kusů a druh je považován za zachráněný. Evropský druh Bison bonasus, neboli zubr, který dává přednost hlubokým lesům, byl v divoké přírodě zcela vyhuben po první světové válce.

Dnešní zubři (asi 3000 kusů), kteří žijí ve volné přírodě jen v několika rezervacích v Polsku, Ukrajině, Bělorusku, Slovensku a Litvě, jsou potomky několika zvířat, která přežila v zajetí, a částečně i amerických bizonů, s nimiž byli kříženi. .

Michal Andrle

Související články
Zajímavosti 3.8.2025
Více než sto let nás kvantová fyzika učí, že světlo je jak částice, tak vlna. Nyní tým výzkumníků z MIT provedl odvážný experiment s jednotlivými atomy, který potvrzuje, že i když světlo může vykazovat vlnové i částicové vlastnosti, nikdy se neprojeví obojí zároveň při jednom konkrétním měření. V roce 1801 britský fyzik a lékař Thomas […]
Medicína Příroda 2.8.2025
Ve světě genetiky padla další hranice. Vědcům z britského Medical Research Council se podařilo vytvořit bakterii, která k tvorbě bílkovin využívá jiný kód než zbytek života na Zemi. Studie tak mimo jiné ukazuje, že život si dokáže poradit i s výrazně zúženou verzí genetického kódu. Všechny živé organismy, od javorů přes kladivouny až po paní […]
Roku 1954 byly v pozůstatcích významného antického města zvaného Paestum nalezeny bronzové nádoby, které v sobě obsahovaly záhadnou lepkavou hmotu. Její složení po 70 let mátlo odborníky. Nyní se díky pokrokům v chemické analýze konečně podařilo odhalit její složení, a ukončit tak dlouhé roky trvající dohady. Když bylo v podzemní svatyni ve městě Paestum, které […]
Viry a bakterie mezi sebou bojují o přežití už miliardy let. Až nyní se ale o tento souboj začínáme zajímat i my, protože by nám mohl přinést nové strategie pro boj s infekcemi, se kterými si antibiotika nedokáží poradit. Pomohou nám viry? Vzhledem k tomu, že se bakterie neustále vyvíjí a jejich hlavním cílem je […]
Medicína 31.7.2025
Nocebo je zlé dvojče známějšího placebo efektu. Nepomáhá, ale škodí. Oba jsou reálné, nejde o pouhé představy, ale měřitelné změny v mozku. Jenže jejich dopad není srovnatelně silný.   Na Duisbursko-Essenské univerzitě připravili zajímavý experiment. Získali pro něj více než stovku dobrovolníků, kteří se domnívali, že půjde o měření jejich odolnosti vůči působení horka na kůži. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz