Domů     .Top
Podařilo se nedočkavým vědcům potkat mimozemšťany v počítači?
Iva Adlerová 23.2.2011

Vědci z několika výzkumných center, například z BEACON Centra pro studium evoluce na Michiganské státní univerzitě v USA, se pokusili obejít velkou překážku. Evoluce je »pomalá« a lidé zvědaví. Jak poznat výsledky experimentu, který příroda plánuje na tisíce let? Pomohli si inteligencí počítačů – naprogramovali digitální evoluci.

Podle profesora Daniela Dennetta, amerického vědce a filozofa, „kdykoliv a kdekoliv nastává vývoj, pokud jsou splněny tři podmínky: replikace, variace (mutace), a soutěž“. Takže proč takové podmínky nepřipravit v počítači a nenastavit rychlost, která nám umožní nakukovat evoluci pod ruce? Čas pro stovky generací je omezený jen rychlostí početního úkonu.

První software – evoluce v akci

Prvním byl před dvaceti lety experiment profesora Thomase S. Raye z oklahomské univerzity, nazvaný Tierra, se schopností sebereplikace, mutací, z nichž některé působily ztrátu funkčnosti vyvíjených digitálních »organismů«, jiné byly neutrální nebo prospěšné.

Rozhodujícím faktorem byl selektivní tlak. Adaptace byly zajímavé – zkracoval se genom, aby se mohl replikovat rychleji, jiné organismy vypustily část svého genomu a okopírovaly si dokonalejší odjinud, vyvinula se obrana proti těmto parazitům, meziparazitické podvody…

… a evoluce software – Avida

O něco později se na michiganské státní univerzitě zrodila Avida. Je zřejmě nejvyspělejší platformou pro studium digitálních organismů. Zcela jistě ten, který nejvíce ovlivnil tento obor. Poskytla detailní kontrolu nad experimentálním nastavením, propracovaný systém návrhu a realizace experimentů, množství možností pro interakce organismů s prostředím.

»Pro ni« byla založena MSU, Michigan State University Digital Evolution Laboratory (Devolab) v roce 1999. Má dvojí cíl – experimentálně studovat digitální organismy, které nám mají pomoci pochopit, jak přírodní evoluce funguje, a pak aplikovat tyto znalosti na řešení výpočetních problémů.

Od svého založení Devolab významně vzrostl jak počtem vědců, tak šíří jejich výzkumu.

Mimozemšťané »v láhvi«

Digitální komunity různorodých ekologických společenstev byly použité experimentálně pro průzkum např. konkurenčního vyloučení a soužití, rovnováhy typu hostitel/parazit, vlivu parazitů na posílení komunitní rozmanitosti, evolučních závodů ve zbrojení, narušení rovnováhy a role historických faktorů v evoluci.

„Schopnost provádět výzkum v oblasti digitálních systémů nám umožnila poznat nuance teorie příbuzenského výběru, který může být obtížné sledovat v přírodních systémech,“ řekl ředitel Devolab dr.Charles Ofria.

Tento »svět v láhvi« se ukázal jako cenný nástroj pro studium evoluce a ekologie, ale to ještě není všechno. Jedním z obrovských bonusů digitální evoluce je to, že umožňuje vědcům prozkoumávat alternativní evoluční cesty vedle těch, kterými Země prošla.

To jim dává naději, že si budou umět lépe představit formy života možné na jiných planetách a budou mít vyšší šanci je poznat, až je uvidí.

Odpojte konkurenci

Práce na vývoji výpočetních systémů začala v roce 1990, kdy byl dánský vědec, nyní působící v Los Alamos National Laboratory, Steen Rasmussen, ispirován počítačovou hru Core War.

Zjednodušeně jde o to, že nepřátelské programy napsané v abstraktním umělém jazyce Redcode vedou válku a vyhrává ten, který dokáže vypnout všechny procesy spojené s jeho konkurenty. Nejúspěšnější byly ty, které si dokázaly vytvářet záložní kopie.

Rassmusen udělal změnu, která umožnila vytvářet náhodné změny v kopiích programů, mutanty. Tím vznikl prostor pro vývoj. Program se jmenoval Core World a Rasmussen ho spustil a nechal běžet.

Měl ale jen omezený úspěch, protože všechny programy byly naprogramovány na likvidaci ostatních a jejich sebereplikace se samokopírováním chybných sekvencí ho dovedla k bodu, kdy se program zhroutil do neživotaschopného stavu.

Více na:

https://devolab.msu.edu/

Související články
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, […]
Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní […]
Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy […]
Protože elektrokola nebývají úplně levnou záležitostí, je pro každého majitele nejdůležitější ze všeho kvalitní ochrana před krádeží. Toho si je dobře vědom i nizozemský výrobce kol VanMoof, který bez mrknutí oka tvrdí, že má tu nejlepší ochranu na světě. Skutečně nepřehání? Pokud se podrobněji podíváme na ochranu jejich elektrokol Electrified S2 a X2, pak je […]
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz