Zbytky po výbušninách, které se dostávají do půdy díky vojenským cvičením či likvidacím starých domů, dokáží v půdě „přežívat“ celé desítky let. Nákladné čištění půdy žárem by mohly nahradit biologické stroje – obyčejné ovce.

Obíhání nejrůznějších látek přírodou je skrytým základem řady ekologických vztahů. Potíž nastává v momentě, kdy se do oběhu dostanou látky, které mají nejen přinejmenším potenciální negativní efekty na jednotlivé organismy, ale také další nevýhodu.

To je velmi špatná degradovatelnost, neboli schopnost odolávat tomu, by byly buď rozštěpeny na látky jednodušší a méně škodlivé, nebo naopak navázány do sloučenin složitějších, ale také neškodných. Právě toto platí o zbytcích po explozích TNT (trinitrotoluenu), které usazují zejména v oblastech vojenských cvičišť.

Existují sice metody, jak se jich zbavit (např. ošetření půdy teplem). Ty jsou však drahé, časově náročné a neposlední řadě také nepříliš vlídné k životním formám, které osídlily i kontaminovanou půdu.

Prof. Morrie Craig z Oregonské státní univerzity zjistil, že bakterie, která žije v trávicím traktu ovcí, dokáže se zbytky po TNT téměř zázraky. Během krátké chvíle je převede na látky, které jsou prakticky neškodné, aniž by jakkoliv poškodila ovci, v jejímž těle je takříkajíc „v pronájmu“. Celý proces je nakonec velmi jednoduchý. Kontaminovaná půda se oseje travinami, které škodlivé „látky „vysají“ z půdy a ovce je poté „protáhnou“ svým trávicím traktem. Na jeden akr půdy potřebují přežvýkavci asi 1 měsíc.

Největší výhodou je, že pro TNT je tělo ovcí doslova konečnou stanicí. Pečínka z ní je již zcela neškodná.