Psychologie v Disneylandu

Kde se vzala lidská kreativita?

Jedné z unikátních lidských vlastností, kreativitě, můžeme děkovat nejen za vznik uměleckých děl, ale prakticky za celou kulturu, vědu i filozofii. Proč mají ale lidé tuto vlastnost oproti ostatním živým tvorům tak „předimenzovanou“?

Podle nové studie amerických antropologů Craiga Palmera a Kathryn Coeové z University of Missouri se lidská kreativita vyvinula proto, že se nám díky ní daří lépe vychovávat děti. Říkanky, pohádky, písničky, obrázky, ale nakonec i naučné texty, to vše slouží k tomu, aby se naše děti nejen lépe cítily, ale také k tomu, aby byly i lépe vyzbrojeny do dalšího života.

„Nanolampička“ mezi uhlíkovými vlákny

Vědci poprvé rozsvítili jedinou molekulu

Spojený tým německých, švýcarských a polských fyziků nedávno zkoumal vodivé vlastnosti jednotlivých molekul. Tyčinkovitou molekulu zvláštní látky umístili mezi dva rozpojené konce uhlíkového nanovlákna a sledovali, co s ní bude dělat procházející elektrický proud.

Procházející elektrony způsobily, že molekula začala vydávat fotony, tedy světlo. Vědci tak zaznamenali první „rozsvícení“ jediné molekuly vůbec.

Experiment ALICE přinesl první výsledky

Vesmír začal jako „prapolévka“

Jak vypadal náš vesmír prvních pár mikrosekund po „velkém třesku“?  Dříve by každý fyzik jen pokrčil rameny. Pomocí obřího urychlovače částic ve švýcarském CERNu však dnes dokážou fyzikové nahlédnout i do dříve zcela nepředstavitelných oblastí.

Ve srážeči se v rámci experimentu ALICE podařilo na sklonku loňského roku nasimulovat „malý velký třesk“, během něhož vládla teplota kolem 10 bilionů (1013) 0C. Za těchto podmínek se běžná hmota promění v jakousi „polévku“ odborně nazývanou kvark-gluonové plazma.

Podle jistých teoretických modelů by se toto plazma mělo chovat podobně jako plyn. Experimenty ALICE však ukazují na to, že na počátku nebyl plyn, ale spíše super horká tekutina, skutečná horká „prapolévka“.

Astronom vysvětluje atmosférický jev

Kulové blesky: poslové z kosmu?

Kulové blesky jsou zvláštní atmosférické jevy, jejichž původ je pro vědce stále záhadou. Během let byla zformulována řada teorií, žádná však nedokáže vysvětlit všechna pozorování. Se svou troškou do mlýna nedávno přišel i australský vědec Stephen Hughes z Queenslandské technologické univerzity v Brisbane.

Jako astronom totiž dobře věděl, že právě toho dne proletěla v blízkosti Země kometa 73P. Podle něj se od této komety odštěpil drobný kousek, který způsobil elektrický výboj mezi ionosférou a povrchem Země.

Hughes je přesvědčen, že stejný efekt by dokázalo způsobit i „vesmírné smetí“, tedy zbytky po všem, co lidé za posledních zhruba 40 let vyslali na oběžnou dráhu kolem Země.

Nečekaný efekt znečištěného prostředí

Otrava rtutí dělá z ptáků homosexuály

Američtí a srílanští vědci přišli nedávno se zjištěním, že vodní ptáci ibisové bílí reagují na jeden z nejtoxičtějších těžkých kovů – rtuť (ve formě metylrtuti) – nečekaným způsobem. V pokusné skupině ptáků, která byla intoxikována nejvíce, se celých 55 % samců proměnilo v homosexuály.

Nejenže se snažili spářit s jinými samci, ale dokonce spolu po několik týdnů tvořili stabilní pár a zakládali hnízda. Ti, kteří i přes zhoubný vliv rtuti zůstali heterosexuály, však také nebyli zcela nepostižení. Méně se pářili a byli také o poznání horšími rodiči.

Co vše odhalí účet za telefon?

Tatínku, nepřibližuj se! Mám plodné dny!

Vědci, zejména psychologové, začínají mít v poslední době velkou oblibu v novém prostředku svých výzkumů – mobilním telefonu. Díky nim například nedávno zjistili, že dcery nerady mluví se svými otci v době, kdy jsou nejvíce plodné.

Evoluční vysvětlení na sebe nenechalo dlouho čekat.  „Biologové zjistili, že se samičky jiných druhů vyhýbají v době nejvyšší plodnosti svým mužským příbuzným. Toto chování má pravděpodobně zamezit negativním efektům spojeným s příbuzenským křížením,“ vysvětluje Debra Liebermanová z univerzity v Miami.

Až do momentu využití mobilních telefonů vědci netušili, že tento vzorec chování platí i pro živočichy, kteří se často za živočichy nepovažují, tj. pro nás – lidi.

I hmyz se musí vyspat

Nevyspané včely špatně „tančí“

Prostřednictvím zvláštních pohybů, tzv. včelích tanečků, sdělují včely svým družkám, kde a jak daleko najít zdroj potravy. Včela, která informaci předává, ale nesmí být „po flámu“. Podle amerického vědce Barreta Kleina, který se výzkumem hmyzího spánku zabýval v průběhu loňského roku,  komunikují totiž „nevyspané“ včely stejně špatně jako nevyspaní lidé.

Informaci o vzdálenosti krmítka sice dokážou předat dobře, chyby však dělaly ve správném určení jeho polohy.

„Létání“ bez pomoci vzduchu

Miniaturní vznášedlo na světelný „pohon“

Američtí inženýři z Rochesterského technologického institutu v americkém státě New York nedávno sestrojili miniaturní zařízení, které se nevznáší díky tlaku vzduchu ani magnetickému polštáři. S gravitací se  polokulovitá tyčinka  zhruba velikosti menší bakterie prala díky síle světla.  Tyčinku  umístili  do kádinky s vodou a zespoda na ni namířili laserový paprsek, který není vlastně ničím jiným než patřičně usměrněným světlem.

Ukázalo se, že se tyčinka začala vznášet skutečně tak, jak na ni vědci „svítili“. Tato drobná laboratorní hrátka by nakonec mohla vést k vylepšení dizajnu vesmírných sond, které se se „světelným větrem“ musejí také potýkat.

Nová pomůcka pro postižené

Protéza v podobě chapadla

Design, materiály a rozsah funkčnosti protetických náhrad chybějících končetin ušly zejména v posledních letech velký kus cesty kupředu. Designérka Kaylene Kau z univerzity v americkém Seattlu nedávno přišla s návrhem skutečně netradičním – rukou v podobě chapadla.

Protéza má tu výhodu, že ji lze velmi snadno odejmout a nahradit jinou, vhodnou pro plnění jiných úkolů. Cestu do praxe by si tedy mohl nový návrh najít bez větších problémů.

Byli naši předkové nevinní?

Vyhladil neandertálce sopečný výbuch?

Podle antropologů ze Sankt Petěrburgu nestála za vymizením neandertálců  brutalita jejich konkurentů, ale výbuch sopky v oblasti Kavkazu. Při průzkumu jeskyně Mezmajskaja v jihozápadním Rusku nalezli vědci stopy po sopečném popílku, které se nacházejí ve vrstvě staré asi 40 000 let.

Až do této vrstvy nacházeli vědci v jeskyni výrazné stopy po neandertálském osídlení, po výbuchu sopky jako kdyby vymizely mávnutím kouzelného proutku. Podle ruských vědců způsobila tato sopečná erupce takzvanou vulkanickou zimu, která mohla způsobit masové vymírání jak neandertálců, tak jejich kořisti.

Nová zpráva z průzkumu Saturnova měsíce

Sonda Cassini možná objevila ledový vulkán Titanu

Stopy po současné vulkanické aktivitě dnes nacházíme kromě  Země jen na třech dalších tělesech: měsících Io (Jupiter), Triton (Neptun) a Enceladus (Saturn). Nové snímky ze sondy Cassini, která se věnuje průzkumu Saturnu a jeho měsíců, však naznačují, že vyvýšenina nazvaná Sotra Facula, je ve skutečnosti ledovým vulkánem.

Přítomnost aktivního vulkanismu na Titanu by mohla vědcům vysvětlit vysokou koncentraci metanu v jeho atmosféře.

Co provádí nanoodpad v půdě?

Nanočástice žížalám šmakují

Jedinečné vlastnosti nanočástic způsobují, že je jejich průmyslové využití a tím pádem i jejich množství je den ode dne větší. Je tedy na místě začít se strachovat o to, co takové množství dříve neznámých látek způsobí, když se dostanou do látkového koloběhu přírody.

Američtí vědci zkoumali, jak si s měděnými nanočásticemi snad poradí snad nejběžnější půdní živočichové – žížaly. Podle jejich nejnovějších zjištění ale žížaly v zamořeném prostředí nijak výrazně nestrádaly.

Až do koncentrace 65 mg na 1 kg půdy se u nich neprojevovaly prakticky žádné neblahé příznaky. Dr.  Jason Unrin z University of Kentucky, který studii vedl,  však upozorňuje, že v budoucnu bude třeba provést ještě řadu dalších studií, zejména při vyšších koncentracích mědi v půdě.

Novinky v základech chemie

Periodickou tabulku prvků čekají důležité změny

Mendělejevovu periodickou tabulku prvků, kterou zná každý školák ze zdí chemických učeben či vnitřních stran učebnic,  čekají po dlouhé době změny. Tentokrát však nejde o objev nových prvků.  Vědci se shodli, že u jedenácti známých prvků (vodíku, lithia, boru, uhlíku, dusíku, kyslíku, křemíku, síry, chloru, thallia a germania) bude třeba přepsat hodnotu tzv.

relativní atomové hmotnosti. Toto bezrozměrné číslo udává podíl klidové hmotnosti atomu a atomové hmotnostní konstanty. Dlouhými měřeními vědci zjistili, že hodnota relativní hmotnosti není jednoznačnou konstantou přírody, ale pohybuje se v jistém intervalu.

Rozpětí v atomové hmotnosti prvku podle vědců odráží skutečnost, že každý atom prvku prošel od okamžiku svého vzniku  jistými dějinami.

Geologové pátrají ve vnitřku Země

Síla magnetu v zemském jádře byla poprvé změřena

Americkým vědcům se nedávno podařilo poprvé přesně změřit sílu magnetu, který je vytvářen procesy ve vnější oblasti zemského jádra. Dosavadní odhady síly vnitřního zemského magnetu se pohybovaly v poměrně širokém intervalu mezi 5–100 gaussy (jednotka magnetické indukce).

Tato čísla byla však založená pouze na teoretických modelech.  Vědcům z prestižní univerzity v kalifornském Berkeley se však nedávno podařilo tuto hodnotu určit přesně. Do nitra Země se však přirozeně nevypravili – správnou hodnotu určili díky komplikované souhře vlivu Měsíce na rotaci pevného zemského jádra.  Ačkoliv síla magnetu díky nevyzpytatelným proudům kolísá, její hodnota se pohybuje okolo 25 gaussů.

Není tedy ani velmi slabá, ani velmi silná. Naznačuje však, že vnitřek Země je stále velmi živý.

Fyzikové pokořili další hranici

Nejmenší počítačová paměť: atomové jádro

Obor zvaný spintronika patří k nejžhavějším favoritům na cestu, kterou by se mohla ubírat budoucnost počítačů. Tým australských a amerických vědců pod vedením dr. Dana R. McCameyho z University of Utah se nedávno využil k uložení informace nikoliv elektrony, ale částice jádra atomu fosforu.

Podařilo se jim tak vytvořit prozatím nejdéle fungující spintronické zařízení, jaké kdy člověk sestrojil. Médium se jim podařilo udržet stabilní po celých 112 sekund. Proti zlomkům sekund, jichž dosáhly dřívější pokusy s elektrony, je to tedy významný krok kupředu.

Tajný život infekčních bílkovin

Priony nepříjemně mutují

Priony mají mezi choroboplodnými zárodky zvláštní postavení. Nejedná se totiž o prvoky, bakterie ani viry, ale i pouhé samostatné kousky bílkovin. Američtí mikrobiologové  z Infektologického oddělení Scrippsova institutu v Jupiteru na Floridě nedávno objevili, že i přes to, že prionům  chybí DNA či RNA, dokáží podléhat  darwinovské evoluci a měnit tak své vlastnosti.

Klíč k jejich přizpůsobivosti spočívá nikoliv mutacích písmenek genetického kódu, ale ve schopnosti proteinové molekuly jinak se „sbalit“. Její trojrozměrná struktura totiž umožňuje několik variant. Základ pro darwinovskou selekci je tak na světě.

Co prozradí pozaďové záření?

Srazil se náš vesmír s jiný vesmírem?

Není tomu tak dávno, co i ti nejlepší učenci pochybovali o existenci jiného kosmického tělesa, než je naše Země. Po zprávách o existenci jiných planet přišly zprávy o jiných hvězdách, jiných galaxiích a rozpínání vesmíru.

V posledních letech se dokonce množí spekulace o dalších vesmírech. Srážky s nimi možná tomu našemu dokonce přivodily krátce po jeho zrodu „modřiny“. Takové stopy nedávno objevili astronomové pod vedením Stephena Feeneyho z britské University College London.

Feeneyho tým se zaměřil na pečlivou analýzu dat ze sondy WMAP, která mapuje strukturu mikrovlnného pozaďového záření. V ní díky srovnání teploty vytipovali celkově 4 místa, která se od zbytku liší a teoreticky by tedy mohla být „modřinami“ – stopami po srážkách s jinými vesmíry.

Nečekaná hračka našich nejbližších příbuzných

I šimpanzice si hrají s „panenkami“

Zatímco chlapci si většinou ze všeho nejraději hrají s autíčky či modely zbraní, holčičky dávají přednost panenkám, kočárkům či „hře na školu“. Hravé chování známe i od zvířat, u vyšších primátů či kytovců nejsou vzácné ani nejrůznější hračky.

Americkým vědcům se na sklonku loňského roku podařilo u populace divoce žijících šimpanzů v Kibale National Park v Ugandě pozorovat, že hračky se také liší u různých pohlaví. Zatímco  mladé šimpanzice se ke kousku větve chovaly jako k panence, houpaly jej v náručí a nakonec ho uložily ke spánku, samečkové si s podobnými klacíky hráli své oblíbené hry „na zbraně“ či na „aeroplán“.

Co prozradí zobáky?

Předkové dnešních ptáků byli býložravci

O tom, že ptáci jsou vlastně jedinou přežívající skupinou teropodních dinosaurů, dnes mezi vědci prakticky nikdo nepochybuje. Americká paleontoložka Lindsay Zannová z Fieldova muzea v Chicagu se svými kolegy nedávno zkoumala to, jaký přišli ptáci ke svému charakteristickému rysu – zobáku.

Zobák se totiž vyvinul nezávisle na sobě přinejmenším u 5 skupin dinosaurů. Podle Zannové se jedná o výjimečně výhodnou adaptaci pro příjem nejrůznějších typů  rostlinné potravy. Předkové dnešních ptáků byli tedy podle všeho vegetariány.

Nová kapitola neutrinové astrofyziky

Observatoř IceCube dokončena

Neutrina jsou subatomární částice, které se přetěžko hledají. Běžná hmota pro ně totiž nepředstavuje prakticky žádnou překážku a pátrání po nich  se tak podobá pátrání po příslovečné jehle v kupce sena.

Díky americké National Science Foundation byl nedávno dokončen více než 10 letech plánování a stavění dokončen detektor neutrin v blízkosti jižního pólu, nazvaný IceCube Observatory. Celý projekt, který stál 279 milionů dolarů, by v budoucnu mohl napomoci rozpletení takových záhad, jako je povaha temné hmoty či existence tzv. supersymetrických partnerů známých částic.

Stalo se:

před 476 lety:

10. 6. 1535 přistál 4. panamský biskup Fray Tomás de Berlanga jako první Evropan u břehů souostroví Galapágy v Tichém oceánu. V té době byly galapážské ostrovy zcela neobydlené, po následující staletí je jako své útočiště využívali spíše piráti. V roce 1832 byly anektovány Ekvádorem, pod jehož správu spadají dodnes.

před 212 lety:

3. března 1799 se v Rybitví u Pardubic narodil zemědělec František Veverka. Do dějin se zapsal společně se svým bratrancem Václavem. V roce 1827 vyorali první brázdu novým typem pluhu, který nazvali ruchadlo, díky němuž mohla být půda obdělávána efektivněji a s menší námahou.

před 115 lety:

2. března 1896 oznámil francouzský fyzik Henri Becquerel, že při studiu uranových solí objevil do té doby neznámý typ záření, který pojmenoval radioaktivitou. Za tento objev byl v roce 1903 poctěn Nobelovou cenou.

před 78 lety:

6. 3. 1933 zemřel v Miami americký podnikatel a politik Antonín Čermák (známý též jako Tony Cermak). Tento kladenský rodák se proslavil zejména jako starosta města Chicago. Ve svém úřadě se musel potýkat zejména se zvýšenou kriminalitou, způsobenou nedodržováním zákona o prohibici.

před 47 lety:

18. 3. 1964 zemřel americký matematik Norbert Wiener. Tento všestranně nadaný myslitel proslul především jako zakladatel kybernetiky, tedy vědy o řízení a přenosu informací. Jeho pionýrské práce napomohly k prudkému rozvoji informačních technologií ve druhé polovině 20. století.

před 10 lety:

23. 3. 2001 vstoupla do své závěrečné fáze řízená likvidace ruské orbitální stanice Mir, která byla prvním dlouhodobě obývaným tělesem ve vesmíru. Za 15 let jeho provozu se na její palubě vystřídalo 104 kosmonautů.  Trosky Miru dopadly do Tichého oceánu zhruba mezi Filipínami a Fidži.

Malé velké informace:

Mláďata  australských a jihoamerických vačnatců se rodí nevídaně brzy a oproti ostatním savcům velmi nevyvinutá. Proč tomu však tak je? I když přesné důvody nejsou zcela jasné, jedno je jisté. Mít potomka více po ruce umožňuje matce rychleji se jej zbavit v případě, že strádá hladem či žízní. (???).

Jeskyně El Sidrón na severu Španělska vydala nedávno hrůzné svědectví. Zbytky kostí, které v ní byly objeveny již v roce 1994, vědci nedávno prozkoumali pomocí moderních forenzních metod. Z výzkumu vyšlo najevo, že se jedná o zbytky rozvětvené neandertálské rodiny, která byla zmasakrována a snědena. Za tímto masakrem stáli pravděpodobně jiní neandertálci.

Ze statistických dat lze někdy vyčíst skutečně nečekané souvislosti. Na jednu z nich kápli vědci pod vedením Iana Rickarda z univerzity v Sheffieldu. Když společně analyzovali záznamy o úrodě a porodnosti ve Finsku od 18. století do dneška, zjistili, že děti narozené v „hubených“ letech se v dospělosti hůře rozmnožovaly.

Jejich závěry potvrzují již dřívější zjištění, že kvalita výživy v raném dětství ovlivňuje pozdější plodnost.

Japonským genetikům, sdruženým v projektu „Vyvinutá myš“ (Evolved mouse) se nedávno podařilo několik „úspěchů“. Díky jejich genetickým experimentům se jim zdařilo vypěstovat myši, které štěbetají jako ptáci.

Od své „štěbetající myši“ si slibují lepší poznání genetických zákonitostí, díky nimž se u lidí vyvinula řeč.

Při detailním průzkumu meteoritu 2008 TC3 vyšlo najevo, že obsahoval i aminokyseliny, které životu na Zemi slouží jako základní stavební kameny. Astronomové však dovozují, že mateřský asteroid byl zpočátku velmi horký a nemohl tedy obsahovat vodu, v níž k syntéze aminokyselin běžně dochází. Tyto látky zde tedy musely vzniknout dosud neznámým způsobem.

Větrné turbíny se nehodí jen k výrobě energie. Podle vědců z amerického Colorada prospívá blízkost větrných lopatek i úrodě plodin jako, je sója či kukuřice. Turbíny totiž pomalují rychlost větru a zároveň zvyšují turbulence.

Tím se listy plodin zároveň ochlazují a vysušují. Rostliny pak sužuje méně vlhkomilných parazitů (např. plísně) a jejich plody rychleji zrají.

Poptávka po zařízeních, která si dokážou vyrobit energii potřebnou pro svůj provoz sama, tlačí na vývojáře, aby přicházeli se stále novými nápady. Firma Fujitsu nedávno představila hybridní zařízení, které dovede vyrobit energii jak ze světla (tj.

fotovoltaicky), tak z tepla, produkovaného například lidským tělem (tj. termoelektricky).

Výzkum toho, jako roli hraje v mezilidské komunikaci krása jedince, jsou mezi psychology velmi v kurzu.  Dřívější bádání ukázala, že krásné lidi považuje jejich okolí obecně za inteligentnější a kompetentnější v pracovních otázkách.

Poslední výzkum kanadských psychologů odhalil, že krásným lidem věnujeme i větší pozornost a snadněji si zapamatujeme jejich individuální rysy.

Za vyhynutím mamutů v severských oblastech nemuseli stát nutně lidé, ale energetická náročnost dlouhodobého kojení. Podle chemického rozboru stoliček mamutích mláďat, nalezených na Aljašce, matky kojily mamutí samice svá mláďata podstatně déle než samice dnešních tropických slonů – až do jejich 3 let.

Nedostatek vydatné potravy pak mamutí maminky připravil o mléko a mláďata umírala.

Miniaturní černé díry, které měly být stvořeny ve velkém hadronovém srážeči (LHC) ve Švýcarsku, prozatím světlo světa nespatřily. Pro ustrašence, kteří se jich obávali, je to zpráva dobrá. Příliš šťastní z toho však nejsou fyzikové, zabývající se teorií strun.

Právě stvoření miniaturních černých děr by mohlo  totiž jejich teorii dát částečně za pravdu. Více napovědí experimenty s vyššími energiemi, které by měly začít běžet v roce 2013.

Neurologové dlouho předpokládali, že vývoj mozku člověka končí v podstatě jeho vstupem do dospělosti. Podle nových zjištění vědců z britské University College London však existují části mozku (zejména tzv. prefrontální kortex), které nejsou plně vyvinuty až do věku mezi 30–40 lety.

Když na vás v jedné z restaurací ve městě  Ti-nan v čínské provincii  Šan-tung promluví chladným strojovým hlasem, nepůjde o žert. Tato restaurace, která je spíše turistickou atrakcí, je totiž první na světě, v níž se obsluha skládá pouze z robotů.

První zákazníci si roboty zatím pochvalují. Prý jsou přesnější a trpělivější než lidé.

Podle rozsáhlé studie fosilních hlodavců z afrického kontinentu, v níž byla porovnány záznamy o fosilních hlodavcích nashromážděné za posledních 30 let, se zdá, že myši, krysy a křečci byli v průběhu posledních 20 milionů let vždy velmi hojní.

Pro naše první prapředky tak představovali bohatý a stále dostupný zdroj potravy.

Pardál ostrovní (Neofelis diardi) je zvláštním druhem kočkovité šelmy, který je blízce příbuzný podobnému pardálovi obláčkovému (Neofelis nebulosa). Jako samostatný druh, který se vyskytuje pouze v pralesích Bornea a Sumatry, byl rozeznán až v roce 2006. Podle nedávných výzkumů je tento druh v současnosti ohrožen vyhynutím. Na vině je především pytláctví a mizení tropických pralesů.

O postupném okyselování oceánů, které má na svědomí stále nerůstající koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, se toho v posledních letech napsalo mnoho. Novou a opět nepříliš dobrou zprávou je, že okyselování oceánů může mít vliv na cirkulaci veledůležitého biogenního prvku – dusíku.