Plastové karoserie má našinec obvykle spojené s lidovým východoněmeckým vozítkem, zvaným Trabant. I kvůli duroplastu, ze kterého bylo toto auto vyrobeno, byl Trabant terčem mnoha vtípků. Jenže se nyní zdá, že by plastová karoserie přece jen mohla mít svou budoucnost.

Jak odlehčit karoserie velkých nákladních vozů? Na tento problém se zaměřili britští technologové. Pokud se totiž sníží hmotnost kamionů, mohou v nich být použity lehčí motory. Ty do ovzduší vypouštějí méně škodlivých látek.

A navíc, lehčí náklaďák se nechová tak brutálně k vozovkám, díky čemuž se může ušetřit nemalé množství financí určené na opravy silnic.

Nové možnosti v aerodynamice

Karoserie nových kamionů není na plastu závislá úplně. Z umělých hmot, konkrétně ze sklolaminátu, je vyrobena pouze kostra návěsu. Ale i tak se hmotnost běžného nákladního vozu sníží o jednu a půl tuny.

Samotné návěsy z plastu přitom váží pouhou čtvrtinu hmotnosti návěsů běžných, u kterých se váha pohybuje kolem šesti tun.

Výzkum těchto nových technologií podporuje Evropská unie v rámci projektu Clearmould. Jak odlehčené karoserie vznikají, vysvětlil jeden z britských badatelů, kteří se na výzkumu podílejí, Matthew Turner:

„Při výzkumu jsou použity recyklovatelné pryskyřice, obsahující vysoký počet pevných úlomků. Tak získáváme konstrukční termoplasty. Ty pak umožňují, abychom mohli vyrobit objekty z naprosto recyklovatelného materiálu.

Narozdíl od klasických jsou tyto materiály lehčí, ale nejen to. Lze je navíc i různě formovat a tvarovat, čímž se v aerodynamice otevírají nové možnosti.“.

Aby se to nerozpadlo…

Flexibilnost tohoto materiálu není od věci. „Nové návěsy mohou být hladké a ploché. Klasické návěsy vypadají na první pohled podobně, ale zespodu, kam se běžně oko nepodívá, jsou velmi členité. Jsou totiž sestaveny z mnoha menších dílků,“ podotýká další z výzkumníků David Goodwin.

Pokud nákladní vůz veze návěs ze sklolaminátu, výrazně klesá odpor vzduchu, zejména při vyšších rychlostech.

Sklolaminát, který Britové při výrobě odlehčené karoserie použili, je celkem slušně odolný. Je lehký i pevný zároveň. Pouhých pět milimetrů tenký sklolaminát bez problémů udržel zátěž šedesáti kilogramů.

A je jasné, že v praxi použitý materiál bude silnější, takže dopravci se nemusejí bát, že se jim plně naložené kamiony za jízdy rozpadnou.

Snesitelná lehkost jízdy

Nová technologie je zatím ve fázi testování. Britští konstruktéři hlásí, že zkoušky zatím probíhají úspěšně. Na návěs se sklolaminátovou kostrou je položen náklad o váze 28 tun a také senzory, které během jízdy snímají zátěž.

Experti v počítačovém středisku pak pozorně sledují, co námaha z konstrukcí udělá.

Zkušební řidič se může skutečně vyřádit. S kamionem jezdí po různých površích, po mokré i suché vozovce, přejíždí i různé drobné překážky, jako jsou zpomalovací pruhy. Brzdy jsou při těchto pokusech vystaveny enormní zátěži, a tím pádem je testována i kostra návěsu.

Vzhledem k tomu, že zatím žádné problémy nenastaly, je možná blízko doba, kdy plasty dobudou i výrobu karoserií.

Bavlna, pryskyřice, duroplast a randál – to byl Trabant

Rok 1957 byl pro sovětský blok ve znamení oslav. Vždyť tehdy uplynulo čtyřicet let od komunisty velebené petrohradské říjnové revoluce, byť se ve skutečnosti jednalo toliko o přestřelku v anarchií zmítaném Rusku.

K výročí této události vypustil SSSR do kosmu první umělou oběžnici Sputnik. A v NDR sjela z továrních pásů také družice, byť ne tak ambiciózní jako ta sovětská. Ano, řeč je o vozítku zvaném Trabant, což v českém překladu znamená právě družice.

Byl to neobyčejný automobil, i proto se stal jedním ze symbolů NDR. Vozy prvních sérií se mohly pochlubit karoserií vyrobenou z odpadní bavlny a pryskyřice. Trabanty jsou však neodmyslitelně spojeny s duroplastem, z něj už byl vyroben slavný Trabant 601, který spatřil světlo světa v roce 1964, a který lze ještě tu a tam dodnes na silnicích potkat.

Poháněl ho dvoutaktní, vzduchem chlazený dvouválec o výkonu 26 koní. Vybaven byl čtyřstupňovou převodovkou s volnoběžkou. Na přání zákazníků byla montována poloautomatická převodovka Hycomat. Na svou dobu to nebyl vůbec špatný vůz.

Jenže Trabant zaspal dobu, což pro výrobky ze zemí »tábora míru« nebylo ničím neobvyklým. Charakteristickými pro tento vůz se staly dva pojmy – zápach a hluk. Slavné východoněmecké BMV (bakelitové motorové vozidlo) se v podstatě ve stejné podobě vyrábělo až do roku 1991, za celou dobu jeho výroby vznikly tři miliony kusů.

Objevilo se několik návrhů na jeho vylepšení, na některých z nich spolupracovali i českoslovenští inženýři, všechny plány nakonec zůstaly u ledu.

Nastal tedy definitivní konec fenoménu Trabant? Možná ne. Na loňském autosalonu ve Frankfurtu byl představen nový Trabant, šetrný k životnímu prostředí. Je vybaven elektromotorem, dosáhne rychlosti 130 kilometrů v hodině (jeho uřvaný předchůdce si o takové rychlosti mohl nechat jen zdát) a na jedno nabití dojede až do vzdálenosti 160 kilometrů. Nový Trabant by se na silnice mohl dostat již v příštím roce.

Vrátí se nákladní tramvaje?

Nákladní dopravu nemusejí zajišťovat jen kamiony nebo vlaky. Začátkem minulého století byla hojně využívána nákladní tramvaj a ta se o své ztracené pozice, ze kterých ji vytlačily především nákladní automobily, nyní znovu hlásí.

Nedaleko našich hranic v německých Drážďanech stojí v centru města továrna společnosti Volkswagen. Zásobování této fabriky pomocí kamionů je jen obtížné představitelné, obyvatelé města by pak trpěli chronickou otravou.

A tak na místní koleje vyjela nákladní tramvaj, zvaná TramGoCar. Dva nákladní vozy brázdí drážďanské ulice ve čtyřicetiminutovém intervalu již od roku 2000. Každá souprava má pět vozů, takže o potřebné dodávky je bohatě postaráno.

O zřízení nákladní tramvajové dopravy uvažují i jiná města, například Curych, Vídeň nebo Brno.